Po velkém mostařském rozmachu v Praze 19. století bylo jen otázkou času, než se v rozrůstající metropoli začnou realizovat další stavby přes Vltavu v odlehlejších oblastech.
Počátkem 20. století propojil tehdy nejmladší pražskou čtvrť Libeň s Holešovicemi dřevěný provizorní most. Zájem se posléze přenesl k obcím Ďáblice, Kobylisy a Troja.
„Tehdejší mostní odbor nechal připravit dvě varianty řešení přemostění v popsané lokalitě. Jedna varianta se věnovala obloukovému mostu ze železa a druhá zkombinovala ocel a beton tak, že v korytě řeky dominoval ocelový oblouk. Po vyhodnocení obou variant se Praha rozhodla pro jeden most ocelový a druhý celobetonový,“ uvedl vedoucí oddělení mostů Jan Zemánek z Technické správy komunikací (TSK).
Úprava řeky a rychlá stavba
Po regulaci Vltavy v oblasti Libně, během které proběhla úprava Libeňského přístavu a přeložení koryta řeky směrem k Holešovicím, došlo k definitivnímu rozhodnutí o počtu polí nově vznikajícího Trojského mostu. Pole se rozdělila na dvě krajní o světlosti 44 metrů a dvě střední o světlosti 47 metrů.
„Stavba mostu proběhla ve výrazně krátkém čase od dubna 1927 do října 1928. Práce nabraly tak vysoké tempo, že dokončený most spolu s mostem v Libni sloužil do doby připojení obou mostních předpolí pro pěší,“ popsal tehdejší pracovní nasazení Jan Zemánek.
Barikády a dopravní nároky
Trojský most se stal jedním ze symbolů Pražského povstání, když se tu na konci druhé světové války během květnových bojů v ulicích metropole objevily barikády. Na počest těchto událostí došlo 3. července roku 1947 k slavnostnímu přejmenování této stavby na most Barikádníků.
Most s původní šířkou 16 metrů přestal v následujících desetiletích dostačovat navyšující se dopravní zátěži. Tato úsporná varianta se tak v 80. letech stala hlavní příčinou náhrady za most trámový z oceli, který známe v Praze dodnes.
„Odešel tak další z originálních mostů, který byl stejně jako most Štefánikův originálem v mostním stavitelství. Na původním mostě se poprvé v Praze uplatnila metoda statického propojení mostovky s obloukem. Jediné, co zbylo z této technické památky, jsou původní kesonové základy a části pilířů. Nové, založené na původním. Nechť je tato metoda v rekonstrukci mostů příkladná pro společenské vědy,“ zamyslel se závěrem Jan Zemánek.
Prohlédněte si historické snímky původního mostu Barikádníků, někdejšího Trojského mostu:
Nedaleko mostu Barikádníků se dnes nachází vjezd do tunelového komplexu Blanka. Podívejte se, jak z leteckých záběrů vypadá most, vjezd do tunelu i nedaleko stojící nový Trojský most:
Blanka z dronu: Proletěli jsme se nad Trojským mostem. David Malik
