Dojemná zpověď o sebevraždě otce: Dcera nejznámějšího vozíčkáře Česka Zdeňka Kircha (†51) promluvila
V pátek si vzal život známý vozíčkář a závodník na handbiku Zdeněk Kirch. O sebevraždě bývalého policisty, který ochrnul po pádu z kola, se rozhodla promluvit jeho dcera.
Zdeněk Kirch dříve pracoval jako policista. Rodák z Karlových Varů miloval sport, zejména jízdu na horských kolech. Ovšem, jeho vášeň se mu jednou stala osudnou. V roce 2009 spadl z kola a zlomil si páteř. Zdálo se, že se už nikdy žádného závodu nezúčastní. Navzdory osudu však znovu závodil. Začal jezdit závody horských kol na tzv. handbike. Stal se tak inspirací pro všechny handicapované. Dokonce sám založil seriál MTB handiCUp.
Se svým osudem se stejně nemohl vyrovnat. Trpěl obrovskými bolestmi a v jednom z rozhovorů, které s ním natočila dokumentaristka Silvie Dymáková v rámci svého projektu Příběhy lidí, přirovnal svůj život k mučení. „Je to asi tejden zpátky, jsem si říkal, že můj život už je jenom tortura. To nejvíc pojmenovává to, jak já žiju. To je tortura. Když tady jsem s Vámi, tak to je fajn, bavíme se, ale pořád cejtím, jak mě to bolí. Škubu sebou, pořád to cítím. A ještě je to tak, že když mám podněty v mozku a bavím se s Vámi, tak to mám trochu míň, ta bolest není tak silná. Ale když mozek odpočívá a já nemám vnější podněty, třeba v noci, tak ty bolesti vyplynou. Přes den si zahekáš, přemůžeš to, ale v noci chceš spát, ale stačí málo a nejde to,“ řekl a tehdy ještě dodal: „Když ty bolesti nebudu moct vydržet, tak vezmu pistoli a prostřelím si hlavu. A je to hotovo.“
Svůj život opravdu nakonec ukončil, a to tento pátek. Jeho smrt oplakávají všichni, kdo ho znali. „Zdeňku, dvakrát jsi mě dokázal rozbrečet. Poprvé to bylo, když jsi dokončil svůj první závod na handbiku. Tehdy jsem s kamerou stál v cíli a z očí mi tekly slzy štěstí. Nyní mám v očích opět slzy. Věř, že navždy zůstáváš nedílnou součástí Černých koní,“ napsal na Facebook neziskové organizace Černí koně Tomáš Pouch. O smrti otce se rozhodla promluvit i jeho dcera, která v komentáři, který zveřejnila pod vzpomínkové video publikované organizací Černí koně, napsala: „Opravdu děkuji za tohle video! I když to s taťkou nebylo vždy jednoduché, tak jsem ho vždy mnoha věcech obdivovala a navždy bude můj hrdina.“
.. ignorovat bolest notabene takovou, že je už pro člověka nesnesitelná a nonstop ho sužuje? To bych tedy chtěla vidět, jak bys to dělal. Ten člověk si nevzal život jen tak pro nic za nic, zřejmě už nemohl dál. My přece vůbec nemůžeme vědět co prožíval.