Pražská minulost mapuje značné množství staveb, které pohltil čas, a v dnešním architektonickém rozložení si jejich existenci ani dost dobře nedovedeme představit. Jednou takovou konstrukcí je řetězový most, který spojoval oba břehy metropole v oblasti historického centra.

Stavba se používala pouze jako lávka pro pěší, mezi zábradlím byla široká jen přes tři metry. Dnes její existenci připomíná přítomnost ulice U Železné lávky, kterou naleznete vedle Strakovy akademie blíže k parku u Mánesova mostu.

Od Sissi až k zakladateli Československa. Štefánikův most zažil i totalitní smuteční pochod

Štefánikův most v Praze nese stopy historie, které vedou až k císařovně Sissi.

Přemostění nahradilo historický přívoz, o kterém se na tomto místě pražská historie zmiňuje a který zde měl fungovat od nepaměti.

„Jak bylo v Praze dobrým zvykem, vzniklo pro účely stavby v roce 1866 akciové družstvo pod vedením starosty Prahy, doktora Karla Leopolda Klaudyho. Projekt mostu vypracoval inženýr Karel rytíř Veselý podle návodů inženýrů Ordishe a Le Feuvrea. Stavbu získala stavební společnost stavitele Františka Schöna a železnou konstrukci dodala mostárna Ruston a spol.,“ prozradil redakci Blesk.cz odborník Technické správy komunikací (TSK) Jan Zemánek.

Pohupování lávky nevadilo

Stavba nové lávky začala přesně 1. července 1868. Zatěžkávací zkouška byla tehdy provedena pomocí narovnaných cihel. Řetězová lávka u Rudolfina se po svém dokončení mírně pohupovala, nicméně oproti jiným přemostěním v Praze tentokrát nešlo o zdroj závad.

Řetězová lávka před postavením nábřežních zdí
Autor: Pražské mosty, Jan Fischer, Ondřej Fischer, r. 1985

„Lávka překročila řeku v rozpětí mezi opěrami 192 metrů. Do řeky uprostřed délky mostu byl vložen pilíř obložený kamenem. Nad pilířem byla vztyčena litinová mostní brána ze dvou samostatných pylonů. Do těch se zavěsily řetězy, které se směrem k opěrám šípovitě přibližovaly. Tímto zajímavým řešením se vytvořila poměrně prostorově tuhá konstrukce,“ vysvětlil technologii dnes neexistujícího přemostění Jan Zemánek.

Stavbu převálcoval rozvoj města

Celý most byl během svého fungování osvětlený plynovými lampami. Lávka sloužila Pražanům celkem 44 let bez vážných poruch, avšak stavba nakonec ustoupila nezastavitelnému technologickému rozvoji české metropole. Její služby na počátku 20. století na svá bedra převzal nedaleko stojící Mánesův most, po kterém lidé v Praze jezdí a chodí dodnes.

Přívoz od Rudolfina zmizel, na dalších místech Prahy se však i v dnešní době těší velké oblibě. Jak to z paluby pražského přívozu vypadá?

Video
Video se připravuje ...

Dobrodružství přímo ve městě? Přívozy na Vltavě v Praze. Radka Wallerová/Supermámy