Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.

Američtí fanoušci vojenské historie si začínají hrát na válku proti Rusku, upozornil list The New York Times (NYT) v reportáži, které si povšimla i další média, včetně ruské redakce BBC. „Ve Spojených státech je rekonstrukce historických bitev dlouhodobým koníčkem. Ale falešné bitvy, které jsou ozvěnou probíhající války, jsou relativně novým jevem," napsal deník. Američtí milovníci vojenské historie obvykle rekonstruují bitvy z doby války za nezávislost, občanské války či druhé světové války.
Účastníci čtyřicetihodinové bitvy na severu Oklahomy se převlékli do ruských uniforem se symboly Z a používali téměř přesné kopie výzbroje a výstroje, jaké používají ruští vojáci, kteří od roku 2022 bojují a umírají na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním videu řekl, že Ukrajina stále nemá od Rusů návrhy, o kterých se má jednat v pondělí v Istanbulu. Napadená země přitom své podklady pro mírová jednání už tento týden zaslala. „V tuto chvíli neexistují jasné informace o tom, co přesně Rusové plánují do Istanbulu přivézt. My to nemáme, Turecko to nemá a Spojené státy ani jiní partneři to také nemají. A v tuto chvíli to zdaleka nevypadá vážně. Včera jsme o tom diskutovali s prezidentem Erdoğanem. Samozřejmě, každý na světě si přeje, aby diplomacie fungovala a aby došlo ke skutečnému příměří. Všichni chtějí, aby Rusko přestalo hrát si s diplomacií a ukončilo válku. Všichni chtějí skutečný mír – a Rusko s tím musí souhlasit,“ uvedl Zelenskyj.
We are now preparing for new diplomatic steps together with our partners in Europe and, importantly, in the United States. In fact, we are in contact almost daily with everyone who can make diplomacy meaningful.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) May 31, 2025
As of now, there is no clear information about what exactly the… pic.twitter.com/rw1BNgir68

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od nedělního rána.