Kalousek ryje do Babiše: „Rozpočtový zločin.“ Podle ODS marnotratnost, stěžují si i Piráti

„Předkládat v době ekonomické konjunktury padesátimiliardový deficit je nezodpovědné a neakceptovatelné,“ uvedl v tiskovém prohlášení poslanec Jan Skopeček (ODS). „Máme krizi? Daňové příjmy padají? Jsou rozjeté velké investice? Ne. To jen máme marnotratnou vládu a premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), který dal zelenou bujení byrokracie, rozhazování a žití na úkor budoucnosti,“ dodal.

„Po několika letech velkého ekonomického růstu vláda plánuje nepřijatelný deficit 50 miliard. Za této situace, jestliže vláda tvrdí, že zvýší příjmy i výdaje o více než 100 miliard korun, tak je to téměř rozpočtový zločin,“ řekl ČTK Kalousek. Podle něj měl kabinet část z vyšších výdajů využít ke snížení schodku, aby byl rozpočet vyrovnaný.

Na Hradě přijdou o 110 milionů, resorty si polepší. Co přinese státní rozpočet?

Mluvit o struktuře plánovaných výdajů je podle Kalouska zatím předčasné, protože návrh se ještě bude při projednávání ve vládě měnit a konečnou podobu předloží kabinet Sněmovně až na konci září. „Já se jenom obávám, že přes deklarované priority investice jako velkou prioritu v rozpočtu nenajdeme,“ řekl.

Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo MF na 1,432 bilionu korun a v porovnání se schváleným rozpočtem na letošní rok jsou o o 117,1 miliardy Kč vyšší. Celkové výdaje rozpočtu by tak měly být 1,482 bilionu korun.

Piráti se diví: Měli by usilovat o vyrovnaný rozpočet

Podle Pirátů by však stát měl za dobré ekonomické situace usilovat o vyrovnaný rozpočet. „My úplně nechápeme, proč se vláda pana Babiše nesnaží snižovat ten deficit. Ve chvíli, kdy je vynikající ekonomická situace státu, příjmy raketově rostou, tak by vláda měla usilovat o vyrovnaný rozpočet nebo se k tomu aspoň blížit,“ řekl ČTK poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Rozpočet se dostal do schodku 23 miliard. Bez peněz z EU by byl dvakrát větší

Piráti podle něj souhlasí se zvyšováním platů pro učitele a se zvyšováním počtu státních zaměstnanců v resortu školství. V jiných resortech ale přibývání státních zaměstnanců nevidí jako příliš účelné. Možné úspory vidí i v oblasti ministerstva vnitra. Co se týká investic v návrhu rozpočtu, bude podle Ferjenčíka rozhodující, nakolik se je podaří realizovat.

Více peněz pro učitele a důchodce, méně na dávky

Návrh rozpočtu přitom počítá s více penězi na platy učitelů či důchody, a naopak méně penězi na dávky. Výdaje porostou většině úřadů a ministerstev. Výjimkou je třeba ministerstvo zdravotnictví, u něhož se ale počítá s vyšším výběrem peněz ze zdravotního pojištění.

Ministerstvo počítá se schodkem rozpočtu 50 miliard i v dalších letech až do roku 2021. Příští rok by mohly stoupnout například výdaje na důchody o devět procent na 472,2 miliardy. V dalších letech má ale tempo zvyšování výdajů na penze zpomalovat.

Příští rok by se také měly zvýšit platy ve školství. Rozpočet ministerstva školství stoupne o 25,6 miliardy. Premiér v demisi Babiš už dříve slíbil růst o 30 miliard. V příštím roce by se rozpočet školství mohl zvýšit na 194,7 miliardy. Většinu navýšení tvoří peníze na slibovaný růst platů učitelů i nepedagogických pracovníků, na něž míří o 16,4 miliardy víc než letos.

Slevy na jízdném seberou 400 milionů pro učitele, bouří se studenti. Babiš tlumí hněv

Stoupnou také třeba výdaje ministerstva dopravy o téměř 18,8 miliardy na 72,7 miliardy korun. Rozpočet by měl být vedle stavby dálnic a silnic využit i na zvyšování bezpečnosti na cestách či opravy krajských silnic. Zahrnuje i výdaje 5,74 miliardy na slevy jízdného ve veřejné dopravě pro studenty a seniory, které mají začít platit od 1. září.

Citelně klesnou podle návrhu rozpočtu výdaje na dávky pro chudé. Do pomoci v hmotné nouzi by mělo putovat o 600 milionů korun méně než letos, tedy asi 8,03 miliardy. Navyšovat se nebude ani suma na státní sociální podporu, tedy na rodičovskou, příspěvky na bydlení či přídavky na děti. Programové prohlášení připravované vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů přitom počítá s výrazným zvýšením rodičovské.

Priority rozpočtu, jako jsou růsty důchodů, platů učitelů i investic, hodlá ministerstvo financovat z očekávaného růstu daňových příjmů a díky dobrému vývoji ekonomiky. Vláda musí podle zákona návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září. Zpravidla o rozpočtu začíná jednat během června, během léta pak ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí ministerstvo financí návrh poslat vládě.