Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
O dotaci na rozšíření bydlení pro ukrajinské uprchlíky budou moci nově žádat vedle obcí také nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Opatření by mělo pomoci zvýšit ubytovací kapacity. Od únorového začátku ruské invaze vydala Česká republika ukrajinským uprchlíkům více než 380 000 víz dočasné ochrany.
Nařízení o nevydávání víz a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům bude platit do konce března 2023. Vláda dnes schválila návrh ministerstva zahraničí.
Brněnský magistrát pokračuje v jednání o tom, jak řešit situaci s romskými uprchlíky z Ukrajiny, kteří bydlí ve stanech u autobusového nádraží Grand v centru. Jednou z možností by bylo vybudování stanového městečka v Kuřimi na Brněnsku, kde má magistrát pozemky, možností je i využití už fungujícího stanového městečka u Ostrovačic.
Město ke Grandu na začátku června přesunulo uprchlíky, kteří před tím přebývali na travnatém ostrůvku před hlavním železničním nádražím. Podmínky, ve kterých tam lidé přebývají, od té doby kritizují dobrovolníci, kteří romským uprchlíkům pomáhají.
V zemědělství našlo od vypuknutí konfliktu na Ukrajině práci zhruba 2500 uprchlíků. V tiskové zprávě o tom informoval Zemědělský svaz ČR. V Česku si podle pondělního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) již našlo práci téměř 77.000 Ukrajinců. Podle svazu nelze očekávat dlouhodobé uplatnění uprchlíků v zemědělství, protože kvůli válce odešlo mnoho kvalifikovaných zaměstnanců z Ukrajiny zpět do vlasti a v ČR jsou nyní hlavně ženy s dětmi, pro které není tato práce vhodná.
Svaz dnes pořádal konferenci o zaměstnávání pracovníků z Ukrajiny. Vystoupili na ní zástupci ministerstva zemědělství, vnitra, zahraničních věcí, průmyslu a práce. Promluvili také zástupci odborů. Podle svazu je zaměstnávání lidí z Ukrajiny pro zemědělství klíčové.
Lipavský očekává, že Česko zaměří z hlediska národních sankcí pozornost na subjekty z Ruska a Běloruska, které se podílejí na válce na Ukrajině.
Liberec má místa v základních školách pro všechny děti ukrajinských uprchlíků, které byly u zápisu. Celkem jich je 553. U mateřských škol je situace horší, tam se zřejmě podaří umístit jen zhruba 30 z 60 zájemců. Novináře o tom dnes informoval náměstek primátora pro školství Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj).
Česko možná bude moci uvalovat národní sankce na jednotlivce i subjekty dopouštějící se závažného protiprávního jednání v mezinárodním kontextu, které nebyly dosud zařazeny na sankční seznam Evropské unie. Vláda na dnešním zasedání podle informací ČTK schválila nový sankční zákon, který předložilo ministerstvo zahraničí. Návrh nyní poputuje do Parlamentu.
Předloha má zároveň vytvořit právní základ pro zařazování subjektů na sankční seznam EU z podnětu České republiky. Kabinet v programovém prohlášení avizoval termín přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce roku 2023, ruská invaze na Ukrajinu ale přiměla vládu k urychlení přípravy předlohy.
Podmínky pro vysílání vojáků do zahraničí a přejezdy cizích vojáků přes české území by se mohly upravit. Vláda na dnešním zasedání schválila ústavní novelu, sdělila ČTK ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Její úřad dokument vypracoval v reakci na usnesení, ve kterém po ruské invazi na Ukrajinu dospěl kabinet k závěru, že nynější znění ústavních předpisů neumožňuje dostatečně rychle a flexibilně reagovat na rizika.
Radnice ve Žďáru nad Sázavou pošle do partnerského města Chust na Ukrajině dvě čerpací stanice na vodu, zaplatí za ně 638.000 korun. Do třicetitisícového Chustu přišlo kvůli válce až 20.000 uprchlíků, město má kvůli tomu problémy se zásobováním pitnou vodou, řekl dnes novinářům starosta Martin Mrkos (Žďár-živé město). Žďárští zastupitelé minulý čtvrtek schválili také 100.000 korun na nákup potravin a dalších potřeb pro děti na Ukrajině.
Ministerstvo financí upozornilo na to, že podle dat z počátku června bylo v Česku zaměstnáno zhruba 70.000 uprchlíků z Ukrajiny. Stát tak má v této souvislosti příjmy z daní a sociálního a zdravotního pojištění. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pondělí uvedl, že nyní v ČR pracuje už skoro 77.000 Ukrajinců.
Podle odhadu úřadů je v Česku asi 280.000 až 300.000 uprchlíků, převážně žen s dětmi. Nejvíce jich zůstává v Praze. Kvůli přeplněnosti metropole a nedostatečným kapacitám vedení město uzavřelo minulý týden Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, které odbavilo od začátku války na Ukrajině téměř 100.000 uprchlíků.
ČR v úterý dala ukrajinským běžencům 688 víz, o 1000 méně než před týdnem. Od začátku ruské invaze získalo dočasnou ochranu přes 380.000 Ukrajinců
Stát, obce a kraje vydaly ke konci května na zvládání uprchlické krize v souvislosti s válkou na Ukrajině 7,2 miliardy korun. Z toho výdaje ze státního rozpočtu činily 6,1 miliardy korun, přičemž největší položkou byly sociální dávky. Za ně stát vyplatil čtyři miliardy korun. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo financí.
Jen několik desítek ukrajinských prvňáčků by mělo podle dosavadních výsledků zápisů nastoupit do prvních tříd v okresních městech Olomouckého kraje. Kapacita škol je podle zástupců radnic dostatečná, děti se zařadí do běžných tříd. Zástupci měst počítají i s tím, že počty se mohou snižovat v návaznosti na případný návrat jejich rodin na Ukrajinu, zjistila ČTK.
Ministerstva financí a zahraničních věcí předloží normy, které reagují na vpád Ruska na Ukrajinu, a vytvoří podmínky pro přijímání vnitrostátních sankcí proti subjektům, které se dopustily závažného protiprávního jednání a nebyly dosud zařazeny na sankční seznam Evropské unie.
Schválit má dnes vláda také navýšení nouzových zásob ropy ve státních hmotných rezervách. Probírat bude i plán na energetické úspory v budovách ústředních orgánů státní správy.
Na pražském Výstavišti v Holešovicích se dnes uskuteční charitativní koncert na podporu Ukrajiny, na kterém vystoupí šest představitelů současné ukrajinské hudební scény. Hlavní hvězdou večera bude zpěvačka vystupující pod svými iniciály NK. Zisk z koncertu půjde na účet charitativní organizace Tvoya Opora.
Akce se koná v předvečer třídenního hudebního festivalu Metronome Prague, který ve čtvrtek zahájí ukrajinská skupina Go_A. Hned první den zahraje australský muzikant a zpěvák Nick Cave se svou kapelou The Bad Seeds. Organizátoři festivalu se rozhodli podpořit Ukrajinu, která od konce února vzdoruje ruské invazi, dnešním samostatným koncertem.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.