Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na platformě Telegram uvedl, že Rusko vyslalo v noci na dnešek na Ukrajinu 14 střel různého typu a 17 útočných dronů, přičemž ukrajinské protivzdušné obraně se povedlo zničit sedm střel a všech 17 bezpilotních letounů nad Chmelnyckou, Charkovskou, Mykolajivskou, Oděskou, Záporožskou, Dněpropetrovskou a Kirovohradskou oblastí.
Estonsko chce, aby spojenci z NATO investovali do obrany 2,5 procenta HDP, současná dvě procenta stanovená dohodou států Severoatlantické aliance považuje za nedostatečná. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur to uvedl při příchodu na dnešní alianční jednání v Bruselu.
„Rusko se nezmění, ruské hrozby narůstají a země investuje stále více do obrany, proto i my musíme investovat více,“ řekl novinářům Pevkur. Nyní se spojenci z NATO zavázali vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Baltské země ale přišly s iniciativou, která nese název ACDC (Allied Capability Delivery Commitment). „A není to ta hudební skupina,“ poznamenal Pevkur s úsměvem.
Tato iniciativa říká, že je možné navýšit tento závazek na 2,5 procenta HDP. Litva, Lotyšsko a Estonsko by přitom chtěly, aby o tom státy diskutovaly již nyní a navýšení závazku se stalo rovněž předmětem jednání na červencovém summitu NATO ve Washingtonu. „Jestliže chceme, aby Ukrajina vyhrála, musíme i my více investovat do obrany,“ dodal Pevkur.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že protivzdušná obrana během uplynulé noci zastavila to, co nazvalo „pokusem kyjevského režimu provést teroristický útok pomocí bezpilotních letounů na cíle“ v Rusku.
Moskva informuje o sestřeleni 70 ukrajinských dronů nad Rostovskou oblastí, dvou nad Belgorodskou, dvou nad Volgogardskou, šesti nad Voroněžskou, šesti nad Kurskou oblastí a likvidaci jednoho dronu nad ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Zda se některé vzdušné zbraně nepodařilo zlikvidovat, ruské ministerstvo nezmiňuje.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu v noci informovala s odvoláním na gubernátora Voroněžské oblasti o ukrajinském útoku na tamní sklad s pohonnými hmotami. „Podle předběžných informací několik bezpilotních letounů nepatrně poškodilo palivové nádrže,“ uvedl gubernátor Alexandr Gusev s poznámkou, že nikdo nebyl zraněn.
