Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Stovky úředníků ukrajinského ministerstva obrany a ozbrojených sil - přesně 621 - byly pohnány ke kázeňské či hmotné odpovědnosti v důsledku vnitřních auditů v loňském roce, oznámil dnes na sociálních sítích ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov na důkaz „nulové tolerance“ vůči korupci v resortu, který nadále řídí. V závěru uplynulého týdne se přitom objevily zprávy o Reznikovově nadcházejícím odvolání kvůli korupčnímu skandálu při nákupu potravin pro armádu, která už téměř rok brání Ukrajinu před ruskou agresí.

„Zodpovídat se kvůli výsledkům vnitřních auditů v loňském roce muselo přesně 621 funkcionářů. Z nich 497 bylo pohnáno ke hmotné a 124 ke kázeňské odpovědnosti,“ uvedl Reznikov. Zdůraznil, že všechny dokumenty těchto auditů, při kterých byla zjištěna pochybení, byly předány strážcům zákona.

Ruská ekonomika odolala šokům způsobeným západními sankcemi a v letošním roce by měla dosáhnout mírného růstu. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko čelí rozsáhlým hospodářským sankcím, kterými západní země reagují na ruský útok na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnil časopis Der Spiegel, že do vojenské pomoci Ukrajině musí německého kancléře Olafa Scholze tlačit. Dodal, že vztahy s Německem jsou střídavé. Berlínu však poděkoval za již uskutečněné dodávky zbraní, napsala agentura DPA.

„Musím ho tlačit do pomoci Ukrajině a neustále ho přesvědčovat, že pomoc není jen pro nás, ale pro Evropany,“ řekl o Scholzovi Zelenskyj. Podle něj se vztahy s Německem dostaly do obtížné fáze kvůli debatám o dodávkách moderních tanků. Podle Zelenského jsou vztahy s Berlínem „střídavé, jednou dole a jednou nahoře“. Německé vládě poděkoval za již dodané zbraně. Například protivzdušný systém IRIS-T podle Zelenského zachránil na Ukrajině mnoho životů.

Český premiér Petr Fiala dnes s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bruselu hovořil o dodávkách přístrojů na výrobu energie na Ukrajinu i o účasti jeho země v některých unijních programech. Fiala to řekl novinářům po setkání skupiny šesti států s ukrajinskou delegací na okraj mimořádného summitu v Bruselu.

„Dveře do Evropské unie jsou otevřené a Ukrajina dělá rázné kroky kupředu,“ řekl Fiala. Ocenil pokrok v legislativních změnách navzdory válečným podmínkám.

Běloruský opoziční list Naša Niva dnes napsal, že běloruští instruktoři na vojenských cvičištích v zemi vedou výcvik nejen zmobilizovaných ruských záložníků, ale i vězňů Prigožinovy žoldnéřské armády. „Ano, cvičí je v Minské oblasti. Je tam zesílená stráž, ale běloruští policisté si stěžují, protože hlídat vězně s přístupem ke zbraním je riskantní. Opakovaně dochází k pokusům o útěk, ale neúspěšným,“ řekl listu nejmenovaný zdroj z běloruské armády. Na výcviku vězňů v Bělorusku se podle něj mohli domluvit osobně „oba diktátoři“, tedy Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko.

V Kyjevě byl zbořen pomník sovětského generála Vatutina.

Na summitu EU v Bruselu se dnes premiér Petr Fiala setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Běloruská prokuratura žádá pro disidenta a nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého 12 let vězení. Na svém webu to dnes uvedla běloruská organizace na ochranu lidských práv Vjasna, kterou Bjaljacki spoluzaložil. Spolu se třemi kolegy z Vjasny, jíž běloruské úřady označily za extremistickou organizaci, čelí obviněním z pašování a z organizace akcí narušujících veřejný pořádek, čímž se mimo jiné míní údajné financování protivládních protestů. Obžalovaní vinu odmítli.

Von der Leyenová ocenila ukrajinskou snahu o reformy v boji proti korupci či k posílení nezávislosti justice a médií. Ukrajina získala status kandidáta vstupu do EU krátce po začátku války a komise podle své šéfky chystá písemné hodnocení jejího dosavadního pokroku na podzim.

„Je potřeba pokračovat. Důležité je pochopit, že není žádný pevný časový plán, ten proces postupuje podle zásluh,“ prohlásila von der Leyenová.

Téměř tři čtvrtiny uprchlíků z Ukrajiny plánovaly loni na podzim návrat domů. Čtvrtina chtěla v Česku zůstat. Roste podíl příchozích, kteří si našli práci. Ubylo naopak těch, kteří neměli peníze na pokrytí životních nákladů. Vyplývá to z výsledků výzkumu, které dnes ČTK poskytla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Loni v listopadu terénní pracovníci vedli rozhovory s 1384 dospělými s dočasnou ochranou ve 30 městech a obcích v devíti krajích. Autoři podotkli, že zjištění jsou reprezentativní pro daný čas a místa, ne pro všechny uprchlíky v ČR.

Připravovaný desátý balík sankcí Evropské unie zasáhne ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrne také další politiky a armádní činitele stejně jako šiřitele ruské válečné propagandy. Po jednání summitu EU s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ocenila ukrajinské reformy ve snaze o vstup do EU, pevný časový plán rozšíření ale podle ní není stanoven. Komise podle ní chystá písemné hodnocení ukrajinské připravenosti na podzim.

„Slyšeli jsme o naléhavosti, s níž je nutné podpořit Ukrajinu právě teď… Musíme udělat více,“ prohlásila na adresu Zelenského vystoupení šéfka unijní exekutivy. EU a členské země podle ní budou pokračovat ve finanční a hmotné podpoře, která za téměř rok od začátku ruské invaze dosáhla 67 miliard eur (1,6 bilionu Kč).