Starosta Buči píše po ruském krveprolití Čechům: Potřebujeme sanitky, bagry i traktory
Starosta ukrajinské Buči, kde se děla šílená zvěrstva Rusů, se obrátil skrze velvyslance v ČR Jevhena Perebyjnise na česká města s prosbou o pomoc. Anatolij Fedoruk v dopise napsal, že město potřebuje mj. bagry, cisterny, hasičské vozy, traktory či sanitky. Na českém twitteru vzbudila jeho výzva nemalou pozornost. A brzy se začali vyjadřovat i hejtmani krajů. Solidarita Čechů s Ukrajinou se tak projevuje i dál. V ČR se už navíc na pomoc vybralo přes 3 miliardy korun.
„Dostal jsem dopis od starosty Buči A. Fedoruka. Město potřebuje pomoc: bagry, rypadla, cisternová vozidla, dodávky, traktory, sanitky, hasičské vozy, autobusy, policejní auta. Najde se české město / města, které by mohlo Buči s něčím pomoct?“ vyzval v sobotu ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis na twitteru.
Zájemci se brzy začali hlásit. „Jako Jihočeský kraj můžeme do Buči určitě darovat tři sanitní vozy. Další techniku nechávám prověřit na SÚS kraje. Jakmile zjistím, budu Vás informovat. Ve čtrtek máme zastupitelstvo, takže bychom to na konci týdne mohli realizovat,“ reagoval jihočeský hejtman a šéf Asociace krajů Martin Kuba (ODS).
„U nás přichází v úvahu jen sanitky. Zjistím po Velikonocích,“ uvedl hejtman Jhomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) během následující debaty o pomoci poznamenal: „Jen Vám připomenu, že jsme hned na začátku válečného konfliktu, úplně jako první, odeslali na Ukrajinu 5 našich sanitek. Bagry ani traktory nemáme, stejně jako policejní auta.“
Ostrava chce darovat tramvaje
Město Ostrava chce na Ukrajinu darovat tramvaje. Mělo by se jednat o provozuschopné stroje. Tramvaje jsou součástí souboru vozidel, které se nyní rozhodl prodat Dopravní podnik Ostrava (DPO). Na twitteru o tom dnes informoval primátor Tomáš Macura (ANO).
Mluvčí DPO Tereza Šnoblová dnes ČTK potvrdila, že dopravní podnik je s městem na daru dohodnut. Bližší podrobnosti ale zveřejní až v příštím týdnu. Primátor uvedl, že už se s ředitelem DPO Danielem Morysem dohodl, že část provozuschopných tramvají bude z prodejního souboru vyčleněna. Podle Macury chce město na Ukrajinu v rámci jiného daru poslat i autobusy a požární techniku. Tento dar už se administrativně připravuje.
Češi vybrali už přes 3 miliardy
Od začátku ruské invaze přitom vybrali Češi na pomoc Ukrajině ve sbírkách nejméně 3,4 miliardy korun. Zhruba třetinu celkové částky lidé poslali právě na účet ukrajinské ambasády v Praze, určený na nákup vojenského vybavení pro ukrajinskou armádu a domobranu.
Do sbírky na podporu ukrajinských ozbrojených sil lidé v Česku poslali přes jednu miliardu korun. Zhruba devět desetin z této částky už velvyslanectví využilo. Na kontě tak aktuálně zůstává přibližně 100 milionů korun, uvedla ukrajinská ambasáda v Praze na dotaz ČTK.
Částkou 100 milionů korun přispěl do sbírky ukrajinské ambasády miliardář a zakladate Seznamu Ivo Lukačovič, který počátkem dubna reagoval právě na záběry z města Buča, kde po odchodu ruských vojáků zůstaly podle ukrajinských zdrojů stovky mrtvých civilistů.
Vlaky a kamiony s humanitární pomocí
Téměř 1,67 miliardy korun vybrala na pomoc Ukrajincům nezisková organizace Člověk v tísni. Z vybrané částky dosud využila přibližně 300 milionů Kč, uvedla mluvčí Adriana Černá.
„Od počátku současné ruské invaze jsme vypravili 11 vlaků a 26 kamionů, naložených humanitární pomocí,“ uvádí Člověk v tísni na svém webu. Kromě pomoci přímo na Ukrajině organizace pomáhá také ukrajinským uprchlíkům v Česku a v Moldavsku.
Na Ukrajinu zamířily i helmy a zdravotnický materiál
Sbírku na pomoc napadené zemi vyhlásila po začátku ruské invaze také organizace Paměť národa. Dosud od dárců vybrala 268 milionů Kč. „Materiál v hodnotě 223 milionů korun už jsme nakoupili a odeslali,“ sdělila ČTK mluvčí Kristýna Bardová. Paměť národa za vybrané peníze nakupuje zdravotnický materiál, ochranné vesty či helmy.
Na 232 milionů korun vybral na podporu válkou postižené zemi a jejím obyvatelům Český červený kříž. Přímo na Ukrajinu dosud poslal pomoc téměř za 50 milionů Kč. „Z veřejné finanční sbírky bylo na tento účel čerpáno 32 milionů korun, část materiálu je získána darem,“ řekl ČTK ředitel organizace Marek Jukl.
Pomoc se soustředí především na podporu zdravotní péče zraněným a nemocným, zahrnuje proto zdravotnický materiál a přístroje, stany, ochranné pomůcky jako vesty a přilby, ale i vozidla pro zdravotnické týmy. „Celkem jsme díky donorům poskytli 410 palet materiální pomoci,“ uvedl Jukl. Dalších 17,4 milionu korun ze sbírky použil Český červený kříž na pomoc ukrajinským uprchlíkům v Česku.
Veřejnou sbírku na pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům pořádá rovněž Charita ČR. Od začátku války lidé poslali podle posledních údajů na webu organizace 121,6 milionu Kč.
Díky dárcům vypravila Charita na Ukrajinu několik kamionů a jeden vlak s humanitární pomocí. Mimo jiné poslala potraviny a hygienické potřeby do Záporoží nebo elektrocentrály do města Ťačiv.
Dodávky potravin a vody do válečných oblastí
Na konto humanitární organizace Adra, určené na pomoc Ukrajině, lidé dosud poslali 77,6 milionu korun. Vyčerpáno bylo 25 milionů, sdělila ČTK mluvčí Karolina Emanuelová.
Adra pomáhá jak ukrajinským uprchlíkům v Česku, tak přímo ve válečných oblastech, kam vozí potraviny, vodu nebo zdravotnické potřeby. Z ohrožených oblastí také evakuuje lidí, často zdravotně handicapované, kteří by se vlastními silami nedokázali z těchto míst dostat.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
