Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Prezident Petr Pavel měl na Pražském hradě vzácnou návštěvu. Se svými příběhy za ním přišly tři ukrajinské děti, které zažily ruské bombardování a následně i únos. Rusové se snažili Kiru, Ivana a Maksyma dostat pryč z Ukrajiny. Všichni tři prošli peklem. Nyní mluví o svých zážitcích a snaží se zajistit návrat domů ke svým vrstevníkům. V Česku se děti setkaly i se zástupci diplomacie. Celý článek čtěte ZDE.
O konci Západu, noži na krku Ukrajiny i vítězství proruského prezidenta Vladimira Putina píší evropské noviny po páteční schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která skončila bezprecedentní roztržkou před kamerami.
„Západní spojenectví se zdá být na pokraji zhroucení," obává se britský deník The Daily Telegraph, podle něhož schůzka, která měla vést k usmíření mezi Trumpem a Zelenským, skončila ostrou výměnou slov v Oválné pracovně, při níž Američané ukrajinského prezidenta před světovou veřejností ostře kritizovali. „Byla to děsivá scéna, která musela znepokojit každého ve Spojeném království a v Evropě, kdo si dělá starosti o bezpečnost kontinentu," konstatuje list.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v pátek vyjádřil podporu Ukrajině v telefonátu s ukrajinským šéfem diplomacie Andrijem Sybihou. Mír nesmí znamenat, že vyhovíme vydírání, uvedl Lipavský na síti X. Na vyhrocené páteční jednání amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského reagovali vyjádřením podpory Ukrajině i další čeští politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS).
Právě jsem mluvil s ukrajinským ministrem zahraničí @andrii_sybiha a vyjádřil jsem mu naši podporu. Česko stojí za Ukrajinou. Boj proti ruské rozpínavosti je v zájmu Česka i celé Evropy. Mír nesmí znamenat, že vyhovíme vydírání. pic.twitter.com/c1UZHFhJ0Z
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) February 28, 2025
