„Úkolem prezidenta je péče o to, aby ústavní mechanismus fungoval, jak má,“ řekl v Epicentru na Blesk.cz Miroslav Kalousek v lednu 2022. „Prezident by neměl na lidi shlížet. Ten Hrad k tomu strašně svádí,“ podotkl. Zároveň dodal, že rozhodnutí o jeho kandidatuře padne do konce zimy.

Lhůtu nakonec ani nevyužil celou. Na začátku února pro server Novinky uvedl, že kandidovat nebude. Rozhodl se tak prý na základě několika průzkumů, které mu nedávaly šanci na vítězství. „Nechci marnit čas, energii a především pozornost veřejnosti nákladným zápasem o druhé až osmé místo“, vysvětlil.

Jiného kandidáta přímo nepodpořil

V rozhovoru řekl, že právě šanci na výhru vnímal jako klíčovou. Jiného kandidáta ovšem zatím nepodpořil. Uvedl pouze, že lidé by měli volit ty kandidáty, kteří budou mít reálnou šanci na úspěch. 

Kalousek platí za kritika stávajícího prezidenta Miloše Zemana. „Naturelu Miloše Zemana prostě odpovídá napínat strunu k prasknutí a snažit se ze systému parlamentní demokracie udělat poloprezidentský systém. Když se podíváte na výkon funkce jeho mandátu za Babišovy vlády, tak Miloš Zeman byl mnohem víc koaliční partner než prezident. Dokonce strana Zeman měla ve vládě svoje ministry, které si tam prosadila. A strana Zeman spolurozhodovala o vládních rozhodnutích. A to přesně není úkol prezidenta,“ vytkl mu začátkem ledna 2022 v rozhovoru pro Seznam Zprávy.  

Miroslav Kalousek: Životopis

Miroslav Kalousek absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou (1984). Do roku 1990 pracoval v podniku Mitas Praha, státním úředníkem se stal v únoru 1990, kdy nastoupil do odborného útvaru místopředsedy vlády. Od července 1992 působil v Úřadu vlády ČSFR jako ředitel odboru poradců místopředsedy vlády, od ledna 1993 do ledna 1998 byl ekonomickým náměstkem ministra obrany.

Od ledna 2007 do května 2009 byl ministrem financí ve vládě Mirka Topolánka (ODS), stejnou funkci zastával v kabinetu Petra Nečase (ODS) od července 2010 do července 2013. 

Šéfem lidovců i Topky

Kalousek byl v letech 1984 až 2009 členem strany lidové. Od května 1999 do dubna 2001 byl místopředsedou a od listopadu 2003 do srpna 2006 předsedou KDU-ČSL. Rezignoval poté, co nevyšel plán na účast KDU-ČSL v menšinové vládě s ČSSD podporované komunisty.

V červnu 2009 vystoupil Kalousek z KDU-ČSL a spoluzaložil novou stranu TOP 09. V období listopad 2009 až listopad 2015 byl jejím prvním místopředsedou, poté byl do listopadu 2017 předsedou TOP 09.

Hrdý otec dcery a syna

„Jsem přesvědčen, že se umím uživit i mimo placenou politickou funkci,“ říkal někdejší dlouholetý poslanec ve studiu Blesku v červenci 2020. „Nikdy pro mě politika nebyla hlavním důvodem k obživě,“ dodával.

Od února 2012 je Miroslav Kalousek rozvedený. Má dvě děti - syna Petra a dceru Radku. „Z dětí mám opravdovou radost. Starší dcera je anesteziolog, mladší syn je ekonom, podniká. Mám z nich velkou radost,“ svěřil se Blesku před časem Kalousek a na dotaz ohledně přítelkyně dodal tajemně: „Ano mám, ale dál nepůjdu.“

Při dotazu Blesku, co říkají jeho děti na zvažování kandidatury, Kalousek odpověděl: „Vědí, že se mnou je to těžké. Každý politik svojí činností své blízké zatěžuje a oni se s tím většinou smíří, protože vás mají rádi.“ Jak to tedy jeho děti vzaly? „Ani nadšení, ani zrazování. Řekl bych: vzaly to na vědomí,“ dodal Kalousek.

Prezidentské šance dalších kandidátů

Na velké průzkumy předvolebních preferencí je zatím brzy. Své favority ovšem již mají sázkové kanceláře. Ty dávají zpravidla největší šance bývalému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a Petrovi Pavlovi. Ani jeden zatím kandidaturu neoznámili.

Na dalších místech jsou bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a senátor a účastník předchozích prezidentských voleb Pavel Fischer. Na Miroslava Kalouska byl v době jeho oznámení například u Fortuny vypsán kurz 14:1.