21°C
Seniorka koupila pozemek na Ostravsku, kde začala stavět domek, ve kterém chtěla prožít klidné stáří. Do domku vrazila přes 1 000 000 korun. Od bývalých sousedů, kterým patřila příjezdová cesta, dostala věcné břemeno a taky písemný souhlas, že pod jejich cestou mohou vést elektrické kabely k veřejnému sloupu, který je za jejich domem.
Elektropřípojka byla i řádně zavedena do katastrální mapy, proběhly řádné revize. Jenže o tři roky později koupili dům sousedů i s pozemky noví majitelé a začalo peklo.
Sousedé údajně ve svém domě pořádali týdenní pitky. Při jedné z nich seniorka nevydržela a šla je požádat, aby se ztišili. „Soused mi odpověděl, ať si zacpu uši, a od té doby začal dělat naschvály,“ tvrdí paní Borrmann.
Zbraní na paní Borrmann prý byla právě elektřina. „Domnívám se, že moji sousedé úmyslně elektrokabely v cestě dokonce pod proudem odhalili a zřejmě došlo k jejich poškození. Chtěla jsem je nechat opravit, ale soused mi to nedovolil. Nevpustil na cestu ani pracovníka ČEZ,“ líčí svůj příběh důchodkyně.
Mezitím však noví sousedé požádali stavební úřad, aby Jana Borrmann z jejich pozemku přípojku elektřiny odstranila. Přestože stavební úřad důchodkyni povolení k stavbě vydal, teď jí nařídil, aby stavbu kvůli elektropřípojce odstranila. „Dva roky lítám po úřadech a nikde se nemůžu dovolat práva. Nesmím ani zakrýt střechu a rozestavěný dům se devastuje. Byl to můj životní sen, a teď jsem skončila jako bezdomovec,“ dodává smutně důchodkyně. Sousedé se k věci odmítli vyjádřit.
Věcné břemeno musí být v katastru
Právo vést inženýrské sítě přes pozemek sousedů by mělo být zapsané do katastru nemovitostí jako věcné břemeno.
„Vzhledem k tomu, že věcná břemena vznikají ze zákona až zápisem do katastru nemovitostí, je třeba písemný souhlas, který byl poskytnut paní Borrmann bývalými sousedy, posoudit jako závazek původního majitele, a nikoli jako věcné právo k věci cizí, které by automaticky zavazovalo i všechny následující vlastníky,“ říká advokát. Podle něj noví vlastníci nemají právo svévolně a bez předchozích výzev kabely odstraňovat.
„Účastníky stavebního řízení jsou ze zákona, mimo jiné, i vlastníci sousedních pozemků. V případě, že ti mají námitky proti úmyslu stavět, musejí je uplatnit v tomto správním řízení. Na pozdější námitky, které mohly být uplatněny již dříve, by pak neměl být brán zřetel,“ říká k případu advokát.
„Stavební zákon umožňuje, aby příslušný stavební úřad nařídil odstranění určitých staveb, nezná ale možnost odejmutí stavebního povolení jako takového a případná změna již pravomocného rozhodnutí o vydání stavebního povolení je možná jen ve zcela výjimečných případech,“ říká Jiří Hartmann. Podle něj může paní Borrmann znovu zažádat o dodatečné stavební povolení. Má také možnost podat správní žalobu k místně příslušnému krajskému soudu, a to do dvou měsíců ode dne doručení písemného vyhotovení napadeného rozhodnutí.
