10°C
Bruslení a veškeré aktivity s ním spojené dorazily do naší země během středověku z Holandska. Tehdy u nás nevídanou věc začali lidé provozovat nejprve na dvorech šlechticů. Počátky bruslařských akcí mapuje také Jubilejní ročenka Bruslařského svazu ČSR z roku 1932, ve které se rozepsal tehdejší všestranný sportovec a organizátor událostí Josef Rössler-Ořovský.
Zima je v Praze stále mírnější
Generační rozdíly ve vnímání okolního světa nejsou pouze záležitostí současnosti, lidé také v minulosti srovnávali s předchozími roky. Ve 30. letech 20. století se tak Josef Rössler-Ořovský pozastavil nad tím, jak rozdílné bývaly zimy v 19. století v Praze.
„Sám se pamatuji, kde všude se bruslilo za mých dětských let v Praze, i jak se bruslilo, vždyť jsem byl od 5 let bruslařem. Zdá se mi, že zimy bývaly přísnější a pravidelnější. Řeka zamrzla každý rok a bruslilo se na ní všude. U Vyšehradské skály bývalo mezi rokem 1875 – 1890 ke stu saní, zeleně natřených, na kterých obecenstvo za malou odměnu, rovnající se dnešním pár haléřům, po řece vozeno bylo,“ popisuje v historickém textu vzpomínky ze svého dětství Josef Rössler-Ořovský.
Na Vltavě to žilo
Na zamrzlé Vltavě tehdy působili muži na bruslích, kteří se starali o ledovou plochu zamrzlé řeky. Zametali led, z prken stavěli šatny a lavice pro bruslaře a také půjčovali brusle zájemcům. Na stojanech u Vltavy tehdy visely stovky bruslí a Pražané si pro ně chodili. „Často měli dva hoši pár bruslí dohromady a pak se jelo o jedné a druhou nohou se odráželo botou,“ dává nahlédnout do tehdejších praktik Rössler-Ořovský.
„Celá řeka bývala serií kluzišť s fábory, červenobílým praporem, smrčím a smrčky, nezbytným flašinetem, párkařem s kotlíkem, preclíkářem a někdy se vařil i čaj neb čepovalo pivo. Celá Praha bývala v neděli na Vltavě. Tenkráte arciť nebylo dnešních nábřeží. Vedle kluziště na řece byl velký počet kluzišť 'polejvaných' v zahradách, v příkopech opevnění,“ uvádí se dál v ročence Bruslařského Klubu.
Kromě Vltavy existovala v Praze obrovská spousta dalších míst, kde se lidé v 19. století bruslařským radovánkám oddávali. Šlechtici si zimu užívali na velkém rybníce v Královské Oboře, tedy ve Stromovce. Příkopy pražského opevněné se tehdy táhly kolem celé Prahy a všude kolem se nacházelo jedno kluziště za druhým.
Bruslilo se, kde to šlo
„V zahradách na ostrově Barvířském (Žofín-Slovanský), na Střeleckém, Židovském, Primátorském, v Besedě, u Lötzschů na Příkopech (zahrada proti Panské ulici), na Štvanici (Benátkách), v Staré zbrojnici (dnes Tyršův dům), v zahradách paláců malostranských i hradčanských, v Panské ulici, v zahradách Teatro Italiano, v novoměstské, na Bezovce, v Rajské, v Kanálce (rybník v parku hraběte Ganala), v Kravíně atd. atd. pěstěna krasojízda a zejména bruslení v párech,“ píše Josef Rössler-Ořovský v ročence z roku 1932.
Roku 1880 se autor textu společně s dalšími studenty rozhodl, že založí kroužek bruslařů pod názvem 'Bruslařský Klub'. „Na rozdíl od velkého Bruslařského klubu na Smíchově říkali jsme si 'Vyšehradský'. Ke studentům c. k. reálného gymnasia v Jindřišské ulici se pak přidali brzo hoši z ostatních středních škol, zejména ze Spálené ulice,“ uvádí Rössler-Ořovský.
Od té doby bruslení na Vltavě neznamenalo pouze zábavu, události stále častěji získávaly sportovní charakter. Roku 1887 se například konaly závody na Střeleckém ostrově, kterých se účastnil i tehdy slavný krasobruslař Leopold Grey z Vídně „za velkolepé účasti obecenstva“.
Akcí postupně přibývalo
„Krasobruslařské závody se až do otevření nového zimního stadionu na Štvanici v roce 1931 konaly na Vltavě, buď mezi Střeleckým ostrovem a Smetanovým nábřežím, nebo mezi mosty Mánesovým a Sv. Čecha,“ potvrzuje tuto skutečnost ředitel Archivu hlavního města Prahy Petr Jíša.
Rychlobruslaři ani nadále neměli dostatečně velký stadion, a tak se jejich závody pořádaly stále na Vltavě, případně tyto akce probíhaly také mimo Prahu na zamrzlých jezerech.
„V roce 1946 se závody konaly na Vltavě mezi mosty Jiráskovým a Palackým na smíchovské straně, v letech 1940–1942 se závody konaly ještě mezi Rudolfinem a občanskou plovárnou. Ve spisech se píše doslova o „závodní rychlobroslařské dráze“,“ pokračuje v historii bruslení v Praze Petr Jíša.
Vltava přestávala zamrzat
„Z bruslení na Vltavě v Praze se postupně vyvíjelo krasobruslení, rychlobruslení a hokej, který se zde také hrál. Vltava tehdy zamrzala velmi často. Po druhé světové válce zamrzala stále méně,“ uvádí k tématu Zdeněk Míka z Muzea hlavního města Prahy.
Stavbou Orlické přehrady počátkem druhé poloviny 20. století Vltava prakticky přestala zamrzat. „Pamatuji si, že od té doby zamrzla zhruba dvakrát nebo třikrát, ale nikdo už se na led neodvážil jít, protože to bylo životu nebezpečné,“ dodává Zdeněk Míka.
Prohlédněte si, jak akce na zamrzlé Vltavě v Praze vypadaly:
