Romští uprchlíci do „čunkodomků“?! Selhání to nebylo, brání se Válek u krize na hlavním nádraží
K selhání nedošlo, tvrdí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V Partii na Primě mluvil o situaci kolem romských uprchlíků v Praze na hlavním nádraží. Poslanec ANO Mašek oponoval, že k selhání skutečně došlo - v případě selhání preventivních prvků při registraci v kombinaci s přílišnou vstřícností. Mašek přitom navrhl prášení myšlenky „čunkodomků“ - kontejnerových příbytků pro Romy ze vsetínské éry Jiřího Čunka.
Také situací na hlavním nádraží v Praze se zabývali diskutující v nedělní Partii na CNN Prima News. „Je to samozřejmě složitá situace. Já si vzpomínám na situaci, která kdysi byla v Rumunsku, když obrovská vlna migrovala Evropou a vznikaly vedle velkých rumunských měst stanové tábory, kde v poměrně nedůstojných podmínkách žily děti - a obecně z romské komunity,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Váží si toho, že do situace vstupují romské neziskovky, které se ji snaží řešit.
„Přece jenom jsou zvyklí na určitý způsob života, který na Ukrajině měli a který úplně není realizovatelný v našich podmínkách. My jsme nastavili relativně velmi dobře zdravotní péči o ty ženy a děti. Nedochází k tomu, že by se k péči nedostaly. Problém je spíše dlouhodobé ubytování nebo nějaká lokalita, kde by se všichni cítili dobře a kde by mohli dobře fungovat. A to je složitá situace v rámci ČR,“ poznamenal Válek.
„Já bych si netroufl mluvit o selhání. To je kombinace faktorů podobně, jako to tehdy bylo ve Francii, kde do toho šly velké peníze, vláda se snažila, ale ta situace přesto postupně eskalovala a stala se neudržitelnou. Tam se jednalo o daleko větší množství Romů. Tady je problém, že ty rodiny jsou obrovské, chtějí žít pohromadě,“ pokračoval Válek.
„My spíš hledáme cestu, jak jim umožnit, aby se cítili co nejlépe, ale přitom neohrožovali sebe, neohrožovali děti, ale i to svoje okolí, protože jsou zvyklí na nějaký svůj způsob života. A teď je potřeba najít tu lokalitu,“ říká Válek. Po dobu několika měsíců je třeba požádat o toleranci spoluobčany, než se najde lokalita, kde tyto rozsáhlé rodiny budou moci být pospolu. Je proto potřeba, aby vláda našla spolu s hejtmany mimo Prahu nějaké lokality, kde budou ochotni tyto uprchlíky přijmout a kde budou mít i vyhovující podmínky, apeloval Válek.
Příští summit Severoatlantické aliance se uskuteční v Ankaře 7. a 8. července příštího roku. Oznámil to v úterý generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj se bude na summitu jednat o tom, jak vojenskou alianci dále posílit. Vrcholné setkání zemí NATO se v Turecku konalo už v roce 2004, tehdy však v Istanbulu.
Rutte v úterý jednal po telefonu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, uvedla turecká média. Rutte Erdogana informoval o pondělním jednání v Bílém domě o Ukrajině. Mluvili spolu také o posílení bezpečnosti v Černém moři, kde Turecko spolupracuje s dalšími členy NATO Bulharskem a Rumunskem.
Spojené království přijalo nová omezení, které tvrdě tvrdě zakročily proti „ruským pokusům vyhnout se sankcím zneužíváním kyrgyzských finančních systémů a krypto sítí“.
„Vzhledem k tomu, že sankce dále přitvrzují, se Rusko obrátilo na kyrgyzský finanční sektor, aby přesměrovalo peníze prostřednictvím neprůhledných finančních sítí, včetně používání kryptoměn. Tyto sítě vytvořily složitý systém, jak se vyhnout sankcím uvaleným Spojeným královstvím a jeho partnery,“ uvádí britská vláda.
„Udržování tlaku na ruskou válečnou mašinérii je zásadní pro posílení snah prezidenta Trumpa zastavit zabíjení na Ukrajině a donutit Putina k zapojení do smysluplných rozhovorů. Je to také klíčový krok pro bezpečnost ve Spojeném království i mimo něj.“
Velitel britských ozbrojených sil sdělí svým americkým protějškům, že Spojené království je připraveno vyslat vojáky na obranu ukrajinského nebe a moří, ale ne na frontovou linii s Ruskem, informuje The Guardian.
Tony Radakin, náčelník generálního štábu obrany, se ve středu zúčastní schůzek v Pentagonu, jejichž cílem je finalizovat, co je 30 různých zemí ochotno zavázat k národní bezpečnosti Ukrajiny.
Očekává se, že Radakin potvrdí, že Spojené království poskytne vojáky na pomoc s logistickou podporou a výcvikem, ale nenasadí je blízko Ruska. Ministři údajně uvedli, že si to představují spíše jako logistickou a výcvikovou podporu, než jako vyslání praporů vojáků na frontu, kteří by se mohli ocitnout v přímém boji.
Poslanec a lékař Jiří Mašek (ANO) však míní, že ke stávajícím problémům nemuselo vůbec dojít. „Zvítězila snaha a ochota pomoci všem za každou cenu a v podstatě se téměř nekontrolovaly důkladně doklady,“ vidí Mašek jisté pochybení.
Až teď se mluví o tom, že je třeba razítko v pasu o přechodu schengenských hranic, což je však pozdě, upozornil Mašek. O nutnosti razítka promluvil právě tento týden v pořadu Blesk.cz Epicentrum vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Mašek na Primě tvrdil, že Rakušana na toto opatření upozorňovali na sněmovním výboru pro bezpečnost již dříve. Marně.
„Ti, kteří mají maďarské pasy, by tady v podstatě přijímáni nebyli, byli by otáčeni,“ poznamenal Mašek. „Teď trochu sklízíme ty plody. Je to kombinace přílišné vstřícnosti se selháním preventivních prvků při té registraci. A teď to nemá jednoduché řešení. To víme všichni,“ poznamenal Mašek.
Mašek navrhl „čunkodomky“
Válek reagoval na dotaz, proč není více stanů v Praze-Troji, kam část uprchlíků zamířila, aby nespala na nádraží. Vláda vytipovala několik míst i spolu s hejtmany, ale problém je, že „to naráží na odpor v těch místech“, poznamenal Válek.
„Na jedné straně není až tak složité postavit polní nemocnici. Na druhé straně, když v té polní nemocnici ubytujete Romy, tak řada občanů, kteří byli v okolí, bohužel protestují a stávkují,“ upozornil Válek. Podle něj mizí do jisté míry lidskost. „Musíme být v této fázi velmi tolerantní i k těm Romům, kteří sem přišli z Ukrajiny, byť mají maďarské pasy,“ míní Válek, jenž vyzval k tomu „zbytečně situaci nehrotit“.
Mašek míní, že stany jsou skutečně přechodné řešení a měla by se stavět spíše „kontejnerová městečka à la pan Čunek, který se tím kdysi proslavil. A ono to zafungovalo“. Narážel na někdejší kontejnerové domy pro Romy, které Jiří Čunek nechal postavit ve Vsetíně.
Mašek vytkl vládě, že nebyla příliš vstřícná při jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, což se na současné situaci podepisuje dle něj také.
Reakce na Hřibovo ultimátum
Primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) přitom dal vládě ultimátum: Pokud se situace nezačne účinně řešit, zavře asistenční centrum na pomoc ukrajinským uprchlíkům ve Vysočanech.
„Řada mediálních prohlášení bývá někdy velmi silná,“ poznamenal Válek. Chystá se přímo na setkání se Hřibem, s nímž chce řešit i zdravotní stránku věci. „Pochopitelně on je také pod tlakem, ta situace chce nějakým způsobem rychle posunovat, vláda má zájem a dělá pro to maximum, má vytipované lokality, má vytipované kontejnerové stání,“ pokračoval Válek v Partii. Hřib podle něj musí dostat jasnou odpověď - a od něj samotného ji dostane, co se týče zdravotnictví a maxima spolupráce.
Mašek míní, že koalice v Praze je něco jiného než koalice ve vládě. A i když by byl rád, aby se problém vyřešil rychle, bude to trvat spíš týdny než dny - Hřib by měl své stanovisko podle Maška přehodnotit, „protože to nebude mávnutím kouzelného proutku“.
„My všichni tři se tady shodneme na tom, že jsou to chudáci, kteří prchli z válečné země, že jsou to ženy, malá děcka. A není možné, aby lítaly po nádraží, aby lítaly jen tak,“ dodal k uprchlíkům v Praze na „hlaváku“ Válek. Věří, že válka na Ukrajině skončí - a to vítězstvím Ukrajiny.
