U Mládka skončilo první kolo boje o Temelín a Dukovany. Dodají bloky Rusové?

Šest uchazečů chce stavět jeden blok jaderné elektrárny Dukovany a jeden blok v Temelíně. Už tak ořezaná sestava firem se ale možná ještě zúží. Před několika dny se k problémům přiznala japonská Toshiba, která je mateřskou firmou Westinghousu jako jednoho z uchazečů. Jiného kandidáta, francouzskou Arevu, zase pohltila státní firma EDF. Pokud by obě firmy z boje o české jádro odpadly, pozice firem, o kterých se spekuluje jako o favoritech, by ještě posílila.

Klíčovým hráčem bude zřejmě ruský Rosatom, který je údajně jako jediný schopen nabídnout jaderný blok nové generace. Podle 1. náměstka ředitele společnosti Kirilla Komarova je Rosatom jedinou společností na světě, která podobný reaktor už postavila a uvedla do provozu. Stalo se tak loni v srpnu v Novovoroněžské jaderné elektrárně v Rusku.

Pozor! Nad Temelínem létá dron. Unikátní záběry přísně střežené elektrárny

Bez šance nejsou ani Číňané vzhledem k přílivu jejich investic do Česka v posledních letech. Ve hře je firma China General Nuclear Power, státní společnost, která v nejlidnatější zemi světa provozuje a vlastní jaderné elektrárny. Podílí se také na jedné z britských elektráren.

Česko potřebuje nahradit dosluhující bloky elektrárny v Dukovanech. Vzhledem k délce povolovacích řízení tak, jak jsou dnes nastavena, by nový blok v lokalitě Dukovany mohl zahájit provoz v horizontu roku 2039. Nicméně je třeba, aby nový blok v Dukovanech mohl nahradit odstavené bloky v horizontu let 2035–2039, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Je tedy podle něj třeba tento proces v tomto smyslu urychlit.

Problémem jsou peníze. Stavba se „nerentuje“

ČEZ, který by měl dostavbu jaderných elektráren v Česku financovat, zrušil už před dvěma lety tendr na rozšíření Temelína. Vláda totiž neposvětila státní garance, což znamená, že si ČEZ musí najít peníze sám. Už tehdy se o zakázku ucházel japonsko-americký Westinghouse a rusko-české konsorcium.

První česká jaderná elektrárna potřebuje nový blok už za 18 let. | scom, archiv

V době vypsání tendru se cena elektřiny na burze pohybovala kolem 80 eur (přes 2100 korun) za megawatthodinu, teď klesla ke 32 eurům (860 korun). Aby se stavba dvou bloků v Temelíně vyplatila, potřeboval by ČEZ buď ceny elektřiny přes 70 eur za megawatthodinu, anebo státní podporu. „Záruka za dostavbu Temelína by znamenala neměřitelné riziko pro státní rozpočet i daňové poplatníky. Vláda proto tyto úvahy zamítla,“ vysvětloval tehdy premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Problém s financováním přes pokračující jednání přetrvává i dnes, protože výkupní cena elektřiny nevzrostla. Ministr průmyslu a obchodu Mládek koncem ledna po jednání vládního jaderného výboru uvedl, že na formě financování zatím shoda není. Jednání se účastnili mj. premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Babiš před jednáním uvedl, že dokud bude ministr financí, stát stavbu reaktoru finančně nepodpoří. Provozovatel elektráren ČEZ si podle něj může bez problémů půjčit peníze na trhu. Také Mládek uvedl, že by byl raději, kdyby se výstavba bloku uskutečnila bez státních garancí.

Jaderný odpad uložme u elektráren, navrhuje Drábová. Co na to obce u Dukovan?

Ve Velké Británii podobnou situaci vláda řešila garantovanou vyšší cenou výkupu po následujících 35 let. Podle Hospodářských novin je druhou možností, že elektrárnu postaví přímo státem vlastněná společnost, jako je to u maďarské elektrárny Paks. Na výstavbě nových bloků za 340 miliard korun se dohodla maďarská vláda s vládou Ruské federace. Rusko zafinancuje 80 procent z rozpočtu.