14°C
Zeman vyrazil s Kiskou vlakem k letnímu sídlu Masaryka. Za jízdy obědvali bůček a roládu
Český prezident Miloš Zeman se slovenským protějškem Andrejem Kiskou v neděli společně vyrazili vlakem z Hodonína do Topoľčianek. Jízda z rodiště prvního československého prezidenta T. G. Masaryka k zámku v jihoslovenské obci, který byl Masarykovým letním sídlem, se stala součástí vzpomínkových akcí ke 100. výročí vzniku Československa. Na nádraží v Topoľčiankách vítaly prezidenty desítky lidí.
Na den přesně 95 let od první jízdy československého prezidenta T. G. Masaryka se vydávají vlakem do slovenských Topolčianek současné hlavy států Miloš Zeman a Andrej Kiska. Dostaveníčko si dali před polednem v Hodoníně, Masarykově rodišti.
Na místním nádraží, kam již osobní vlaky nejezdí, vítali Zemana i Kisku potleskem desítky lidí, mnozí měli v rukou české a slovenské vlaječky. Po příjezdu historické soupravy s parní lokomotivou a krátkém přivítání hlav obou států prezidenti nastoupili do kočáru. Ten je přepravil do zámku, na jehož nádvoří se uskutečnil uvítací ceremoniál se státními hymnami.
Zámek v Topoľčiankách se stal letním sídlem československých prezidentů v 20. letech minulého století. Posledním z hlav států, jenž zámek využíval, byl podle dostupných informací Antonín Zápotocký (hlavou státu 1953-57).
Masaryk přijel do Topolčianek vlakem poprvé 29. července 1923. Pravidelně tam jezdil každý rok i v následujících 10 letech. Slovenské lázně totiž prosluly v letech 1923 – 1951 jako letní sídlo československých prezidentů. Masaryk si Topolčianky mimořádně oblíbil. V tamním zámku vedl své proslulé rozhovory s Karlem Čapkem, které později vyšly knižně.
Potěšený Kiska
„Nikdy jsem na tomto zámku nebyl a velice se na něj těším,“ řekl ve vlaku novinářům Zeman. Oba prezidenti si pochvalovali nevšední cestu vlakem a připomněli světlé i temné momenty společné historie. „Hned na nádraží jsem se z plných plic nadechl kouře z lokomotivy. Připomnělo mi to mládí,“ říkal s úsměvem Zeman.
„Velmi mě dnešní cesta těší, i když v naší době už zůstanou cesty vlakem jen výjimečnou příležitostí,“ řekl Kiska a Zemanovi vysekl poklonu: „Pan Zeman je pro mne studnicí, ze které čerpám historii. Uznávám ho.“ Připomenul, stejně jako Zeman, že smutné období bylo po roce 1948 a po roce 1968. „Prožili jsme toho spoustu a hodně a neznám dva státy, které by měly na světě tak blízko,“ dodal.
Prezidenti vyrazili na zhruba čtyřhodinovou jízdu speciálně sestaveným expresem, ve kterém je zařazen i Masarykův salonní vůz z roku 1930, v poledne.
Oba prezidenti si pak pochutnali na pečeném bůčku s máslovou demi glace, kuřecí galantínce s petrželově mandlovou náplní v máslově vinné omáčce, zajedli domácím štrúdlem, zapili slovenským bílým vínem. A pak se odebrali do uzavřených kupé popovídat si mezi čtyřma očima.
Vůz, ve kterém se psaly dějiny
Tmavomodrý železniční vůz se státním znakem na boku obdržel T. G. M. do užívání v den svých 80. narozenin v roce 1930. „Jednalo se o technickou špičku své doby, vyrobenou v tehdejších Rieghofferových závodech v Praze. Vůz zahrnuje kromě salonku také prezidentovu ložnici a toaletu včetně oddílů pro doprovod.
„Vůz měří na délku 24 metrů, váží 56 tun a může jet rychlostí až 140 km/hodinu. Masaryk poprvé použil vůz při své cestě na zotavenou na francouzskou Riviéru,“ řekl Blesku ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák.
Salonní vůz pak užíval Masaryk i pro další cesty, dokonce i na své úplně poslední. Vagon byl totiž zařazen i ve smutečním vlaku, který v září 1937 převážel Masarykovo tělo do Lán. Vůz pak využíval během války také prezident Emil Hácha a Eduard Beneš v něm dokonce po osvobození přijel do Prahy.
Spolu a nikdy jinak?
Český prezident oficiálně navštíví Slovensko potřetí za poslední rok. V Topolčiankách absolvuje slavnostní program k 100. výročí Československa a večer odletí zpět do Prahy.
Další společná akce k oslavám bývalé federace je plánovaná na 28. října, kdy do Prahy přiletí Kiska. Oba prezidenti by si pak ještě měli – opět už na Slovensku - připomenout 100. výročí Martinské deklarace. V ní se Slováci přihlásili ke vzniku společného československého státu. Ten zanikl po 75 letech existence v roce 1992, po dohodě Václava Klause a Vladimíra Mečiara.
Hodonín. Miloš Zeman a Andrej Kiska. Přátelské přivítání a neformální rozhovor prezidentů před odjezdem k soše TGM. pic.twitter.com/K4MpuB9CSK
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 29. července 2018
Ovčáček hájí Zemana a vzpomenul Masaryka
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček v souvislosti s Masarykovým letním sídlem přitom zmínil i jiný fakt. Československý prezident tam jmenoval svého času ministra železnic. Ovčáček tak hájil Zemana, který se chystá jmenovat novou ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou nikoli na Hradě, ale v Lánech.
„Masarykova pracovna v Lánech je důstojné prostředí pro jmenování člena vlády,“ míní hradní mluvčí a na Twitteru podotkl: „Ptáčci cvrlikali do médií, že je nestandardní, když prezidenti jmenují ministry mimo Trůnní sál Hradu. Cvrlikali falešně. TGM jmenování provedl i ze zámku Topol’čianky, viz listinný důkaz. Právě do Topol’čianek pojedou český a slovenský prezident tuto neděli historickým vlakem!“
Ptáčci cvrlikali do médií, že je nestandardní, když prezidenti jmenují ministry mimo Trůnní sál Hradu. Cvrlikali falešně. TGM jmenování provedl i ze zámku Topol’čianky, viz listinný důkaz. Právě do Topol’čianek pojedou český a slovenský prezident tuto neděli historickým vlakem! pic.twitter.com/DRV6Lmi1O7
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 25. července 2018
Zeman oznámil, že vyznamená Švehlu
Prezident Zeman během návštěvy Slovenska oznámil, že při příležitosti stého výročí vzniku ČSR vyznamená někdejšího československého premiéra Antonína Švehlu (1873-1933).
„Náš milovaný Senát a neméně milovaná Poslanecká sněmovna čistě z roztržitosti Antonína Švehlu mezi svůj návrh na vyznamenání nedaly, ale naštěstí se objevil mezi návrhy od veřejnosti. Já jsem tomuto návrhu velmi rád vyhověl, protože bych považoval za ostudu, kdyby právě při stoletém výročí nezávislého Československa byl jeden z tvůrců československé státnosti opomenut,“ řekl Zeman novinářům na společné tiskové konferenci s Kiskou v zámku v Topoľčiankách.
Zeman uvedl, že u příležitosti výročí vzniku ČSR by ocenění Švehly „bylo naprosto logické“. Dodal, že první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který do letního prezidentského sídla na zámku v Topoľčiankách jezdil, označil Švehlu za vůdce domácího odboje.
Den vzniku ČSR 28. října 1918 si Slovensko státním svátkem nepřipomíná. Prezident Kiska připomněl, že státní vyznamenání hlava slovenského státu předává na začátku ledna u příležitosti svátku výročí samostatného Slovenska.
Kiska také ocenil Masaryka i dalšího spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika. „Můžeme poděkovat zakladatelům Československa za to, co v daném období udělali. To období nebylo jednoduché,“ řekl Kiska. Dodal, že bez vzniku ČSR by Slovensko nepochybně neexistovalo v takové podobě, jako je tomu v současnosti.
Témata:
Související
Bylo to kdesi vidět. Přistavěli mu mobilní plošinu