Sobota 24. února 2024
Svátek slaví Matěj, zítra Liliana
Zataženo, déšť 8°C

Summit NATO: Zelenskyj prosil o stíhačky, nedostane je. Aliance pošle jiné vybavení a varuje Rusko

Aktualizováno -
24. března 2022
14:45
Autor: Tomáš Belica, ČTK, Darina Jíchová, trm - 
24. března 2022
05:00

Za účasti amerického prezidenta Joea Bidena (79) a šéfů vlád a států dalších 29 zemí se koná v Bruselu summit Severoatlantické aliance. Hlavní bod? Jak ještě pomoci Kyjevu. NATO žádá potrestání válečných zločinců, Ukrajině poskytne další pomoc, a posílí své východní křídlo, řekl jeho šéf Jens Stoltenberg. Mírovou misi, kterou navrhovalo Polsko, lídři na summitu vůbec neřešili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videovystoupení prosil o stíhačky pro svou armádu. Na summit dorazili lídři všech zemí NATO, Biden se vřele vítal s českým premiérem Petrem Fialou.

  • Lídři NATO se shodli na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Součástí bude i 650 českých vojáků
  • Státy NATO Ukrajině poskytnou další vojenskou podporu včetně ochrany proti chemickým či jaderným zbraním.     
  • Státy NATO vyzvaly Čínu, aby ruskou invazi na Ukrajinu nepodporovala vojensky ani ekonomicky a připjila se ke zbytku světa a válku odsoudila
  • Šéf NATO Jens Stoltenberg zůstane v čele aliance o rok déle do září 2023. Summit prodloužil jeho mandát kvůli ruské invazi na Ukrajině.

Přesně před měsícem vtrhla ruská vojska na Ukrajinu a ani přes vlastní dosavadní obrovské vojenské i hospodářské ztráty se zatím nezdá, že by Moskva v brzké době hodlala zařadit zpátečku. Dnešní summit NATO, jehož se za Česko zúčastnil premiér Petr Fiala (57, ODS),  proto probral další postup vůči Rusku.

NATO podle svého šéfa Jense Stoltenberga (63) schválila umístění čtyř nových bojových uskupení na východním křídle Aliance, a to v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Naopak na stole podle něj není nabídnutí členství Ukrajině. Na Slovensku budou jejich součástí i čeští vojáci, nasazeno jich bude 650.

„Rázně odsuzujeme ničivé ruské útoky na civilisty, včetně žen, dětí a zranitelných lidí,“ shodli se lídři v prohlášení hovořícím o porušování mezinárodního práva a válečných zločinech. Ruského prezidenta Vladimira Putina prezidenti a premiéři aliančních zemí vyzvali k okamžitému ukončení války a stažení ruských sil z Ukrajiny.

NATO se domluvilo na další podpoře napadené země, nikoli však na zavedení bezletové zóny či poskytnutí letadel, o které Kyjev podle ukrajiského prezidenta Volodymyra Zelenského velmi stojí. Státy aliance už Ukrajině dodávají například protitankové zbraně, další vojenskou techniku i jinou pomoc.

Stoltenberg po jednání zdůraznil, že aktivní zapojení NATO do dění na Ukrajině by mohla Rusko vyprovokovat k reakci vedoucí k daleko většímu konfliktu s horšími následky.

Zelenskyj žádal stíhačky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se připojil k jednání prostřednictvím videa. „Aliance může zabránit umírání Ukrajinců během ruských útoků,“ řekl v emotivním projevu tím, že Ukrajina žádá pouze o 1 procento stíhaček a tanků NATO, aby se mohla bránit Rusku. „Nemůžeme si je prostě koupit. Taková podpora závisí na rozhodnutí NATO, myslím na politickém rozhodnutí NATO,“ řekl.

„NATO však ještě neukázalo, že aliance je schopná zachraňovat lidi, neukázala, že je skutečně to nejmocnější obranné uskupení na světě. Svět čeká a Ukrajina nedočkavě čeká na skutečnou akci,“ zdůraznil Zelenskyj.

Česko bylo zdrženlivé

Vyslat mírovou misi chtělo na Ukrajinu Polsko, NATO to odmítlo. Ani český postoj k vyslání mírové mise není zcela jednoznačný. Problém podle premiéra Fialy je, že polský návrh je příliš obecný. „Důležité je vyjasnit konkrétní parametry – kdo by ji vyslal a s jakým mandátem, jaké jednotky by se jí měly účastnit, v jaké chvíli by měla být nasazena a kdo se na ní bude podílet. Dokud o tomto nebude jasno, neposuneme se dál,“ napsal Fiala Blesku.

Z evropských spojenců se proti vyslání sil Aliance na pomoc Ukrajině opakovaně staví Německo. To nechce vyslyšet ani apely Kyjeva na zřízení bezletové zóny. „NATO se nestane stranou válečného konfliktu,“ zopakoval i včera kancléř Olaf Scholz (63). Také podle USA by alianční vojenské angažmá na Ukrajině mohlo situaci ještě více eskalovat.

Jak lze pomoci Ukrajině?

Jakou konkrétní pomoc Kyjevu může summit přislíbit? Podle Matúše Haláse z Ústavu mezinárodních vztahů může jít o dodávku další vojenské techniky. Ukrajinci například volají po stíhačkách i protiraketových systémech, s jejichž obsluhou mají zkušenosti. Třeba Polsko už dříve nabídlo, že své letouny Mig-29 předá Američanům a ti je darují Kyjevu. Nabídku však americká strana odmítla.

„Panuje obava z toho, že když se pošlou na Ukrajinu stíhačky, mohou být využívány pro různé úkoly. A NATO preferuje dodávat zbraně výlučně obranného charakteru, tedy protiletadlové nebo protitankové zbraně. Třeba (protivzdušný systém) S-300, který mají Bulhaři, Slováci i Řekové, to je čistě obranná věc. Tak tohle ještě není úplně ze stolu,“ řekl Halás Blesku.

Podle listu The Wall Street Journal se USA chystají na summitu oznámit další balík sankcí, který bude mířit mimo jiné na více než 300 zákonodárců ruské Státní dumy.

Video  Velvyslanec při NATO Landovský o dopadech Putinovy války. Co může Česko udělat pro svou ochranu?  - Pavlína Horáková
Video se připravuje ...

14:46
Dnes

Lidé přišli podpořit Ukrajinu před Evropský parlament v Bruselu. 

14:27
Dnes

V pražských Vršovicích v Ruské ulici někdo na desítky cedulí s názvem ulice a na tramvajovou zastávku nalepil jména ruských politických vězňů a disidentů. Ve vzkazu připevněném na pouliční lampě připomněl dnešní druhé výročí vpádu ruské armády na Ukrajinu a také nedávnou smrt ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězení za polárním kruhem. Věcí se zabývá policie, řekl ČTK její mluvčí Jan Rybanský.

„S upřímnou bolestí v srdci oznamujeme, že válka na Ukrajině dnešním dnem slaví smutné druhé výročí. Navíc, ironií osudu právě v těchto nešťastných dnech nás zasáhla zpráva, že se Putinovu režimu podařilo navždy umlčet nejznámějšího ruského opozičního politika a politického vězně Alexeje Navalného,“ píše se v doprovodném vzkazu. Nalepená jména jsou doplněná QR kódy, které směřují na web s informacemi o politických vězních a disidentech vytvořený lidskoprávní organizací Memorial v Česku. Její předseda Štěpán Černoušek ČTK řekl, že nejde o akci Memorialu a někdo jen takto využil jejich web.

V Praze někdo na cedule v Ruské ulici nalepil jména ruských politických vězňů. V Praze někdo na cedule v Ruské ulici nalepil jména ruských politických vězňů. V Praze někdo na cedule v Ruské ulici nalepil jména ruských politických vězňů.
14:25
Dnes

Odhodlání a síle ukrajinského lidu dnes vzdal hold britský král Karel III. při příležitosti druhého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Panovník to uvedl na sociální síti X v prohlášení, kterým se odklonil od obvyklé zdrženlivosti britské královské rodiny.

„Odhodlání a síla ukrajinského lidu nepřestává inspirovat, zatímco nevyprovokovaný útok na jeho zemi, životy a živobytí vstupuje do tragického třetího roku,“ uvedl panovník. V prohlášení také uvítal podporu, kterou Kyjevu poskytla Británie a další západní země.

„Navzdory obrovskému strádání a bolesti, které jim byly způsobeny, Ukrajinci nadále prokazují hrdinství, s nímž si je svět tak úzce spojuje,“ dodal 75letý monarcha, který se ke světovým záležitostem vyjadřuje jen zřídka.

Zobrazit celý online

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Video se připravuje ...
Další videa