Bezletová zóna: Co je to a proč ji Ukrajina chce? Vyhlášení by mělo ohromné důsledky
Západ se sice dohodl na sankcích proti Rusku kvůli jeho agresi, nad jedním tématem ale stále visí otazník – vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. Země zasažená válečným konfliktem o to urputně prosí, světoví lídři se zatím k vyhlášení nemají. Upozorňují, že by to znamenalo vstup do otevřené války s Ruskem. Jakmile by nad Ukrajinou nesměla létat ruská letadla, Západ by to musel i vymáhat, tedy vystřelit na každý ruský letoun, který do ukrajinského vzdušného prostoru vstoupil.
Bezletová zóna je v obecné definici vymezený prostor, do kterého mají zákaz vstupu letouny. Nikdo jím nesmí proletět, ani zde použít žádné vznášející se zařízení včetně dronů. Obvykle se tyto zóny vyhlašují nad choulostivými oblastmi, například nad královskými paláci nebo velkými sportovními událostmi, jako je olympiáda.
Ve vojenském kontextu je to trochu složitější. Bezletová zóna se vyhlašuje nad územím, které je třeba ochránit před útokem nepřítele. Letecké útoky totiž patří mezi nejhorší, nemluvě o tom, že letouny a bezpilotní drony se používají k monitorování situace na napadeném území. Bezletová zóna tomu v teorii může zabránit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se proto v posledních dnech snaží, aby Severoatlantická aliance (NATO) tuto zónu pro Rusko vyhlásila nad celou Ukrajinou. „Nejde o to zatáhnout země NATO do války. Pravda je taková, že všichni jsou do války zataženi už dávno, a rozhodně ne Ukrajinou, ale Ruskem - odehrává se rozsáhlá válka,“ uvedl zrovna ve chvíli, kdy ruská raketa v Kyjevě zasáhla televizní věž.
Za vyhlášení bezletové zóny orodoval ve středu na tiskové konferenci i ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Uvedl, že vedle zbraní to země potřebuje úplně nejvíce, hlavním nebezpečím pro Ukrajinu jsou podle něj útoky ruského letectva.
Británie i USA vyhlášení nepodpoří
Odpověď Západu ale prozatím zní – neuděláme to. Důvod je ten, že kdyby NATO bezletovou zónu nad Ukrajinou vyhlásilo, muselo by také vojensky vymáhat její dodržování. A podle dosavadní rétoriky Kremlu lze usuzovat, že Rusko by letouny na Ukrajinu posílalo dál, takže NATO by opravdu muselo vojensky zasáhnout. Což by podle západních politiků znamenalo otevřenou válku Západu s Ruskem, ne-li třetí světovou válku.
Vyhlášení odmítl například britský ministr obrany Ben Wallace. „Putina se nebojím. Nechci válku v celé Evropě. Chtějí (posluchači LBC, pozn. red.), aby Rusko vyzbrojené jadernými zbraněmi válčilo s námi všemi v celé Evropě a v Atlantiku?“ uvedl s tím, že Velká Británie tento krok nepodpoří.
Bezletová zóna by podle něj rychle mohla přerůst v totální konflikt. „Ukrajina není v Severoatlantické alianci. NATO je sebeobranná organizace, pokud zaútočíte na jednoho z nás, zaútočíte na nás na všechny a všichni fakticky vstoupíme do války podle článku 5,“ vysvětloval a potvrdil domněnku, že Rusko by zónu nerespektovalo. NATO by jeho letadlo sestřelilo, Rusko by odpovědělo a tak dále. To všechno ve chvíli, kdy ruský prezident Vladimir Putin i jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov vyhrožují jaderným útokem.
Stejnou argumentaci jako Wallace použil americký prezident Joe Biden. Skrze jeho mluvčí Jen Psakiovou vzkázal, že vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou by vedlo k válce USA s Ruskem. „Vyžadovalo by to nasazení americké armády pro její vymáhání, což by znamenalo potenciální přímý konflikt a potenciálně válku s Ruskem, do které se nechceme zapojit,“ řekla Psakiová.
Nejde jen o letadla, ale i protiletadlové zbraně
Podobná slova zní i od odborníků. „Jsem proti tomu. A vysvětlím vám, proč asi vyhlášena nebude, protože realita bezletové zóny je ta, že jde o akt války. Hodně lidí bezletovým zónám nerozumí,“ uvedl pro časopis Foreign Policy Philip Breedlove, bývalý generál amerického letectva a nejvyšší velitel spojeneckých sil NATO v Evropě.
„Nemůžete jen tak říct ‚tady je bezletová zóna'. Musíte dodržování této zóny vymáhat, což znamená, že musíte být připraveni použít sílu proti těm, kteří ji poruší. Druhá věc, které nikdo nerozumí, je, že když například uvalíte bezletovou zónu na východní část Ukrajiny a my nebo letadla NATO do této bezletové zóny budeme létat, pak musíme zničit všechny zbraně, které mohou do zóny vystřelit a poškodit naše letadlo,“ vysvětluje generál.
Jinými slovy to znamená, že by síly NATO musely rozbombardovat všechny nepřátelské radary a raketové systémy u hranic. To by Rusko chápalo jako začátek otevřeného konfliktu, varuje Breedlove.
„Vyhlášení bezletové zóny by v Putinově hlavě znamenalo vyhlášení války,“ potvrzuje pro server Defense News John Venable, vojenský expert z think tanku Heritage Foundation a bývalý pilot stíhaček F-16.
Jako příklad dal Irák, kde Amerika po válce v Perském zálivu vyhlásila bezletové zóny na severu a jihu země. Jednotky USA, Francie a Británie tyto zóny monitorovaly a lidově řečeno se u toho zapotily, byť irácké letectvo je porušovalo jen málokdy. K monitoringu totiž muselo být nasazeno 50 spojeneckých letounů a i ty zvládly létat jen pár hodin denně.
Ukrajina je více jak dvojnásobně větší než bezletové zóny, které byly vyhlášeny v Iráku, a vzhledem k současné vyhrocené situaci by monitoring musel probíhat zřejmě nonstop. NATO by k tomu tedy potřebovalo stovky letounů. Nemluvě o tom, že pro tyto letouny by musela být zajištěna logistická podpora, jako je palivo a zázemí pro operující vojáky.
Příští summit Severoatlantické aliance se uskuteční v Ankaře 7. a 8. července příštího roku. Oznámil to v úterý generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj se bude na summitu jednat o tom, jak vojenskou alianci dále posílit. Vrcholné setkání zemí NATO se v Turecku konalo už v roce 2004, tehdy však v Istanbulu.
Rutte v úterý jednal po telefonu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, uvedla turecká média. Rutte Erdogana informoval o pondělním jednání v Bílém domě o Ukrajině. Mluvili spolu také o posílení bezpečnosti v Černém moři, kde Turecko spolupracuje s dalšími členy NATO Bulharskem a Rumunskem.
Spojené království přijalo nová omezení, které tvrdě tvrdě zakročily proti „ruským pokusům vyhnout se sankcím zneužíváním kyrgyzských finančních systémů a krypto sítí“.
„Vzhledem k tomu, že sankce dále přitvrzují, se Rusko obrátilo na kyrgyzský finanční sektor, aby přesměrovalo peníze prostřednictvím neprůhledných finančních sítí, včetně používání kryptoměn. Tyto sítě vytvořily složitý systém, jak se vyhnout sankcím uvaleným Spojeným královstvím a jeho partnery,“ uvádí britská vláda.
„Udržování tlaku na ruskou válečnou mašinérii je zásadní pro posílení snah prezidenta Trumpa zastavit zabíjení na Ukrajině a donutit Putina k zapojení do smysluplných rozhovorů. Je to také klíčový krok pro bezpečnost ve Spojeném království i mimo něj.“
Velitel britských ozbrojených sil sdělí svým americkým protějškům, že Spojené království je připraveno vyslat vojáky na obranu ukrajinského nebe a moří, ale ne na frontovou linii s Ruskem, informuje The Guardian.
Tony Radakin, náčelník generálního štábu obrany, se ve středu zúčastní schůzek v Pentagonu, jejichž cílem je finalizovat, co je 30 různých zemí ochotno zavázat k národní bezpečnosti Ukrajiny.
Očekává se, že Radakin potvrdí, že Spojené království poskytne vojáky na pomoc s logistickou podporou a výcvikem, ale nenasadí je blízko Ruska. Ministři údajně uvedli, že si to představují spíše jako logistickou a výcvikovou podporu, než jako vyslání praporů vojáků na frontu, kteří by se mohli ocitnout v přímém boji.
