Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc, online zpravodajství k Ukrajině pokračuje zase od rána.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer poprvé jednoznačně potvrdil, že ukrajinské jednotky bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska, aby chránily obce v ukrajinském pohraničí. O situaci na frontě a o bojích ukrajinských sil v pohraničí a na území nepřítele v Kurské a Belgorodské oblasti informoval hlavní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
„Pokračujeme v aktivních operacích v pohraničních okresech na území nepřítele, a je to naprosto spravedlivé - válka se musí vracet tam, odkud přišla. Hlavní cíl je stejný jako dříve - maximálně ochránit naše území, naše obce v Sumské a Charkovské oblasti před ruskými okupanty,“ řekl Zelenskyj ve večerním projevu na sociálních sítích, ze kterého citovala ukrajinská i zahraniční média.
„Je důležité, že díky statečnosti a odolnosti našich vojáků bojujících v Kurské oblasti a díky celé operaci se podařilo zmenšit tlak na jiných úsecích fronty, zejména v Doněcké oblasti,“ zdůraznil Zelenskyj a za absolutní prioritu označil i nadále ničení ruské techniky a veškeré logistiky ruských okupačních sil.
Norsko v letošním roce poskytne čtyři miliardy norských korun (8,4 miliardy Kč) Českem vedené iniciativě, která pro Ukrajinu zajišťuje dodávky dělostřelecké munice. V dnes zveřejněném prohlášení o tom informovala norská vláda. Oznámila zároveň, že vyčlení jednu miliardu norských korun (2,1 miliardy Kč) pro Evropský mírový nástroj (EPF), který Evropská unie používá k financování zbrojních dodávek Ukrajině bránící se ruské invazi.
„Ukrajina potřebuje plynulé zásobování dělostřeleckými granáty, aby mohla pokračovat v boji za svobodu proti ruským invazním silám,“ řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Podle něj je důležité, aby Norsko přispělo k doplňování zásob dělostřelecké munice. „Ukrajina nám jasně sdělila, že tento typ podpory je naléhavě potřebný,“ uvedl.
