Fialova poradkyně Horská: Musíme se připravit i na scénář, že do Česka přestane téct plyn z Ruska
Vláda podle ekonomky a poradkyně premiéra Heleny Horské připravuje detailní strategii, jak zajistit dodávky energie pro příští topnou sezonu. Je třeba se připravit na přerušení dodávek plynu z Ruska v důsledku jeho agrese proti Ukrajině, uvedla dnes Horská v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Expremiér Vladimír Špidla (ČSSD) tento krok vlády podpořil, neboť ruský prezident Vladimir Putin podle něj bude v pokušení použít plyn jako zbraň.
„Je nezodpovědné říkat, kdy se to zastaví, protože nikdo z nás neví, kdy bude ukončen a jak rychle bude ukončen konflikt na Ukrajině, my nevíme, jak se budou vyvíjet ceny energií. Je velmi těžké teď dělat jakékoliv závěry - dávat planou naději, a nebo naopak strašit. Ani jedna poloha není dobrá. Není dobré dávat planou naději, že se brzy vše vyřeší a dojdeme k nějakému rozumnému a lidskému řešení tohoto konfliktu, a nebo zase malovat čerty na zeď a strašit tady. Nikdo z nás nemůže předvídat, co se v hlavách těch hlavních účastníků děje, kdy dojde k nějaké dohodě a jak ta dohoda bude vypadat, zda-li skončíme s nějakým přesným řešením, a nebo dojde k tomu, že budeme čelit zastuzenému, trvalému konfliktu,“ uvedla ekonomka Horská v Partii na CNN Prima News.
Přesto je podle Horské nutné počítat s různými scénáři. „Musíme se připravit i na nejhorší scénář, kdy plyn přestane do České republiky téci,“ uvedla dnes Horská.
Německý kancléř Friedrich Merz svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí Evropské unii o válce na Ukrajině a o chystaném setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Rusko-americký summit se má uskutečnit v pátek na Aljašce.
Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times.
Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Součástí připravované strategie budou podle Horské regulace spotřeby plynu a sociální tarify pro domácnosti ohrožené chudobou, jejichž počet se přiblížil jedné pětině.
Letní sezonu by bylo třeba využít ideálně na úrovni EU k předzásobení se plynem, shodli se Horská se Špidlou. „Pokud nebude tato iniciativa dostatečná na úrovni EU, tak to musíme udělat my sami,“ uvedla ekonomka. Domácnosti, které jsou finančně zajištěny lépe, by měly využít léto k investicím do větší energetické nezávislosti a efektivity, dodala Horská.
Na rozdíl od expremiéra odmítla poradkyně předsedy vlády plošná opatření na podporu domácností a obyvatel, neboť by se tím podle ní zvýšilo zadlužení státu i míra inflace. 12 návrhů na boj s chudovou, s nimiž přišlo opoziční hnutí ANO, by znamenalo výpadek státních příjmů ve výši 220 miliard korun ročně, které by si stát musel půjčit, uvedla Horská.
Ve shodě se Špidlou ale podpořila zvýšení rodičovského příspěvku nebo podporu hromadné dopravy.
Stínová vláda ANO požaduje po kabinetu Spolu a Pirátů se STAN mimořádný příspěvek pro důchodce 6000 korun, zvýšení rodičovského příspěvku, vrácení slev na jízdné nebo snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na nulu u základních potravin a stanovení jejich maximálních cen.
