Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
„V tuto chvíli známe první obrysy dohody, ale čekáme na upřesnění ze strany Evropské komise,“ uvedl dnes český ministr zemědělství Marek Výborný. Pro Česko jsou podle něj důležité zejména dvě komodity: drůbež a cukr. U nich jsou kvóty přísnější než byly před 5. červnem, což český ministr přivítal. „Zároveň, když se podíváte na data dovozu cukru z Ukrajiny do Evropy za první pololetí nebo první kvartál roku 2025, tak je to dramaticky méně, než tomu bylo v letech 2022, 2023 a 2024. Zdá se tedy, že i situace na trhu se vyvíjí pozitivně a věřím, že se to pozitivně promítne i do situace na trhu s cukrem v České republice,“ dodal Výborný.
Také považuje za pozitivní, že v dohodě o budoucím vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny do Evropské unie, by se měl objevit důraz na zvýšení standardů ukrajinské produkce. Právě to podle něj kritizovali i čeští zemědělci.
Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku uvalením velmi vysokých cel, pokud nebude do 50 dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Trump po setkání s šéfem NATO Markem Ruttem v Bílém domě také uvedl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím aliance, které zbraněmi podporují Ukrajinu, jež se brání ruské agresi.
Co bude s premiérem? Agentura Reuters připomíná, že Denys Šmyhal stojí v čele ukrajinské vlády od března 2020, což z něj činí nejdéle sloužícího předsedu ukrajinské vlády od doby, kdy země získala nezávislost na Moskvě v roce 1991 při rozpadu Sovětského svazu. Je zároveň jedním z posledních činitelů, kteří jsou po boku prezidenta Zelenského od samého počátku plošné ruské invaze. V nové vládě by podle serveru RBK-Ukrajina mohl Šmyhal vést ministerstvo obrany, v jehož čele nyní stojí Rustem Umerov. Ten by se mohl stát příštím velvyslancem v USA.
