Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Gruzie se při parlamentních volbách stala obětí ruské speciální operace. Dnes to podle tiskových agentur prohlásila gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová, která výsledky voleb neuznala a která podporuje směřování své země k Evropské unii.
Sobotní hlasování vyhrála podle ústřední volební komise dosavadní vládnoucí strana Gruzínský sen, která podle opozice a Západu vede autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Agentura AP uvedla, že prezidentka po boku představitelů opozice vyzvala obyvatele této jihokavkazské země, aby v pondělí večer přišli na hlavní třídu v metropoli Tbilisi proti výsledkům protestovat. Volební výsledky přitom označila za „naprosté zfalšování, naprostou krádež vašich hlasů“.
Ruské síly v Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou zabránily dalšímu vpádu ze sousední země. Dnes o tom na komunikační platformě Telegram informoval gubernátor tohoto regionu na západě Ruska Alexandr Bogomaz. Jeho tvrzení ale v podmínkách válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská strana se k dění na hranici s Brjanskou oblastí nevyjádřila.
„Poblíž neobydlené osady Maněv v Klimovském okrese jednotky pohraniční stráže, armády a Národní gardy zmařily pokus skupiny lidí o překročení státní hranice,“ uvedl Bogomaz. Dodal, že ruské síly proti nepříteli zahájily palbu. Agentura AP k tomu podotýká, že gubernátor výslovně nezmínil, že hranici se snažili překročit ukrajinští vojáci. Dnes večer ujistil, že situace je klidná a pod kontrolou ruských ozbrojených sil.
Česko znepokojují zprávy o průběhu sobotních parlamentních voleb v Gruzii, sdělilo dnes večer ČTK české ministerstvo zahraničí. Gruzínská volební komise vyhlásila vítězem dosavadní vládní stranu Gruzínský sen, která podle opozice a Západu vede autoritářskou politiku a inspiruje se Ruskem. Hlavní opoziční strany výsledky neuznaly. České ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny strany, aby se zdržely násilí. Gruzínské úřady by měly podle české diplomacie ctít demokratické hodnoty.
„Česko znepokojují zprávy o průběhu parlamentních voleb v Gruzii. Pozorně sledujeme vývoj v zemi a vyzýváme všechny strany, aby se zdržely násilí. Gruzínské úřady by měly ctít demokratické hodnoty a zvrátit kroky, které ohrožují evropské směřování Gruzie,“ stojí v prohlášení ministerstva zahraničí.
