Fiala má s kolegy z Polska a Slovinska jasno: Těchto deset kroků ukončí válku
Polsko, Česká republika a Slovinsko společně připravily seznam deseti kroků, jež podle nich musí přijmout Evropská unie, pokud chce skutečně ukončit válku na Ukrajině. Ve sloupku na serveru Politico to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle šéfa české vlády Petra Fialy plán vychází z jednání, které šéfové vlád Polska, Česka a Slovinska vedli minulý týden s ukrajinskými vrcholnými představiteli v Kyjevě.
„Od zahájení ruského plnohodnotného útoku na Ukrajinu uběhl měsíc. Západ od té doby uvalil čtyři balíky sankcí vůči Rusku - a válka i tak pokračuje. Tato opatření zjevně nestačí. Je potřeba udělat více, a to rychle,“ píše Morawiecki, který ve sloupku připomíná svou nedávnou cestu do Kyjeva společně s premiérem ČR Petrem Fialou, slovinským ministerským předsedou Janezem Janšou a polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim.
Plán podle Fialy ukazuje, jakým směrem by EU měla jít při přijímání dalších sankcí proti Rusku. „Jsou to body, které používáme při jednání s našimi partnery ve snaze je přesvědčit, co by bylo účinné,“ řekl Fiala.
Západní země podle něj nesmí Rusku ustupovat, ale musí vůči němu naopak přijmout tvrdší postoj. Ukrajinské vedení pak podle premiéra potřebuje skutečnou podporu a má právo ji od EU očekávat.
Kromě co nejrychlejšího přerušení dodávek ropy, plynu a uhlí z Ruska proto Polsko, ČR a Slovinsko navrhují desetibodový plán, která podle nich podpoří Ukrajinu a přinese konec války.
Mezi navrhovanými opatřeními je odpojení všech ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a uvalení tvrdších postihů na celé podnikatelské prostředí napojené na ruské oligarchy. Středoevropské země chtějí rovněž uvalit sankce na všechny členy strany Jednotné Rusko prezidenta Vladimira Putina, která má asi dva miliony členů.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Fiala chce, aby měli perspektivu, kam jít a nebyli potrestáni putinovským Ruskem.
Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku. Fiala připomněl, že Česko už tento krok udělalo a ostatní země s k němu přidávají.
Jako další navrhují zavedení společné azylové politiky, která by umožnila přijetí ruských vojáků, kteří „odmítají sloužit zločineckému režimu v Moskvě“. Všem ostatním občanům Ruska by podle nich měla EU naopak přestat vydávat víza. „Ruští občané musí chápat, že ponesou důsledky této války. A doufáme, že se k Putinovi obrátí zády,“ píše se ve sloupku.
EU by podle Morawieckého měla všem ruským lodím zakázat přístup do evropských přístavů a rovněž zablokovat dopravu po silnicích mezi Evropou a Ruskem. Sedmadvacítka by měla rovněž „zcela zastavit“ ruskou propagandu v Evropě. „Svoboda projevu neznamená právo lhát,“ píše polský premiér.
Středoevropské země podle Morawieckého dále chtějí naprostý zákaz vývozu všech evropských technologií, které může Rusko využívat pro válečné účely. Požadují rovněž vyloučení Ruska ze všech mezinárodních organizací. „Nemůžeme sedět u stejného stolu jako zločinci,“ uvedl polský ministerský předseda.
Pokud by tato opatření válku neukončila, musí podle Morawieckého zajít EU ještě dál, a to vysláním mírových sil na Ukrajinu pod hlavičkou NATO nebo jiných mezinárodních organizací. „Skutečnost, že má Rusko jaderný arzenál, nesmí být výmluvou pro pasivitu. Musíme si být této hrozby vědomi, ale nesmí nás držet zpátky. Putin bude v opačném případě zacházet stále dál,“ píše premiér.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Rusko oficiálně uznalo vládu Tálibánu v Afghánistánu, informovaly dnes večer světové i ruské tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Náměstek šéfa ruské diplomacie dnes přijal pověřovací listiny od nového afghánského velvyslance v Moskvě. Podle agentur Reuters a AP je Rusko prvním státem, který uznal současnou vládu Tálibánu v Afghánistánu. Islamistické hnutí se vrátilo k moci v asijské zemi v srpnu 2021 během stažení amerických a dalších zahraničních vojsk ze země.
„Věříme, že akt oficiálního uznání vlády Islámského emirátu Afghánistán dá impuls rozvoji produktivní bilaterální spolupráce mezi našimi zeměmi v různých oblastech,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. „Vážíme si tohoto odvážného kroku Ruska a dá-li Bůh, bude sloužit jako příklad i pro ostatní,“ řekl podle Reuters ministr zahraničí ve vládě Tálibánu Amir Chán Muttakí ve svém prohlášení.
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Ukrajinský prezident později podle agentury Reuters uvedl, že doufá v hovor s šéfem Bílého domu v pátek nebo v nadcházejících dnech o dodávkách amerických zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel agentuře AFP řekl, že telefonát mezi prezidenty se připravuje a Kyjev doufá, že lídři spolu budou hovořit v pátek. „Vše ale závisí na harmonogramech obou prezidentů,“ uvedl zdroj. Zelenskyj podle Reuters uvedl, že je připraven zúčastnit se setkání lídrů s cílem ukončit válku s Ruskem.
Trump i ruský prezident Vladimir Putin mezitím informovali o svém dnešním telefonátu, který podle agentur už začal, zatím z něj ale nejsou výstupy.
V případě telefonátu mezi Zelenským a Trumpem se očekává, že budou diskutovat o náhlém zastavení dodávek některých klíčových amerických zbraní Kyjevu, napsal Financial Times s odvoláním na své zdroje, podle nichž by ukrajinský prezident mohl také nadnést téma potenciálního budoucího prodeje zbraní.
