9°C
Pražská hromadná doprava prošla za svou více než 140 let trvající historii obrovskou proměnou. Vůbec prvním ve větší míře využívaným dopravním prostředkem byla takzvaná „koněspřežná tramway“, která fungovala zejména v posledních desetiletích 19. století. Po tehdy jednoduchých kolejích za sebou koně tahaly tramvajový vůz.
Po zprovoznění 23. září roku 1875 si nová dopravní služba našla své příznivce, ne všichni ale měli z „koňky“ radost. Ještě před jejím nástupem totiž v Praze působily takzvané omnibusy. Jejich název se v překladu dá označit jako služba „pro všechny“. Šlo o koňská spřežení, která se pohybovala na kolech po silnici.
„Kočí omnibusů tehdy úmyslně vjížděli na koleje, aby blokovali jízdu koňské dráhy, což zachycuje také dobová rytina, která dnes patří k základním obrazovým materiálům z počátku pražské MHD. Byl to nešvar, o kterém často psaly tehdejší noviny. Majitelé omnibusových společností nástup koňky velice těžce nesli,“ vysvětluje vedoucí archivu Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) Pavel Fojtík.
Koleje si pletli se silnicí
Koněspřežná tramvaj byla pro cestování mnohem komfortnější, jízda po kolejích byla plynulá a vůz na rozdíl od omnibusů neposkakoval po cestě. Blokování koňky jinými dopravními prostředky bylo velice často úmyslné, Praha ale má také zmapovaný jeden kuriózní případ.
„Tehdejší četníci zadrželi dle dobového tisku kočího, který přijel do Prahy se svým povozem. Jel po ulici Na Příkopě cílevědomě po tramvajových kolejích. Problém byl v tom, že trať byla tehdy ještě jednokolejná s výhybnou, a tento kočí jel po kolejích v naprosté naivitě, protože nevěděl, že to je součást dopravního prostředku. Myslel si, že koleje mu vymezují prostor, kudy by měl jet,“ usmívá se Pavel Fojtík.
Patrony na kolejích
Dalším pozoruhodným problémem tehdejšího zprovoznění koňské dráhy byla skutečnost, že lidé začali před projíždějící tramvaje s koňmi umisťovat na koleje předměty. „Malí chlapci nebo nezodpovědné osoby pokládaly na koleje koňky patrony, což lekalo koně. Hrozilo, že se přitom zvíře zraní, případně se splaší, vůz vykolejí a mohlo dojít ke zranění cestujících,“ vypráví vedoucí archivu DPP.
Podle Pavla Fojtíka navíc nešlo o ojedinělou záležitost, podle zpráv v tisku došlo minimálně k několika desítkám případů. Tehdejší noviny plnily zprávy o výbuších na kolejích Prahy.
První trasa kuriózně přerušena
Úplně první trasa koněspřežné tramvaje vedla z Karlína v oblasti dnešní zastávky Urxova. Ze současného pohledu koňka cestu zdolávala po ulicích Šaldova, Sokolovská, Na Poříčí, náměstí Republiky, Na Příkopě, 28. října a Národní třídě.
Trasa měla u tehdy vznikajícího Národního divadla pokračovat dál přes řetězový most, který předcházel mostu Legií. Problémem bylo, že stavbu přes Vltavu vlastnil soukromý majitel, který zakázal položení tramvajových kolejí.
Když roku 1876 došlo k postavení trasy na druhém břehu Vltavy směrem k dnešnímu Smíchovskému nádraží, museli cestující mezi jednotlivými břehy přejít most pěšky.
Koňka vyrůstala s fotografií
Období vzniku koněspřežné tramvaje v Praze současně odpovídá období, kdy také technologie fotografování byla v plenách. Dobové fotografie se tedy modernizovaly společně s hromadnou dopravou, což je možné na jednotlivých fotkách mapovat.
V počátcích fungování koňky proto vznikaly fotografie, kde se zdánlivě téměř nikdo v ulicích Prahy nenachází. „Tehdejší expoziční doby fotoaparátů totiž byly velice dlouhé, mohlo to být 30 vteřin až minuta. Na mnoha fotografiích proto například není pořádně vidět kůň, protože sebou mlel. Jedna historická fotka z ulice Na Příkopě vypadá liduprázdně. Může za to právě expozice, kdo při pořízení fotografie šel, nebyl na obrázku zachycen,“ říká Pavel Fojtík.
Konec první éry cestování
Každá vývojová etapa jednou končí, proto také koněspřežná tramvaj postupem času nevyhnutelně čelila svému zániku. Roku 1898 převzala Praha koňku od zakladatele, kterým byl belgický podnikatel Édouard Otlet.
„Prakticky okamžitě odstartovala postupná elektrifikace tramvají, která se dokončila v říjnu roku 1901. Od té doby jezdila poslední koňská dráha přes Karlův most, šlo o jakýsi pendl o třech až čtyřech vozech. Dne 12. května 1905 proběhla poslední jízda koněspřežné tramvaje v Praze, čímž tato kapitola cestování MHD končí,“ uzavírá vedoucí archivu DPP Pavel Fojtík.
Podívejte se na historické fotografie koňky a zachovalý vůz tehdejší tramvaje v Muzeu MHD:
