Fialova poradkyně Horská: Musíme se připravit i na scénář, že do Česka přestane téct plyn z Ruska
Vláda podle ekonomky a poradkyně premiéra Heleny Horské připravuje detailní strategii, jak zajistit dodávky energie pro příští topnou sezonu. Je třeba se připravit na přerušení dodávek plynu z Ruska v důsledku jeho agrese proti Ukrajině, uvedla dnes Horská v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Expremiér Vladimír Špidla (ČSSD) tento krok vlády podpořil, neboť ruský prezident Vladimir Putin podle něj bude v pokušení použít plyn jako zbraň.
„Je nezodpovědné říkat, kdy se to zastaví, protože nikdo z nás neví, kdy bude ukončen a jak rychle bude ukončen konflikt na Ukrajině, my nevíme, jak se budou vyvíjet ceny energií. Je velmi těžké teď dělat jakékoliv závěry - dávat planou naději, a nebo naopak strašit. Ani jedna poloha není dobrá. Není dobré dávat planou naději, že se brzy vše vyřeší a dojdeme k nějakému rozumnému a lidskému řešení tohoto konfliktu, a nebo zase malovat čerty na zeď a strašit tady. Nikdo z nás nemůže předvídat, co se v hlavách těch hlavních účastníků děje, kdy dojde k nějaké dohodě a jak ta dohoda bude vypadat, zda-li skončíme s nějakým přesným řešením, a nebo dojde k tomu, že budeme čelit zastuzenému, trvalému konfliktu,“ uvedla ekonomka Horská v Partii na CNN Prima News.
Přesto je podle Horské nutné počítat s různými scénáři. „Musíme se připravit i na nejhorší scénář, kdy plyn přestane do České republiky téci,“ uvedla dnes Horská.
Ministerstvo vnitra v dopisu Evropské komisi požádá o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad o tom dnes informoval na síti X v reakci na první výroční zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Evropské komise spadá ČR kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
„Toto zařazení znamená, že Česko bude mít možnost požádat o úplné nebo částečné odečtení svých solidárních příspěvků. Ministerstvo vnitra připraví oficiální dopis Evropské komisi, ve kterém požádáme o úplné osvobození od příspěvků,“ uvedlo ministerstvo. O žádosti bude rozhodovat Rada EU, tedy členské státy, doplnil úřad.
Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi 2 miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny. Do středu pozornosti se také znovu dostala otázka boje proti korupci na Ukrajině.
NABU informoval, že jeho vyšetřovatelé zadrželi pět lidí a další dva podezřívají, že se spikli proto, aby ovládli zadávání veřejných zakázek ve státních podnicích, zejména společnosti Enerhoatom. Agentura DPA píše, že úplatky se týkaly zřizování ochranné infrastruktury pro energetické objekty před ruskými nálety. Skupina údajně „vyprala“ úplatky v hodnotě 100 milionů dolarů.
Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity. Unijní exekutiva to uvedla ve své první výroční zprávě o migraci a azylu.
Uvádí v ní také, že počet nelegálních překročení hranic bloku se za poslední rok snížil o 35 procent. Komise rozhodla rovněž o takzvaném mechanismu solidarity, tedy které země EU jsou pod migračním tlakem a jak by jim ostatní státy měly pomoci.
Součástí připravované strategie budou podle Horské regulace spotřeby plynu a sociální tarify pro domácnosti ohrožené chudobou, jejichž počet se přiblížil jedné pětině.
Letní sezonu by bylo třeba využít ideálně na úrovni EU k předzásobení se plynem, shodli se Horská se Špidlou. „Pokud nebude tato iniciativa dostatečná na úrovni EU, tak to musíme udělat my sami,“ uvedla ekonomka. Domácnosti, které jsou finančně zajištěny lépe, by měly využít léto k investicím do větší energetické nezávislosti a efektivity, dodala Horská.
Na rozdíl od expremiéra odmítla poradkyně předsedy vlády plošná opatření na podporu domácností a obyvatel, neboť by se tím podle ní zvýšilo zadlužení státu i míra inflace. 12 návrhů na boj s chudovou, s nimiž přišlo opoziční hnutí ANO, by znamenalo výpadek státních příjmů ve výši 220 miliard korun ročně, které by si stát musel půjčit, uvedla Horská.
Ve shodě se Špidlou ale podpořila zvýšení rodičovského příspěvku nebo podporu hromadné dopravy.
Stínová vláda ANO požaduje po kabinetu Spolu a Pirátů se STAN mimořádný příspěvek pro důchodce 6000 korun, zvýšení rodičovského příspěvku, vrácení slev na jízdné nebo snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na nulu u základních potravin a stanovení jejich maximálních cen.
