Manželka rakousko-uherského císaře Františka Josefa I., kterou znal svět jako Sissi, se ve skutečnosti jmenovala Alžběta Bavorská. Podobnost jejího jména v anglické podobě „Elisabeth“ se nakonec promítla i do lidového pojmenování dnešního Štefánikova mostu, kterému v 19. století říkali Eliščin – navzdory tomu, že oficiální název tehdy zněl most císaře Františka Josefa I.

„Eliška, manželka císaře, se v mysli Pražanů uchovala jako krásná žena, která pod přezdívkou Sissi rozproudila krev nejednoho muže. Obyvatelé hlavního města kdysi obdivovali půvab císařovny, ale také zavěšeného Eliščina mostu. Toto spojení je příznačné pro společný osud. Eliška klesla pod zákeřnou rukou anarchisty a most klesl pod tíhou zátěže,“ prozradil souvislosti odborník Technické správy komunikací (TSK) Jan Zemánek.

Sissin skon a zánik názvu

Sissi zemřela roku 1898 v Ženevě poté, co ji během procházky po ulici zákeřně bodl do hrudníku mladý rebelující útočník. Eliščin most ji přežil o polovinu století, po vzniku samostatného Československa se však poprvé objevilo oficiální pojmenování Štefánikův most. Odkazuje na Milana Rastislava Štefánika, který je považován za jednoho ze zakladatelů Československa.

Zatěžkávací zkouška na novém Švermově mostě, rok 1951
Zatěžkávací zkouška na novém Švermově mostě, rok 1951
Autor: ČTK/Kocian František

Během druhé světové války se stavbě začalo říkat Janáčkův most, po ukončení hitlerovského řádění došlo k demontáži a vzniku nového přemostění, které na místě stojí dodnes. V souladu s nástupem minulého režimu se jméno stavby změnilo na Švermův most, a to po českém novináři a komunistickém politikovi.

Po revoluci a znovuobnovení demokratického řádu v naší zemi se stavbě navrátilo jméno Štefánikův most. „Kdyby bylo na mně, zůstal bych u Elišky,“ vyjádřil Jan Zemánek myšlenku, že i po více než jednom století v sobě název „Eliščin most“ nese parametry krásy a vznešenosti.

Kalkulačky na kličku a průvod

Na stavbu nového mostu proběhla veřejná soutěž. Sešlo se celkem 26 návrhů, z toho 13 mostů ocelových a 13 mostů betonových. „Jak příkladné pro trvale rozdělenou společnost v poměru 50:50. Tento rébus v rozhodování vyřešil mostní odbor zadáním generálních projektů v ocelové verzi projektantům z mostárny ČKD. Železobetonové varianty se ujal tým kolem projektové firmy Ing. Vyhnánek a jednu variantu si ponechal mostní odbor sám. Porota vybrala variantu úřední, a ta se pod spoluúčastí profesora Daška a architekta Hofmana realizovala,“ uvedl odborník TSK.

Smuteční průvod během pohřbu Klementa Gottwalda, rok 1953
Smuteční průvod během pohřbu Klementa Gottwalda, rok 1953
Autor: ČTK/Krejčí Bedřich, Tachezy Jan

Právě osoba Václava Daška, akademika a pozdějšího profesora Českého vysokého učení technického, je v souvislosti s konstrukcí nového Štefánikova mostu zajímavá.

„Tento muž vnesl do výpočtu uváděného mostu výraznou změnu. Dříve grafická metoda výpočtu byla nahrazena výpočtem matematickým. V pracovně profesora Daška se v té době nacházely mechanické kalkulačky na kličku a říká se, že v jeho kanceláři to během výpočtů jenom ševelilo,“ popsal Jan Zemánek.

Vjezd do Letenského tunelu ze Švermova mostu s komunistickými symboly, rok 1983
Vjezd do Letenského tunelu ze Švermova mostu s komunistickými symboly, rok 1983
Autor: ČTK/Hearala René

Roku 1953, tedy pouhé dva roky po zprovoznění nové konstrukce tehdy Švermova mostu, tato stavba zažila také pochod truchlících zástupů lidí při pohřbu komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Dobový tisk u popisku fotografie uveřejnil, že přes Švermův most „tiše se pohybuje smuteční průvod“.

Podívejte se, jak šel čas se Štefánikovým mostem v Praze:

Fotogalerie
27 fotografií

Smrti Klementa Gottwalda se věnoval i tento díl pořadu Selfie z Prahy. Podívejte se, jak vypadalo místo, kde se starali o mrtvolu:

Video
délka: 08:20.04

Tady pečovali o mrtvolu Gottwalda! A risk v Praze: Stojky nad propastí, skoky přes budovy. Matěj Smlsal, David Vaníček