Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.
„V Mariupolu pokračovaly těžké boje, zatímco se ho ruské síly pokoušejí dobýt. Město je i nadále vystaveno intenzivním úderům, ale ukrajinské síly si udržují pevný odpor a udržují si kontrolu v centrálních oblastech,“ uvádí ve své nejnovější zprávě britské ministerstvo obrany. Podotýká také, že Mariupol je „skoro jistě“ hlavním cílem současné invaze, jelikož ovládnutím města Rusové získají pozemní přístupovou cestu ke Krymu.
Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 3 April 2022
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) April 3, 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/6U2qEmdx0T
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/tn99P8tmbg
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková uvedla, že během neděle se skrze humanitární koridory podařilo evakuovat 2694 lidí.
Tymofiy Mylovanov, bývalý ministr hospodářského rozvoje, obchodu a zemědělství Ukrajiny uvedl, že válečné zločiny spáchané v Černihivu a městě Brovary mohou být ještě horší než ty, které Rusové vykonali ve městě Buča.
The war crimes in Brovary and Chernihiv directions might be more heinous that those in Bucha. We have eyewitness accounts through friends, relatives and students. We need help documenting them Journalists and lawyers who can help please contact @ZoyaMylovanova Examples: 1/
— Tymofiy Mylovanov (@Mylovanov) April 3, 2022
Ze západoukrajinského města Ternopil je podle sociálních sítí hlášena exploze. Rusko přitom tvrdilo, že už se zaměří primárně na východ země.
❗️The mayor of Ternopil confirms the explosions. #Ukraine #UkraineWar #Russia #UkraineInvasion
— Ukraine War SitRep 🇺🇦 (@UKRWarSitRep) April 3, 2022
Alexej Arestovič zveřejnil seznam jednotek a divizí ruských ozbrojených sil, které se nacházely v ukrajinských městech Buča, Gostomel a Irpiň. Právě v těchto místech se děly brutální činy proti lidskosti, jak vyšlo najevo po jejich osvobození.
Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga je Finsko a Švédsko v NATO vítáno. Obě země na počátku konfliktu vyslovily přání, že by se do této obranné aliance rády přidaly. Stoltenberg to uvedl v rozhovoru pro CNN, kde podotknul, že se jistě najde cesta, jak země k alianci rychle připojit.
Slova šéfa aliance tlumočil The Kyiv Independent na twitteru.
K masovým vraždám v Buči se vyjádřil i senátor a bývalý kandidát na prezidenta Jiří Drahoš. „Masové vraždění civilistů ruskou armádou je barbarské a snaha zpochybnit tyto vraždy je ubohá. Lidé zodpovědní za tyto zločiny musí být pohnáni před mezinárodní soud,“ uvedl na twitteru.
Ukrajinská armáda sdílela snímek z evakuace města Irpiň. „Nezabíjíme, my zachraňujeme. V tom je mezi námi rozdíl,“ uvádí na twitteru pod fotografií vojáka, který nakládá do auta psa.
Ruská armáda oholila hlavy zajatým ukrajinským vojákům. Těchto 15 žen bylo mezi 86 ukrajinskými vojáky propuštěnými z ruského zajetí 1. dubna při výměně zajatců. Na twitteru sdílel snímek zpravodajský server The Kyiv Independent, který jako zdroj hlásí Dmytro Lubinetsa, předsedu výboru pro lidská práva v ukrajinském parlamentu.
Prezident Miloš Zeman odsuzuje vraždění civilních obyvatel na Ukrajině jako válečný zločin. Věří tomu, že bude spravedlivě potrestáno mezinárodním soudem. Na twitteru to dnes uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Starosta Kyjeva a bývalý profesionální boxer Vitalij Kličko sdílel znepokojivé video s prostým popiskem „Tohle je genocida“.
Ruské činy v ukrajinských městech odsoudil také generál ve výslužbě a možný kandidát na prezidenta Petr Pavel. „Ztráty v konfliktech jsou nevyhnutelné. Civilizované země důsledně minimalizují ty civilní. Barbarské režimy plánovitě útočí na civilní cíle, nejen zabijí, ale popravují spoutané civilisty, znásilňují, rabují, vypalují. Rusko je barbarskou zemí. Zaslouží si maximální možnou izolaci,“ uvedl na twitteru.
Okolí černobylské elektrárny je v posledních dnech postupně dobýváno zpět. V evropských rukách už je i lokace Pripjať.
„Záběry zavražděných civilistů z míst osvobozených ukrajinskou armádou jsou děsivé. Ruská armáda se dopouští na Ukrajině válečných zločinů. Svět nikdy nesmí zapomenout Vladimiru Putinovi, že rozpoutal zbytečnou válku, při které umírají nevinní lidé,“ okomentoval drtivé záběry z Buči premiér Petr Fiala (ODS) na twitteru.
„Jsme mírumilovná země,“ prohlásil patriarcha Moskvy Kirill během bohoslužby. Při svém kázání vyzval ruský lid, aby bránili svou zemi, a zmínil, že Rusko nemá žádnou touhu vést válku a ubližovat druhým.
Na zvěrstva objevená v Buči reagoval na twitteru i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Podle něj se jedná o „barbarství a nelidskou krutost“.
„Děsivé záběry z ukrajinských měst vydávají jasná svědectví o tom, že Putin je válečný zločinec, který patří před soud. Jsem hrdý, že od první chvíle stojí ČR za Ukrajinou a jejími hrdiny. Naše pomoc musí a bude pokračovat,“ uvedl s tím, že takováto jednání nesmí mít v Evropě místo.
„Jsem znechucen odporným masakrem civilistů v Buči a rozhodně ho odsuzuji. Vše se musí důkladně vyšetřit a zdokumentovat. Má Rusko ještě nějaké zábrany?“ okomentoval masakr v ukrajinském městě i expremiér Andrej Babiš (ANO) na twitteru.
Z ruského města Belgorod se ozvaly dvě exploze, popsali pro agenturu Reuters dva svědci. V tomto městě došlo k útoku už v pátek, začal zde hořet ropný sklad. Ukrajina podíl na incidentu tehdy popřela.
Two explosions erupted near #Belgorod, Russia, near the border with Ukraine - Reuters
— Ukrainian Media_Truth about war in Ukraine (@truth_about_war) April 3, 2022
According to eyewitnesses, the explosions were so powerful that the windows in the houses in Belgorod swelled. pic.twitter.com/eRLE97CDJz
Mluvčí oděské oblastní vojenské správy Sergej Bratčuk uvedl, že ranní útok na přístav byl proveden z ruských lodí v Černém moři, píše kanál Nexta.
❗️The spokesman for the #Odessa military administration, Sergey Bratchuk, said that the strikes on the Odessa region were carried out from #Russian ships in the Black Sea. pic.twitter.com/U4erLFoaTT
— NEXTA (@nexta_tv) April 3, 2022
Další svědectví z Buči. „Našli jsme tam 18 těl,“ řekl 53letý voják územní obrany Serhij Torovyk. „Mučili je. Někteří měli uřezané uši, jiní vytrhané zuby. Byly tam i děti staré 14, 16 let a nějací dospělí,“ dodal. „Ruští vojáci jsou horší než zvířata. Zvířata takové věci nedělají. Neměli bychom brát zajatce. Musí zemřít. Musí být zničeni,“ prohlásil.
Předseda Evropské rady Charles Michel slíbil Ukrajině, že Evropská unie jí pomůže shromáždit důkazy o masakru civilistů v Buči.
Shocked by haunting images of atrocities committed by Russian army in Kyiv liberated region #BuchaMassacre
— Charles Michel (@eucopresident) April 3, 2022
EU is assisting #Ukraine & NGO’s in gathering of necessary evidence for pursuit in international courts.
Further EU sanctions & support are on their way.
Слава Україні!
„Buča se stala symbolem toho nejhoršího, čeho jsou lidské bytosti schopny, čistého zla. Musíme to zastavit přijetím přísnějších sankcí vůči Rusku a pokračováním v podpoře Ukrajiny. Všechny válečné zločiny musí být vyšetřeny; pachatelé musí být postaveni před soud,“ reagovala na zprávy o masakru v Buče slovenská prezidenta Zuzana Čaputová.
#Bucha has become the symbol of the worst that human beings are capable of, of pure evil. We have to stop it by adopting stronger sanctions on #Russia & continuing our support for #Ukraine. All war crimes must be investigated; the perpetrators must be brought to justice.
— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) April 3, 2022
Místostarosta města Izjum Volodymyr Matsokin uvedl, že 80 procent města je zcela zničeno. Není tam elektřina, topení ani tekoucí voda. Rusům se město, které se nachází kousek od Charkova, podařilo ovládnout 1. dubna. Informoval o tom deník Kyiv Independent.
⚡️ Deputy Mayor: 80% of Izyum destroyed during Russian assault.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) April 3, 2022
Izyum Deputy Mayor Volodymyr Matsokin said the city lacks electricity, heating and water.
Izyum, a city east of Kharkiv with a pre-war population of 45,000, had been captured by Russian troops on April 1.
Kritiku ze strany ANO nechápe ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj Česko s uprchlíky nakládá nejlépe z Evropy. Uvedl například, že se stačí podívat na čísla. Evropa má registrováno 900 tisíc lidí a zrovna Česko už zvládlo registrovat přes 250 tisíc lidí. Migrační krize pak ministerstvo vnitra stála již asi deset miliard.
Exministr vnitra František Bublan nicméně podotknul, že prostě chybí nadřazený a jednotný systém, což Rakušan uznal. Nevyloučil, že nevznikne speciální pozice člověka, který by za migrační krizi zodpovídal.
Právě nevládní organizace, jako je Člověk v tísni, se ve velké míře podílela na ubytovávání a integraci uprchlíků na samém počátku krize. Nyní je ale otázkou, co dál a to má podle místopředsedkyně Sněmovny Jany Mračkové Vildumetzové vyřešit současná vláda. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce kritizovala, že například není jednotná registrace a není vyřešena lékařská pomoc ani zapojení ukrajinských dětí do škol.
Strategický plán pro přijímání uprchlíků vychází z plánů, které se připravovaly už před řádkou let, podotknul exministr vnitra František Bublan (nestraník). Dodal ale, že v roce 2015 šlo „doslova všechno do háje“ poté, co přišel zlom napříč politickým spektrem a panovala spíše protimigrační nálada.
„Mám zkušenost z roku 2015, kdy jsme v Senátu vyvinuli iniciativu a pozvali jsme nevládky a církve a snažili jsme se připravit na migraci. Ukázalo se, že jsou organizace schopny ubytovat, schopny zaplnit školy. Připraveny. Pak ale přišel zlom a to bylo napříč politickým spektrem, to nebyla záležitost jedné strany a najednou se všichni odklonili a nejvyšší hlava státu řekla, tato země je naše, a bylo všechno doslova v háji,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.
„Ony ztratily chuť do toho jít, ale připraveni všichni byli a toto jsme si prostě zavinili sami,“ dodal.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že se tak strategie kolem migrační krize dělá tak trochu odznovu.
Místopředsedkyně Sněmovny a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO) kritizovala v pořadu ČT Otázky Václava Moravce současnou vládu, že stále nepřipravila jednotnou metodiku pro kraje. Podle ní se již třikrát měnila a hejtmané tak doposud nemají přesné nástroje, jak například vyřešit financování ubytování uprchlíků z Ukrajiny u soukromých subjektů.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se se scénáři 300 tisíc, 500-600 tisíc a pracuje se i s variantou, že bude krize trvat více jak rok.
„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotknul Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí. V současnosti má Česko registrováno přes 252 tisíc lidí, uvedl vicepremiér.
Rusko při bombardování Kyjeva a jeho okolí ničí i zoologické zahrady a útulky. Místním se podařilo z jedné ze zasažených ZOO zachránit vážně popáleného jelena.
Podle exministra dopravy, průmyslu a obchodu máme v ČR zásoby plynu na asi 24 dní. Nynější místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) to uvedl v pořadu Partie na TV Prima.
Havlíček podotknul, že vláda měla dokoupit zásoby už před měsícem, kdy jsme měli v zásobnicích 15 %. Nyní je v nich 11 %. Řekl to v souvislosti s tématem možné hrozby vypnutí plynovodů z Ruska. „Kdyby Putin vypnul plyn, nemáme zásoby,“ uvedl.
Na kritiku v pořadu zareagoval nynější ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj by nás bezhlavé nakupování zásob stálo velice draho a způsobilo by to zdražení komodity. Způsobilo by to také podle něj výpadek peněz o 3 miliardy. Uvedl také, že musíme myslet i na to, jakou spotřebu plynu máme v jarních a letních měsících. „Křivka spotřeby plynu v ČR je hodně závislá na klimatických podmínkách – 1,2 miliardy kubíků za měsíc v zimě a na jaře a v létě je to 0,4 miliardy kubíků,“ uvedl s tím, že i kdyby se plyn vypnul, máme zásoby na oněch 25-30 dnů. A nákup zásob by to prodloužil jen o nějakých 14 dní.
Ruská armádní flotila podle ukrajinské TV Nexta provádí taktické cvičení s ostrými náboji u Baltského moře.
Ukrajinská armáda se rozptyluje i sdílením videí z hlídkování. Vojáci zde tančí, hrají hry, ale i oslavují to, že se Ukrajině daří dobývat zpátky své území
Civilisté v ukrajinském Charkově údajně otrávili 30 ruských vojáků. Dva zemřeli a 28 trpí těžkými zdravotními problémy, zveřejnilo ukrajinské médium na twitteru.
Rusko během uplynulého týdne zvýšilo letecké aktivity na jihovýchodě Ukrajiny, uvedlo britské ministerstvo obrany s odkazem na informace rozvědek. Upozornění ministerstva je v souladu s nejnovějším varováním ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož se nyní ruské síly zaměří na ovládnutí východní a jižní části Ukrajiny.
Britské ministerstvo obrany dále uvedlo, že ruská snaha o získání převahy ve vzduchu naráží na značný odpor ukrajinských sil. Ruské straně se nedaří identifikovat a likvidovat ukrajinské systémy protivzdušné obrany, a její stroje jsou tak v ohrožení. Tato skutečnost komplikuje Rusku jeho pokusy o získání nadvlády ve vzduchu, kterou by podpořilo postup svých pozemních sil.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.