Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se odmlčí online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, přejeme klidnou noc.
Saratov, asi 600 km od ukrajinských hranic. Městští zaměstnanci řeší škody po útoku ukrajinského dronu, jak na Telegramu uvedl gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin.
Bezpečnostní situace ve světě podle prezidenta Petra Pavla jasně ukazuje, že při zajištění bezpečnosti nelze vystačit pouze s profesionálními armádami. Nejsou dostatečným prostředkem pro zajištění bezpečnosti ve velkém konfliktu. Žádný krok, který by směřoval k obnovení povinné vojenské služby v Česku, se ale podle něj nepřipravuje. Pavel to dnes řekl v živém vysílání na sociálních sítích, ve kterém mu pokládali dotazy občané.
„Neříkám, že všichni musí obléknout uniformu a jít bojovat, ale bezpečnost země je skutečně věcí každého z nás,“ řekl Pavel v odpovědi na otázku, co říká na znovuzavedení povinné vojenské služby v Chorvatsku. V Česku je podle něj systém nastavený tak, že pokud vznikne konflikt, byla by do něj profesionální armáda nasazena a pak by veškeré další úkoly, například ochranu důležitých objektů v ČR, plnily zálohy. Je podle něj pochopitelné, že některé země sahají k obnově základní vojenské služby.
„My hledáme alternativní formy jak spíše na dobrovolné bázi než na povinné umožnit lidem, aby prošli nějakým základním výcvikem,“ doplnil prezident. „Základní výcvik v souhrnném trvání maximálně tří měsíců, který by se navíc dal rozdělit do několika etap, by určitě nikomu neuškodil, naopak by mnoha lidem pomohl trochu zjistit, kde jsou jejich limity, a možná by jim pomohl potom i v práci, protože by byli připraveni na řadu krizových situací. A pro naši zemi by znamenal větší bázi těch, se kterými by se dalo počítat v případě, že bychom se dostali do opravdu vážné krize,“ dodal prezident.
