Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Ruské úřady zadržely dvojici podezřelých z účasti na vraždě důstojníka ruského námořnictva v Sevastopolu na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. O zatčení dnes podle agentury Reuters informovali vyšetřovatelé. Atentát na ruského důstojníka podle zdrojů agentury zosnovala ukrajinská tajná služba. Ukrajina se již 1000 dnů brání ruské agresi.
V krymském přístavu minulý týden vybuchl automobil, který řídil námořní kapitán Valerij Trankovskij. Náčelník štábu 41. brigády ruské Černomořské flotily se podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU stal jedním z nejvýše postavených ruských vojáků, které tajná služba zlikvidovala.
„Trankovskij je válečný zločinec, který vydal rozkaz k odpálení řízených střel z vod Černého moře proti civilním objektům na Ukrajině,“ napsal minulý týden list Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroj, podle kterého Trankovskij vydal rozkaz k útoku námořními střelami na město Vinnycja, kde v červenci 2022 zahynulo 29 civilistů. „Opakovaně ostřeloval Oděsu a další mírumilovná města, kvůli čemuž zahynulo mnoho civilistů. Z hlediska zákonů a zvyklostí vedení války byl naprosto legitimním cílem,“ uvedl nejmenovaný ukrajinský zdroj.
Francouzský prezident Emmanuel Macron si na summitu skupiny největších ekonomik světa G20 potřásl rukou s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
USA povolily Ukrajině používat americké rakety při útocích do nitra Putinova Ruska, k prvním ukrajinským útokům došlo podle ukrajinských médií dnes. V pořadu Hráči to okomentoval i český prezident Petr Pavel. „To povolení mělo přijít hned s dodávkou těch zbraní, protože Rusko na Ukrajinu, do hloubi ukrajinského území, útočí od samého počátku,“ řekl Blesku Pavel. Jak vidí ruské hrozby o eskalaci situace, které mohou vést až ke třetí světové?
