Novodobá pražská historie pamatuje zejména dva případy, kdy nejen v metropoli řádila velká voda. Byly to roky 2002 a 2013. Obě situace ale měly něco společného: proběhly totiž koncem jara, nebo v létě. Zrovna tak další ničivá povodeň z Moravy a Slezska roku 1997 se udála během nejteplejšího období v roce.

Vltava v Praze prakticky už nezamrzá, v minulosti se ale na této řece objevovala z dnešního pohledu nepředstavitelná věc, ledovou plochu zamrzlého toku ohrožovala ledová povodeň, která hrozila protržením takzvané ledové zácpy.

Staré předpisy nevyhovovaly

Jelikož v minulosti nebylo zamrzání Vltavy v metropoli ničím neobvyklým, existovaly předpisy z roku 1839, které určovaly, jak postupovat tak, aby se předcházelo ledovým zácpám, které by případnou hrozbu ledové povodně mohly zapříčinit.

Podle těchto předpisů bylo potřeba do dvou třetin tloušťky ledu vysekat otvory v šířce 30 centimetrů. Koncem února roku 1922, když ledová povodeň Praze hrozila, se ale tyto předpisy neosvědčily.

Ledová bariéra v korytě řeky na Zlíchově
Autor: ČTK

„Dne 20. února, když mrazy poněkud povolily, bylo počato ihned s prováděním výseků v ledové pokrývce, asi 35 cm silné. Nejdříve prosekán led úplně před třemi otvory mostu Palackého při břehu smíchovském a volné tabule ledové posunuty ku břehu. Pak prosekán pod klenbami mezi pilíři v šířce asi 1 m a led vyndán na povrch,“ popisuje zahájení tehdejších protipovodňových opatření Věstník hlavního města Prahy z roku 1922, který se nachází v Archivu hlavního města Prahy.

Mráz byl tehdy pánem

V Praze tehdy nehodlali nic podcenit, a tak se v opatřeních proti nebezpečnému ledu pokračovalo. Postupně se proto vytvořily výseky u Karlova mostu, mostu Legií, ale také u Čechova a Mánesova mostu.

Navzdory všem opatřením si příroda se zamrzlou Vltavou dělala, co chtěla. Přestože přes den teploty stoupaly nad nulu, v noci se dostavovaly mrazy, a tak se led neodplavil.

Ledové kry u Karlova mostu v Praze
Autor: ČTK

„Pracovalo se tedy 10 obecními plavci v režii až do soboty 25. února, kdy temperatura dostoupila +6 stupňů Celsia a vlivem napadlého sněhu voda stoupla náhle asi na 70 cm, takže na led bez nebezpečí nemohlo se vstoupiti a pomýšleti na další opatření k odstranění zácpy ledové před mostem Palackého,“ vysvětluje další události historický dokument.

Drama vrcholilo o víkendu

Právě poslední únorový víkend roku 1922 začala být situace dramatická. „V sobotu 25. února v 8 hodin ráno sdělilo zemské hydrografické oddělení, že u Modřan nastala zácpa ledová a v případě jejího protržení mohl by nastati náhlý příval vody a že tedy nutno učiniti opatření,“ informoval věstník z téhož roku.

Došlo k okamžitému informování všech dotčených úřadů a záchranných složek. Zprávu obdržela také tehdejší restaurace na Střeleckém ostrově nebo obchodníci s rybami. O hodinu později vodohospodáři oznámili, že voda u Modřan může dosahovat hloubky až čtyř metrů.

Do akce proto úřady povolaly vojáky. Hrozilo totiž zřícení Libeňského mostu, jeho konstrukce v řece by potom zabraňovala odchodu ledu a vznikaly by další komplikace. Vojenské velitelství slíbilo dodat k mostu vojáky na lodích, kteří budou vybaveni průmyslovou trhavinou, aby případně mohli ledu zajistit volný průtok.

Patnáctimetrová hora ledu u Vyšehradu

Po jedenácté hodině tehdejší hydrografie sdělila, že pokud se led hne, bude Vltava v Karlíně dosahovat hloubky 3,5 metru. Stavební úřad proto vyhlásil zavedení nepřetržité služby. Policejní komisařství v Praze 7 bylo připraveno Libeňský most uzavřít v okamžiku, kdy by došlo k pozorování pohybu ledu.

Ženisté na ledové Vltavě u Palackého mostu
Autor: ČTK/Hampl Alexandr

„V 8 hodin večer sdělila hydrografie, že u Modřan se zácpa protrhla a led se zastavil u Vyšehradu, kdež se utvořila bariéra 12–15 metrů vysoká. Policejní ředitelství požádáno, aby svolalo ihned povodní komise. Vojenské ředitelství požádáno, by vyslalo k tunelu vyšehradskému četu vojáků s potřebnými náboji,“ píše se o vývoji situace ve věstníku.

Počasí si s metropolí dál pohrávalo

Aby komplikací nebylo málo, snesla se na Prahu tu noc ještě hustá mlha. Vojáci kvůli ní neměli možnost opatření proti ledové zácpě uskutečnit.

Ledové kry na Vltavě pod Barrandovem
Autor: ČTK/Hampl Alexandr

Následující den, tedy v neděli 26. února 1922, se po svolání povodňové komise v Braníku podařilo bezpečnostní opatření vykonat. Na Vltavu se vydalo 18 mužů z čety vojska se dvěma reflektory, aby zabránili další tvorbě ledové zácpy.

Komplikace naštěstí ustaly

Příroda se poté začala umoudřovat. V Modřanech i na přítocích Vltavy hydrografie hlásila pokles vody. Došlo k otevření Libeňského mostu a členové povodňových komisí byli propuštěni s výzvou, aby byli v případě potřeby připraveni znovu zasednout.

„Most Palackého zaměřen a zjištěno, že nehrozí nebezpečí podemletím. Ve středu večer hlásila hydrografie klesání vody a to na výšku u Modřan 2 m, v Praze 1,1 m. Zácpa ledová se částečně protrhla a zbytek její zadržel se mezi železničním mostem a Schwarzenberským ostrovem (dnes Veslařský ostrov – pozn. redakce). Ve čtvrtek hlášeno hydrografickým oddělením, že nebezpečí pro Prahu minulo,“ uzavřel téma Věstník hlavního města Prahy.

Podívejte se, jak ledová povodeň v Praze vypadala:

Fotogalerie
10 fotografií