Prezidentské volby na Slovensku odstartovaly 16. března prvním kolem. V páté přímé volbě se utkalo 13 kandidátů o to, kdo v čele státu nahradí Andreje Kisku, který další kandidaturu odmítl. Do druhého kola podle očekávání postoupila právnička Zuzana Čaputová a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič

Prezidentské volby na Slovensku začnaly prvním kolem v sobotu 16. března, druhé kolo proběhne o dva týdny později. Současný prezident Slovenska Andrej Kiska už v květnu 2018 oznámil, že podruhé kandidovat nebude.

K jeho rozhodnutí podle jeho vyjádření přispěly rodinné důvody a změny v politice, ke kterým došlo po vraždě slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.

Kiska je tak již třetím prezidentem, který v úřadu vydržel pouze jedno volební období a Slováci tak v březnu rozhodnou již o pátém prezidentovi. Toho od roku 1999 vybírají přímou volbou a lidé tak prezidenta půjdou volit již po páté.

V jediné nepřímé volbě v roce 1993, po rozdělení Československa byl zvolen Michal Kováč. První přímou volbu v roce 1999 pak ovládl Rudolf Schuster. Jediným, kdo zatím na Slovensku zastával post prezidenta ve dvou volebních obdobích tak je Ivan Gašparovič, který volby vyhrál v letech 2004 a 2009.

Kandidáti na prezidenta Slovenska

Podmínky pro prezidentskou kandidaturu splnilo 15 lidí. Dva z kandidátů už ji ale stáhli ještě před prvním kolem. Prvním z nich byl Jószef Menyhárt, předseda neparlamentní Strany maďarské komunity. Ten tak učinil 19. února.

Na tiskové konferenci, kde odstoupení od kandidatury oznámil, zároveň své příznivce vyzval k podpoře Roberta Mistríka. Ten ovšem vlastní odstoupení z prezidentské volby oznámil jen o týden poději, kdy vyzval k podpoře Zuzany Čaputové.

Zuzana Čaputová

„Jednoznačně vyjadřuji podporu Zuzaně Čaputové. Podle průzkumů, které budou zveřejněny v nejbližších dnech, nastal čas udělat tento důležitý krok,“ oznámil na tiskové konferenci po boku Čaputové Mistrík. Jeho slova se objasnila poté, co veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska zveřejnil průzkum od agentury Median. Ten ukázal, že Čaputová se stala největší favoritkou prezidentského klání s podporou 23,5 procenta voličů.

Čaputová přitom do slovenských voleb úplně nezapadá. V katolickém Slovensku se netají svými liberálními postoji, jako je podpora adopcí dětí pro páry stejného pohlaví. V zemi přitom dosud není zavedená ani možnost registrovaného partnerství.

V současnosti Čaputová působí jako místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko. Vystudované právničce jsou blízká environmentální témata, ochranu životního prostředí má jako jeden z hlavních bodů svého programu a v minulosti se dostala do povědomí veřejnosti díky svému boji proti projektu skládky odpadků v Penizoku u Bratislavy.

Kromě Mistríka a veřejnosti se navíc Čaputová může těšit i podpoře muže, kterého by v čele Slovenska ráda nahradila. „Od začátku prezidentské kampaně jsem byl přesvědčen, že hlasy slušného a spravedlivého Slovenska se musí spojit za jedním silným kandidátem, respektive kandidátkou. Podporuji Zuzanu Čaputovou. bude dobrou prezidentkou Slovenské republiky,“ uvedl v tiskovém prohlášení končící prezident Kiska.

Maroš Šefčovič

Vyzyvatelem Čaputové v druhém kole se stal kandidát vládní strany Směr sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica Maroš Šefčovič.

Ten byl až druhou volbou strany. Kandudaturu za Směr SD dříve odmítl ministr zahraničí Miroslav Lajčák.

Šefčovič není ve vysoké politice nováčkem. Od roku 2009 je členem Evropské komise, kde má v současnosti na starosti energetickou unii. Předtím působil řadu let v diplomacii a na vedoucích postech na ministerstvu zahraničních věcí.

Seznam kandidátů na prezidenta Slovenské republiky

  • Béla Bugár
  • Zuzana Čaputová
  • Martin Daňo
  • Štefan Harabin
  • Eduard Chmelár
  • Marian Kotleba
  • Milan Krajniak
  • František Mikloško
  • Maroš Šefčovič
  • Róbert Švec
  • Bohumila Tauchmannová
  • Juraj Zábojník
  • Ivan Zuzula

Do druhého kola podle očekávání postoupila Čaputová a Šefčovič

První kolo prezidentské volby podle očekávání ovládla Zuzana Čaputová. Ta získala 40,6 procenta odevzdaných hlasů. Společně s ní do druhého kola postoupil i Maroš Šefčovič, kterého podporuje vládní strana Směr. Ten ovšem z prvního kola odešel s výraznou ztrátou, když jej volilo 18,7 procenta lidí.

Na třetím místě pak skončil soudce nejvyššího soudu Štefan Harabin, který získal 14,4 procenta hlasů. Před druhým kolem ovšem žádného z postupujících kandidátů nepodpořil. Svůj hlas v prvním kole nakonec neodevzdala ani polovina oprávněných voličů. K urnám jich přišlo pouze 48,7 procenta. 

Průzkumy favorizují Čaputovou

Největší popularitu právničky Zuzany Čaputové ze všech kandidátů na příštího prezidenta Slovenska potvrdil před březnovou přímou volbou hlavy státu další průzkum veřejného mínění. V sondáži agentury Focus skončil na třetím místě vědec Robert Mistrík, který na konci února oznámil odstoupení z volebního klání a který podpořil Čaputovou.

Místopředsedkyně neparlamentní strany progresivní Slovensko Čaputová získala podporu 26,3 procenta respondentů. Za ní se umístil místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič (20,4 procenta), který v průzkumu ze začátku února ještě vedl.

Nejnovější průzkum si u agentury Focus objednal volební tým Mistríka, jenž v sondáži získal 13,1 procenta. Ve většině dřívějších průzkumů si Mistrík před Čaputovou ještě udržoval náskok, který se ale postupně snižoval. V anketě Focusu ze začátku února měla Čaputová podporu 14,4 procenta respondentů.

Čaputová i Mistrík se opakovaně vymezili vůči nejsilnější vládní straně Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, která v prezidentských volbách podporuje Šefčoviče.

Systém prezidentských voleb na Slovensku

Prezidentské volby na Slovensku probíhají podobným způsobem, jako v České republice. Prezidenta volí občané v přímé volbě. Ke zvolení prezidentem potřebuje kandidát nadpoloviční většinu hlasů, a pokud v prvním kole nikdo přes 50 procent odevzdaných hlasů nezíská, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo, kam postupují dva kandidáti, kteří získali nejvíce hlasů v prvním kole volby.

Komplikace pro slovenské voliče v zahraničí

Slováci mohou volit prezidenta pouze na území Slovenské republiky. Pro ty, kteří žijí nebo pracují v zahraničí tak případná volba znamená značné komplikace, které mohou řadu z nich odradit. Na problém upozornil například zpravodajský web Aktuality.sk.

Slováci přitom v jiných volbách mohou v zahraničí volit na zastupitelských úřadech, případně korespondenčně. U prezidentských voleb ale legislativa nic podobného neumožňuje. Jedinou možností tak je vyřízení voličského průkazu a volby na Slovensku.

To má v plánu například Slovenka žijící v Praze, se kterou mluvili novináři z Aktuality.sk. Ta si kvůli voličskému průkazu plánovala cestu do rodného města a na den voleb následně volební „výlet“ z Prahy do první obce za slovenskými hranicemi, kde s voličským průkazem odvolí, to vše i navzdory tomu, že pro ni cesta pro voličský průkaz a zpět bude představovat 14 hodin v autě.

Voličský průkaz

Občané Slovenska, kteří v době voleb doma si mohou zažádat o voličský průkaz. Pro první kolo mohli do 25. února žádat i e-mailem, úřady totiž elektronické a písemné žádosti musí obdržet do 15 pracovních dní před konáním voleb, o voličský průkaz pro druhé kolo pak mohou žádat do 11. března.

Osobně je pak možné o voličské průkazy žádat do 15. března pro první kolo prezidentských voleb, nebo do 29. března pro druhé kolo.

Video
délka: 01:26

Kubera na první oficiální zahraniční cestě. Na Slovensku ho vítal Kiska Jakub Veinlich/Blesk Zprávy

Fotogalerie
13 fotografií