ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost našemu zpravodajství z války na Ukrajině. Čerstvé zprávy přineseme ve středu ráno, dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volomymyr Zelenskyj na síti X ukázal fotky z jeho setkání se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem. „Oceňujeme princovu touhu pomoci obnovit skutečný mír a jsme vděční za jeho rady a podporum,“ napsal prezident. 

Провів змістовну та щиру розмову з Його Високістю Спадкоємним принцом Мухаммадом бін Салманом аль Саудом.

Обговорили пункти Формули миру та прогрес, який може бути досягнутий у їхній реалізації. Лідерство Саудівської Аравії може допомогти знайти справедливі рішення. Ми цінуємо… pic.twitter.com/q05mNhl1hd

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 27, 2024

Ukrajinská tajná služba SBU viní ze zodpovědnosti za zničení letadla Antonov An-225 známého jako Mrija během bitvy o Hostomel na začátku ruské invaze do země bývalého generálního ředitele ukrajinského podniku Antonov Serhije Byčkova a dalšího člena vedení. Podle SBU nevpustili na území letiště před ruskou invazí národní gardu, aby strategicky důležité místo mohla připravit na obranu. Oba muži jsou ve vazbě a hrozí jim až 15 let vězení, napsal dnes server Ukrajinska pravda.

Dvojice čelí obvinění z maření činnosti ukrajinských ozbrojených sil a dalších vojenských útvarů, uvedla SBU na telegramovém účtu, kde oznámila dokončení vyšetřování zničení někdejšího největšího nákladního letounu světa. U obviněných funkcionářů neuvádí jména, nicméně podle Ukrajinské pravdy jde o Byčkova a šéfa oddělení letecké bezpečnosti podniku Oleksandra Netosova.

Myšlenku vyslání západních vojáků na Ukrajinu dnes přivítal poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak, uvedla agentura AFP.  „Je to dobré znamení,“ sdělil agentuře AFP. Dodal, že výrok francouzského prezidenta Emmanuela Macrona  posouvá debatu na novou úroveň, i když jde zatím jen o podnět k diskuzi.

Blízcí se dnes v Krasnodaru rozloučili s Yehorem Voloshynem. Sedmadvacetiletý seržant z 3. útočné brigády padl u Avdijivky, kterou po dlouhých měsících bojů obsadili okupanti.

Americký prezident Joe Biden dnes apeloval na kongresové lídry, aby dokončili schválení nové krizové podpory pro Ukrajinu či Izrael a aby odvrátili kolaps vládních financí, který hrozí ze začátku příštího měsíce. Se čtyřmi nejvýše postavenými demokraty a republikány v Kongresu se dnes sešel v Bílém domě, zatímco zejména ve Sněmovně reprezentantů pokračovaly tahanice o balíku zahraniční pomoci a novém rozpočtu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Džiddě se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem mluvil o možnostech míru ve více než dva roky trvajícím konfliktu s Ruskem nebo o návratu Ukrajinců z ruského zajetí. Informoval o tom na svém účtu na telegramu. „Saúdské vedení může pomoci najít spravedlivá řešení,“ uvedl Zelenskyj na telegramu.

I had a meaningful and candid conversation with His Royal Highness Crown Prince Mohammed bin Salman.

We discussed the Peace Formula's points and the progress that can be made in implementing them. Saudi Arabia's leadership can assist in finding equitable solutions. We value His… pic.twitter.com/f5Je6ZskAg

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 27, 2024

Jeden z mluvčích ukrajinských ozbrojených sil ztrátu vesničky Severne potvrdil, podle serveru Ukrajinska pravda oznámil stažení ukrajinských vojáků z této obce a také z nedaleké vsi Stepove. „Naše jednotky se stáhly z menších obcí Severne a Stepove,“ uvedl podle serveru Ukrajinska pravda Dmytro Lychovij, mluvčí ukrajinského uskupení Tavrija, které bojuje proti ruským silám na tomto úseku fronty. Rusové podle něj v bojích o Severne utrpěli velké ztráty. Lychovij dále uvedl, že ukrajinská armáda stabilizovala obrannou linii u vesnic Toneňke, Orlivka a Berdyči. Ty se nacházejí se západně od obcí Severne, Lastočkyne a Stepove, leží v jejich těsné blízkosti.

USA nevyšlou své vojáky bojovat na Ukrajinu, reagovala mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Watsonová na spekulace kolem summitu v Paříži.

Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce prošetří informace některých médií o pochybných aktivitách ruské organizace. Dnes o tom informovala agentura DPA. Rakouský list Der Standard nebo německý magazín Der Spiegel v pondělí informovaly o tom, že šéf Ruského Červeného kříže Pavel Savčuk je aktivní v organizacích podporujících válku na Ukrajině nebo označujících Ukrajince za neonacisty.

Der Standard o Savčukovi napsal, že v prosinci 2022, tedy deset měsíců poté, co Rusko vpadlo na Ukrajinu, vyznamenal zástupce ruských firem vyrábějících rakety a bojová letadla za zásluhy při dárcovství krve. Podle rakouského listu bylo poselství jeho chování jasné: Ruský Červený kříž a ruský zbrojní průmysl stojí bok po boku.

Francie by podle ministra zahraničí Stéphana Séjourného své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat s ruskými invazními silami. Francouzské jednotky by podle něj v takovém případě plnily specifické úkoly jako odminování, zajištění ukrajinské kyberbezpečnosti nebo výpomoc s výrobou zbraní na místě, píše agentura Reuters. Séjourné dnes v projevu k zákonodárcům v Paříži upřesňoval výrok prezidenta Emmanuela Macrona, který v pondělí v odpovědi na dotaz ohledně případného vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu řekl, že nic nelze vyloučit.

„Musíme zvážit nové postupy na podporu Ukrajiny, které budou reagovat na její specifické potřeby... některé formy naší podpory by mohly vyžadovat přítomnost vojáků na ukrajinském území, aniž by se (příslušníci francouzských ozbrojených sil) zapojovali do boje,“ uvedl Séjourné.

Ve srovnání s r. 2019 loni dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny stoupl trojnásobně na 6,45 mld. Kč. Obilovin bylo za půl miliardy, uvádí MZe a ČSÚ.

Ruské úřady začínají pronásledovat už i rodiny a příbuzné oponentů režimu, upozornil ruský spisovatel Boris Akunin poté, co úřady zablokovaly konto jeho manželky v ruské bance s odůvodněním, že se tak stalo kvůli „společné zločinné činnosti“ manželů.

Spisovatele, který emigroval z Ruska, ruské úřady stíhají za „šíření lží“ o tažení ruské armády proti Ukrajině a za „veřejné schvalování terorismu“, uvedl dnes zpravodajský server Meduza. Akunin je svými detektivkami znám i českým a slovenským čtenářům.

Poslanci Evropského parlamentu dnes výraznou většinou hlasů schválili navýšení víceletého rozpočtu EU do roku 2027, včetně poskytnutí 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) Ukrajině. Kyjev by měl po předchozí dohodě EP se členskými státy dostat v příštích čtyřech letech 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard jako dotace.

Souhlas europarlamentu byl podmínkou k tomu, aby mohl evropský blok zvýšit svůj rozpočet pro období do roku 2027. Loňský návrh Evropské komise původně blokoval maďarský premiér Viktor Orbán, který však na mimořádném summitu začátkem února své veto stáhl. Členské státy se tak shodly na přidání více než 60 miliard eur do víceletého finančního rámce; část z nich tvoří zmíněných 50 miliard pro Ukrajinu. Zbylé peníze poputují na výdaje spojené s bojem proti nelegální migraci, na vnější vztahy či na společnou obranu.

Ukrajinské ozbrojené síly dnes zničily další dva ruské stíhací bombardéry Su-34, uvedl na platformě Telegram velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Ruským silám se zase podařilo zničit první z tanků Abrams, které Ukrajině dodaly Spojené státy, sdělilo dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Zprávy válčících stran o vzájemně způsobených ztrátách nelze bezprostředně ověřit.

Ukrajina od 17. února oznámila zničení nejméně osmi ruských stíhacích letounů - šesti Su-34 a dvou Su-35 - a jednoho dalšího letounu včasné výstrahy a velení A-50. Velitel ukrajinského letectva Oleščuk dnes prohlásil, že pro ruskou stranu jde o značné ztráty a že by měla zvážit, zda bude dál své bombardéry masově nasazovat do útoků.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že jeho ozbrojené síly pokročily na frontě u nedávno dobytého ukrajinského města Avdijivka a dostaly pod kontrolu vesnici Severne. Informovala o tom agentura Reuters, podle které nelze tvrzení ruské armády nezávisle ověřit.

Ruští vojáci dobyli Severne na jihozápadním okraji Avdijivky a „obsadili výhodnější linie a pozice“, tvrdí ministerstvo v prohlášení. Zároveň podle něj zasáhly ukrajinské pozice poblíž tří dalších obcí.

Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) by měli podle předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše v Praze zorganizovat mírovou konferenci o Ukrajině, která více než dva roky čelí ruské agresi. Babiš dnes svou výzvu navrhl projednat na letošní poslední únorové schůzi Sněmovny. Dolní parlamentní komora jeho požadavek nevyslyšela.

„Mohli by takovou konferenci zorganizovat,“ uvedl na adresu hlavy státu a ministerského předsedy šéf nejsilnějšího opozičního hnutí. Dovolával se přitom vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by se mohly letos uskutečnit dvě mírové konference i s ruskou účastí. „Začněme mluvit o míru. Nikdo nechce válku,“ uvedl Babiš. Kritizoval současně náčelníka generálního štábu armády Karla Řehku, podle něhož je třeba se připravovat na možnost ozbrojeného konfliktu včetně možnosti odvodů. „Ať se připravuje někde v bunkru, ale ať mluvit už přestane,“ uvedl Babiš na Řehkovu adresu.

Ruská vojenská rozvědka podle zjištění analytiků britského think-tanku nabízí africkým vládám takzvaný balíček pro přežití režimu. Moskva je tak ochotna poskytovat vojenskou a diplomatickou podporu výměnou za přístup ke strategicky důležitým přírodním zdrojům. Dnes o tom informuje server americké televize CNBC.

Organizace The Royal United Services Institute (RUSI), která sídlí v Londýně a která je nejstarším think-tankem na světě zaměřeným na problematiku obrany a bezpečnosti, se podrobně věnovala aktivitám ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Tu vedl Jevgenij Prigožin, než loni v létě tragicky zahynul při havárii letadla.

Wagnerova skupina, teď už pozměněná, v Africe pracuje na upevnění a rozšíření strategických vazeb, které se Moskva snaží pěstovat po celém kontinentě. Od Prigožinovy smrti jsou aktivity skupiny podřízeny ruské vojenské rozvědce GRU a dokumenty ruské vlády podle tvrzení britského think-tanku odhalují „vizi zneužívání přístupu ke koordinovanějšímu útoku na západní zájmy“.

Polsko jedná s Ukrajinou o tom, že možná bude muset rozšířit embargo kromě obilí i na jiné komodity, pokud EU nenajde způsob ochrany trhu, řekl polský premiér Donald Tusk.

Estonsko poskytne v příštích čtyřech letech Ukrajině vojenskou podporu odpovídající čtvrtině procenta jeho hrubého domácího produktu (HDP). Uvedla to předsedkyně estonské vlády Kaja Kallasová, jejíž vyjádření dnes citovala ukrajinská média. Západ podle premiérky má dost prostředků, ekonomické síly a znalostí, aby při spojení sil pomohl Ukrajině vyhrát válku proti Rusku.

„Dlouhodobá vojenská podpora Ukrajiny ze strany Estonska bude během čtyř dalších let činit 0,25 procenta našeho HDP. Vyzýváme všechny ostatní státy podporující Ukrajinu, aby přijaly obdobné závazky,“ uvedla Kallasová během pondělního pařížského summitu. Její slova dnes zveřejnil tiskový odbor estonské vlády, napsala agentura Interfax-Ukrajina.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Saúdské Arábie, aby se sešel s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. Na svém účtu na telegramu napsal, že jednat budou o míru pro Ukrajinu nebo o návratu Ukrajinců zajatých Ruskem.

Loni v srpnu se v Džiddě konala schůzka diplomatů a vládních poradců čtyř desítek zemí o míru pro Ukrajinu, skončila však bez konkrétní dohody a pouze závazkem, že země budou pokračovat v mezinárodních konzultacích s cílem dosáhnout míru.

„Počítáme s další aktivní podporou ze strany Saúdské Arábie,“ uvedl nyní Zelenskyj. V příštích měsících mírový summit chystá neutrální Švýcarsko, nicméně Rusko podle agentury Reuters dalo najevo, že takovou konferenci považuje za „bezpředmětnou“ a že bez ruské účasti je odsouzena k neúspěchu.

Země V4 mohou alespoň částečně spolupracovat v pomoci Ukrajině, po dnešní diskusi by podpora pro napadenou zemi měla být jednoznačnější, míní Tusk.

Premiéři všech zemí Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se shodují v tom, že ruská agrese proti Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajina potřebuje pomoc. Po jednání lídrů zemí V4 v Praze to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Země visegrádské čtyřky se podle předsedy české vlády liší v názorech na příčiny ruské agrese na Ukrajině i na formy pomoci, které jsou ochotny napadené zemi poskytovat. Česko a Polsko poskytují Ukrajině i vojenskou pomoc. Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí, ale jsou připraveny se podílet jinak - humanitárně či finančně, poznamenal Fiala.

Finská společnost Metso ve druhém čtvrtletí letošního roku ukončí provoz slévárny v Přerově, v níž zaměstnává zhruba 160 lidí. Vedení Metso rozhodnutí uzavřít přerovskou slévárnu zdůvodnilo tím, že změny v tržním prostředí oslabily její konkurenceschopnost. Metso to uvedla v tiskové zprávě.

Z výroční zprávy Metso Czech Republic vyplývá, že slévárna kvůli ruské invazi na Ukrajinu a následným sankcím ukončila dodávky na ruský trh, který patřil mezi její hlavní odbytiště.

Výplata věřitelů zkrachovalé Sberbank CZ začne 18. března. Věřitelé, kterých je přes 15.300, by měli dostat zhruba 57 miliard korun.

„Poté, co vrchní soud shledal odvolání společnosti LitFin SPV 9 jako nedůvodné, musíme dokončit, případně zopakovat některé procesy, které jsou pro výplatu nezbytné. V tuto chvíli už mohu s jistotou potvrdit, že k zahájení výplaty dojde 18. března. Na 95 procent svých zjištěných pohledávek se tak může těšit více než 15.300 věřitelů,“ uvedla insolvenční správkyně Sberbank Jiřina Lužová.

Pražský městský soud prohlásil konkurz na Sberbank CZ koncem předloňského srpna poté, co Česká národní banka na začátku května pravomocně odebrala bance bankovní licenci. Kroky k odnětí licence zahájila ČNB 28. února 2022. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.