18°C
Detaily potopení křižníku Moskva: Ukrajincům pomohlo počasí. A vývoj střel byl sabotován?
Ukrajincům pomohlo při dubnovém potopení křižníku Moskva opakovaně počasí. Jejich střely Neptun, které při útoku na vlajkovou loď ruské Černomořské flotily použili, si neúspěšně odzkoušeli už na začátku invaze. Panuje také podezření, že vývoj střel byl cílem sabotáže. Informoval o tom dnes deník Ukrajinska pravda, jenž na toto téma vedl desítky rozhovorů s ukrajinskými vojenskými činiteli. List rovněž odmítá tvrzení některých západních médií, že se křižník podařilo potopit za přispění spojenců Kyjeva.
Od rána 13. dubna byla obloha nad Černým mořem podél ukrajinského pobřeží zatažena těžkými dešťovými mraky. Operátor systému Neptun měl tehdy k dispozici pouze konvenční radary, které nevidí na cíle vzdálenější než 18 kilometrů. K průzkumu nemohla být nasazena letadla ani drony Bayraktar. Křižník Moskva, plující v tu chvíli ve vzdálenosti 120 kilometrů od pobřeží, měl zřejmě pocit, že je zcela v bezpečí.
„Tato přílišná sebedůvěra je zničila,“ říká jeden z ukrajinských vědců, kteří se podíleli na vývoji střel Neptun. Ukrajinským obráncům v tu chvíli nečekaně pomohla sama příroda: Radarový paprsek se mezi nízkými mraky a vodní hladinou několikrát odrazil a dosáhl až k Moskvě. Když radarová obsluha kolem 16:00 zaznamenala ve vzdálenosti 120 kilometrů velký objekt, bylo jasné, že se jedná o křižník Moskva. Záhy poté byly na plavidlo vypáleny dva Neptuny.
Střely měly urazit vzdálenost k lodi za něco více než šest minut. Jak ale ověřit, zda cíl zasáhly? Nejprve radar ukázal, že Moskva vyrazila rychle kupředu, zřejmě s cílem ukrýt se za nedalekou těžební plošinou. Že loď nejspíše utrpěla zásah, bylo následně jasné z toho, že k ní kvapem vyrazily čtyři doprovodné lodě.
V tu chvíli stálo na straně obránců opět počasí: Příchod bouře znemožnil jakékoliv záchranné práce. Když pak ukrajinská armáda zjistila, že z Ruskem anektovaného poloostrova Krym připlul k Moskvě remorkér, bylo jí jasné, že situace křižníku je kritická. Druhý den, když se nebe nad Černým mořem rozjasnilo, byla na vzdálenost desítek kilometrů vidět silueta Moskvy, nakloněné na levobok. Odtáhnout do přístavu ji už nebylo možné, rozhodující první hodiny po zásahu byly kvůli bouři ztraceny.
Západní tisk přišel s vlastní verzí událostí. Podle časopisu The New Yorker zaslala Ukrajina 13. dubna evropské centrále NATO žádost o potvrzení souřadnic cíle, které také obdržela. Deník The New York Times zase tvrdí, že přesné souřadnice poskytl na žádost Ukrajiny průzkumný letoun P-8 Poseidon.
„Všechny ty příběhy o tom, jak nám pomáhají ,velcí strýčkové‘, nahrávají Rusku. Ve skutečnosti jsme schopni sami řešit neuvěřitelně složité problémy,“ uvedl s jistým rozhořčením zdroj deníku z prostředí ukrajinského armádního velení.
Záměrná porucha?
Samotný vývoj střel Neptun přitom provázely komplikace, jež podle mínění některých zdrojů deníku mohly být způsobeny cílenou sabotáží. Když Neptuny při testech opakovaně nezasahovaly cíle, pojalo armádní velení podezření a nechalo všechny hotové exempláře rozebrat do posledního šroubku. „Ukázalo se, že všechny střely měly stejnou poruchu, která byla zjevně záměrná. Byl to jediný okamžik v celé válce, kdy jsem mohl říct, že to vypadá jako zrada,“ řekl deníku nejmenovaný pracovník ukrajinské tajné služby.
Podle listu se také téměř neví, že první bojové použití Neptunů se neuskutečnilo v dubnu, ale už v prvních dnech ruské invaze. Tehdy tři ruské výsadkové lodi opustily přístavy na Krymu a vydaly se směrem k ukrajinskému pobřeží v Mykolajivské oblasti. Vylodění mělo ruským vojskům poskytnout výhodu pro útok na Mykolajiv i Oděsu. Právě na tyto lodě byly vypuštěny první tři Neptuny. Rusům se je však podařilo odhalit a s největší pravděpodobností i zničit, protože kvůli trase průletu nad Oděsou musely letět ve větší výšce. Ačkoliv žádná ze střel cíl nezasáhla, výsadek byl odvolán a plavidla se i s vojáky vrátila na Krym.
„Překvapení“ ruské invazní flotily bylo pochopitelné, neboť Neptuny neměly být na konci února ještě vůbec ve výzbroji ukrajinské armády. První plnohodnotný komplex na novém podvozku Tatra byl dokončen v srpnu 2021, v prosinci téhož roku však velitel ukrajinského námořnictva Oleksij Nejižpapa oznámil, že první baterie Neptunů by měla být k dispozici až na jaře 2022. Ve skutečnosti byly jen čtyři dny před začátkem invaze odvezeny do Oděsy z továrny v Kyjevě, jíž Rusko poté opakovaně bombardovalo.
12:14
Dnes
„Aktuálně neexistují žádné předpoklady pro jednání, protože všichni dobře znají stanovisko Ukrajiny neakceptovat jakékoliv rozhovory. Proto speciální vojenská operace pokračuje,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Připomněl, že Rusové a Ukrajinci při jednáních v Istanbulu už před dvěma lety dohodli mírovou smlouvu. Dokument byl podle něj fakticky parafován, ale Kyjev odmítl smlouvu dotáhnout do konce kvůli „přímému nátlaku Londýna“.
Mluvčí Kremlu dal před dvěma týdny najevo, že případná jednání o míru s Ukrajinou by musela přihlížet k tomu, že Rusko za této války připojilo ke svému území další čtyři ukrajinské oblasti, po poloostrově Krym anektovaném už před deseti lety. I tehdy mluvčí ruského prezidenta před novináři připustil, že necítí žádnou ochotu Kyjeva jednat s Moskvou.
11:15
Dnes
Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské střely zasáhly dva objekty kritické energetické infrastruktury, ve kterých vypukl požár, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na regionální úřady. Útok si podle nich nevyžádal mrtvé ani zraněné, ani nepoškodil bytový fond. Odpojení od sítě zatím není nutné, ale oblastní správa žádá občany, aby v době mezi 19:00 a 22:00 (18:00 až 21:00 SELČ) nezapínali přístroje s velkým odběrem elektřiny.
Ruské rakety mířily na energetické objekty i v Dněpropetrovské a Ivano-Frankivské oblasti, uvedl s odkazem na ministra energetiky Hermana Haluščenka server RBK-Ukrajina. „Je poškozeno zařízení. Na jednom z objektů byl zraněn náčelník směny,“ řekl ministr.
Rusové útočili na čtyři tepelné elektrárny společnosti DTEK, které vážně poškodili, dodal server s odvoláním na prohlášení společnosti. Energetici pracují na odstranění škod. Od začátku války to byl podle tvrzení Ukrajinců už 170. útok na elektrárny DTEK. Terčem se stala i plynárenská zařízení, nikdo ale nebyl zraněn, útok ani nenarušil poskytování služeb odběratelům. Škody se odstraňují, uvedla plynárenská společnost Naftohaz.
10:14
Dnes
Soud v Chabarovsku na ruském Dálném východě poslal novináře ruské verze časopisu Forbes Sergeje Mingazova do domácího vězení. V pátek byl zadržen kvůli podezření z šíření falešných zpráv o ruské armádě. Důvodem je podle novinářova právníka sdílení zpráv, podle kterých ruští vojáci vraždili v ukrajinském městě Buča civilisty. Rusové opakovaně tvrdí, že za masakr v Buči z roku 2022 nejsou odpovědní.
Mingazov byl po zatčení umístěn do vazební věznice v Chabarovsku. Při domovní prohlídce mu vyšetřovatelé zabavili počítač a telefon, stejně jako vybavení jeho manželky a dětí. Forbes uvedl, že se mu novináře nepodařilo kontaktovat.
Témata:
Související
