Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Prezidenti Česka a Argentiny společně podpořili z Prahy ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského. Petr Pavel a Javier Milei to uvedli na tiskové konferenci po společném jednání. Hlavy státu se podle Pavla shodly na důležitosti obrany demokracie, světového řádu založeného na pravidlech a jejich dodržování včetně teritoriální celistvosti a suverenity.
Část Charkova je po ruském ostřelování bez proudu, což zastavilo provoz metra a elektrickou dopravu. Uvedl to ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj na sociální síti X. Podle hlavy státu také jeden člověk přišel o život a dalších dvanáct bylo zraněno. „Ruské bojové letectvo musí být zničeno, kdekoli se najde, za použití všech účinných prostředků. Útok na ruská letiště je také zcela oprávněný,“ míní prezident.
„Musíme plně chránit lidi a životy před ruským terorem. Potřebujeme pro Ukrajince více dalekonosných schopností a vhodných zbraní. S našimi partnery na tom pracujeme a děláme vše pro to, abychom toto rozhodnutí urychlili. Nadcházející týdny musí být pro Ukrajinu stejně produktivní jako ty nedávné,“ dodává.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval generála Andrije Hnatova velitelem spojených ozbrojených sil. V této funkci nahradil generála Jurije Sodola, kritizovaného za výkony na bojišti na východě Ukrajiny, uvedla média s odvoláním na Zelenského oznámení na sociálních sítích. Sám prezident důvody personální změny ani žádné další podrobnosti nesdělil.
Zelenského rozhodnutí následovalo poté, co náčelník štábu brigády Azov Bohdan Krotevyč podal trestní oznámení na ukrajinského generála, který podle jeho názoru „zabil více ukrajinských vojáků než jakýkoliv ruský generál“. O svém rozhodnutí informoval na sociální síti. Dotyčného generála sice Krotevyč nejmenoval, ale podle ukrajinských médií šlo právě o generálporučíka Sodola, poznamenal server BBC News na svém ruskojazyčném webu.
