ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Ukrajina přechází do defenzivy. Její ozbrojené síly se možná budou delší dobu pouze snažit zastavit ruský postup. Západní diplomaté a vojenští stratégové tvrdí, že vyčerpaná země potřebuje čas na obnovu a možná nebude schopna podniknout další významnou protiofenzivu do roku 2025. Na svém webu to dnes napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ).

Deník připomíná, že nákladná několikaměsíční ukrajinská protiofenziva, jejímž cílem bylo vytlačit ruské invazní jednotky, vyvrcholila malým posunem na frontové linii. U další ekonomické a vojenské podpory ze strany Spojených států i Evropy se objevily otazníky, na Ukrajině se prohlubují vnitropolitické spory a morálka národa klesá, píše list.

Prezident Zelenskyj podle něj minulý týden nařídil vybudování rozsáhlé sítě bojových opevnění, která mají vojákům pomoci udržet linie. Ve středu - na Den ozbrojených sil - potvrdil obtíže v boji a vyzval k vytrvalosti. „Existuje skutečně nějaká alternativa? Ne,“ řekl. To je výrazný posun v náladě oproti dřívějšku, kdy se Kyjev - povzbuzen předchozími úspěchy při odvracení ruských postupů a přílivem západních zbraní - rozhodl vypudit invazní jednotky z téměř 20 procent ukrajinského území, které okupují, píše WSJ.

Ukrajinská vojenská operace ztroskotala na ruských obranných opevněních, politická jednota USA ohledně Ukrajiny se rozpadá uprostřed stranických sporů a pozornost světa si přitáhla válka mezi Izraelem a Hamásem. Putin mezitím přeorientovává ekonomiku země na válečnou, konstatuje list, podle něhož Rusko nejeví známky toho, že by se vzdalo svého původního cíle sousední zemi ovládnout.

K vězněnému ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému správa věznice už třetí den v řadě nepouští advokáty. Podle serveru Meduza na to upozornila Navalného mluvčí Kira Jarmyšová. Navalnému se podle ní minulý týden udělalo v cele špatně - točila se mu hlava, což ho donutilo lehnout si na zem. V jakém je nyní opoziční představitel stavu, jeho okolí neví.

Jarmyšová nicméně popsala, jak pracovníci věznice reagovali na Navalného zdravotní indispozici minulý týden. „Zaměstnanci věznice hned přiběhli, odklopili pryčnu od stěny, položili na ni Alexeje a dali mu kapačku,“ popsala. Pryčna na samotce, kam Navalného zavírají, musí být během dne podle pravidel věznice přiklopená ke stěně.

„Co to bylo, nevíme, ale vzhledem k tomu, že mu odpírají jídlo, drží ho v trestné cele bez ventilace a omezili mu dobu vycházek na minimum, tak to vypadá na mdloby způsobené hladem,“ popsala Jarmyšová.

Navalného mluvčí doplnila, že když opozičníka později navštívili advokáti, tak byl v pořádku. „Ale teď je to už třetí den, kdy nevíme, kde je,“ dodala. Navalnyj podle ní rovněž týden neposlal žádný dopis a zvenčí mu také nebyly doručeny jeho dopisy.

Ruské tajné služby mohly mít po léta k dispozici záznamy z videokamer z Ukrajiny, které byly vybaveny ruským software, uvedla dnes stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Podobné videokamery si na Ukrajině v minulých letech pořizovaly jak státní firmy a instituce, tak také soukromé podniky.

Zařízení byla instalována také v objektech kritické infrastruktury, například v odstavené Černobylské jaderné elektrárně, a oblíbená byla také mezi běžnými občany, kteří je používali k zabezpečení svých domovů.

Experiment RFE/RL ukázal, že než se záznam z těchto videokamer nahraje do telefonu či počítače, ukládá se na servery, které jsou v Moskvě a patří společnostem s vazbami na ruskou tajnou službu FSB. Pokus stanice provedla spolu s odborníky z ukrajinské Laboratoře počítačové kriminalistiky a Laboratoře digitální bezpečnosti. Experiment ukázal, že kamera posílá požadavky na subdoménu webu výrobce kamer. S pomocí této domény lze zjistit několik IP adres, které prozrazují polohu serverů v Moskvě.

Servery přitom podle zjištění stanice patří dvěma společnostem s vazbami na FSB. Jedná se o telekomunikační společnost Didžital Nětvork a společnost VK, která vlastní sociální sítě v Kontaktě nebo Odnoklassniki.

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují - zasažen byl Charkov i Pavlohrad.

Bulharský parlament přehlasoval prezidentské veto ohledně vojenské pomoci Ukrajině, která zahrnuje obrněné transportéry a další vybavení. Informovala o tom agentura BTA. Pro překonání veta podle ní hlasovalo 162 zákonodárců, proti jich bylo 55. List Ukrajinska pravda dříve poznamenal, že by šlo o první přímou dodávku zbraní Ukrajině z Bulharska, které tak až dosud činilo za pomoci prostředníků.

Z informací médií vyplývá, že Ukrajina by měla dostat asi 100 obrněných transportérů společně s výzbrojí a náhradními díly. Podle ukrajinského portálu Defence Express jde s největší pravděpodobností o obrněnce BTR-60 sovětské výroby. Zástupci bulharské armády a ministerstva vnitra podle ruskojazyčného servisu stanice BBC uvedli, že jejich země tato zastaralá vozidla nepotřebuje a parlament pomoc v listopadu schválil.

Prezident Rumen Radev však prohlásil, že poslanci pořádně nezvážili alternativní využití vybavení a Bulharsko by mohlo techniku potřebovat, zejména pro pohraniční stráž a hasiče. Před několika dny ratifikaci dohody o bezplatné dodávce obrněné techniky, kterou uzavřely Sofia a Kyjev, vetoval.

Protestní blokáda polských řidičů kamionů na polsko-ukrajinské hranici brání dodávkám armádního vybavení na ukrajinskou frontu, tvrdí americký list The New York Times. Odvolává se přitom na vyjádření předsedkyně dopravního výboru ukrajinského parlamentu Julije Klymenkové a svědectví ukrajinských vojáků. Ti vnímají protest polských řidičů úkorně.

Jeden z ukrajinských vojáků, Oleksandr, který bojuje na východní Ukrajině, popsal, že jeho jednotka zatím marně čeká na doručení dvou přístrojů nočního vidění. Ty jsou pro vojáky nesmírně důležité ve chvíli, kdy se chtějí bezpečně dostat na bojové pozice. Přístroje jsou ale podle Oleksandra zablokovány na hranici.

„Pokud blokují hranice státu během plnohodnotné invaze, tak jsou zcela odtržení od reality. Máčí si ruce v krvi lidí, kteří čekají na potřebnou pomoc,“ uvedl Oleksandr.

Finsko nevydá do Kyjeva ruského nacionalistu Jana Petrovského, který čelí podezření z páchání teroristických činů na východě Ukrajiny v letech 2014 až 2015. Podle agentury Reuters a zpravodajského serveru The Moscow Times o tom dnes rozhodl finský nejvyšší soud s argumentem, že by muži mohlo hrozit v ukrajinském vězení špatné zacházení. Ukrajinská strana zatím nereagovala. Petrovskij vinu popírá.

Petrovskij je považován za jednoho ze zakladatelů ruské neonacistické skupiny Rusič, která se podle finských a ruských médií v letech 2014 a 2015 zapojila do bojů na východoukrajinském Donbase na straně Moskvou podporovaných proruských separatistů. Propojila se také s ruskou žoldnéřskou Wagnerovou skupinou.

Šestatřicetiletý Petrovskij nyní vystupuje pod jménem Voislav Torden. Finské bezpečnostní složky ho zadržely letos v létě, když se snažil odletět do Francie.

Zástupci agrárních komor zemí Visegrádské skupiny (Česka, Slovenska, Maďarska a Polska) vyzvali své vlády k řešení dovozu ukrajinské zemědělské produkce do Evropské unie. V tiskové zprávě to dnes uvedla Agrární komora ČR.

Upozornila na to, že Česko jako jediná ze zemí V4 nezavedla bariéry na dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny, přestože to má dopad na tuzemský trh. Zemědělské organizace vlády vyzvaly, aby navrhly jednostranný zákaz dovozu některých druhů produkce a sjednotily ho.

„Kvůli propadu živočišné výroby od devadesátých let zhruba na třetinu jsme nuceni vyvážet miliony tun obilovin na západní trhy, které jsou nyní obsazené ukrajinskou produkcí. Ta přitom nemusí splňovat přísné standardy kvality, stejně jako se ukrajinské zemědělské podniky nemusejí řídit nařízeními a regulacemi vyplývajícími ze společné zemědělské politiky Evropské unie,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Odborníci na životní prostředí do velkých částí Ukrajiny nemají přístup - ať už proto, že je Rusové okupují, nebo proto, že jsou blízko frontové linie, poznamenala AFP. Vědci proto škody odhadují například pomocí satelitních snímků nebo záběrů ze sociálních sítí.

Ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec uvedl, že konflikt zasáhl téměř 30 procent ukrajinských lesů a přibližně 20 procent národních parků. Bojištěm se stalo také Černé moře, kde Ukrajina zaznamenala úmrtí tisíce delfínů. Mnoho zvířat bylo nalezeno na plážích, kde skončili dezorientovaní kvůli zvukům provázejícím vojenské aktivity. Odborníci mluví o desítkách tisíc uhynulých zvířat, doplnil Strilec.

Náměstkyně ukrajinského ministra životního prostředí Viktorija Kirejevová na klimatické konferenci uvedla, že boje mají na svědomí přibližně 150 milionů tun emisí, což je více, než vyprodukuje Belgie za rok.

Česká republika i všechny členské země EU podporují snahu Ukrajiny, aby mezinárodní společenství definovalo tzv. ekocidu, tedy škody, které způsobil válečný konflikt na životním prostředí a které by měl hradit agresor. Na tiskové konferenci před odletem na klimatický summit OSN COP28 v Dubaji to dnes řekl novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministr poukázal na to, že kvůli ruské agresi je obrovské území na Ukrajině zaminované a velké škody na životním prostředí způsobilo i zničení Kachovské přehrady. Voda z protržené přehrady letos v červnu zaplavila podle ukrajinských úřadů 8 600 kilometrů čtverečních, což je více než rozloha Plzeňského kraje.

Odstranit škody způsobené válkou na Ukrajině může podle Hladíka trvat desítky let. Nečeká ale, i kvůli účasti Ruska na summitu, že by se státy na definici ekocidy nyní dohodly. Nicméně mezinárodní společenství by podle ministra mělo definici podpořit, protože nejde jen o Ukrajinu, ale podobné škody mohou vznikat i v jiných zemích.

Ochránit občany Evropské unie, posílit ekonomiku a připravit EU na budoucnost. Do těchto tří hesel by se daly podle belgického premiéra Alexandera De Crooa shrnout priority nadcházejícího belgického předsednictví v Radě EU, které začne v lednu 2024.

Jak belgický premiér uvedl, podpora Ukrajiny, která se brání ruské agresi, musí zůstat „neochvějná“. V této souvislosti dodal, že nesouhlasí s názorem, že podpora Kyjeva v posledních týdnech v evropském bloku upadá.

Rovněž i belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová zmínila mezi prioritami pro nadcházející předsednictví „chránit naši bezpečnost, ekonomiku i hodnoty“. Kromě Ukrajiny je třeba zabývat se i dalšími geopolitickými výzvami, zejména situací na Blízkém východě.

Kdyby země polevily v podpoře Ukrajiny, byl by to signál, že Západ je slabý, uvedla po jednání CEDC česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Uděláme všechno možné pro to, abychom Ukrajinu padnout nenechali, byť na agendu můžeme mít jako různé země, zejména ve V4, odlišné názory,“ řekla Černochová. Země se podle ní shodují v tom podstatném.

Společná deklarace obsahuje například potvrzení významu obranné spolupráce V4, spolupráci při ochraně vzdušného prostoru Slovenska nebo nezbytnost posílení domácího obranného průmyslu. „Zejména vyzýváme Evropskou unii, aby uznala obranný průmysl jako společensky prospěšný a podpořila jeho přístup k financování z veřejných a soukromých zdrojů,“ uvedla Černochová.

Ministři V4 se shodli také na podpoře Izraele a jeho práva na sebeobranu. „Podporujeme Izrael v zajištění všech opatření, aby zajistil, že jakákoli reakce bude v souladu s mezinárodními humanitárními principy,“ dodala ministryně.

Ruský nacionalista, bývalý vojenský velitel proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny a kritik ruského prezidenta Vladimira Putina Igor Girkin, známý také jako Strelkov, předpokládá, že jej ruský soud pošle do vězení kvůli smyšlenému obvinění. Více se však obává, aby jej „neomilostnili“ jako vůdce ruských žoldnéřů Jevgenije Prigožina, který přesně dva měsíce po neúspěšné vzpouře proti Moskvě zahynul v troskách vlastního letadla. Na Girkinovo vyjádření z vazební věznice upozornil dnes běloruský opoziční server Naša Niva.

Země Visegrádské skupiny (V4 – ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko) budou nadále podporovat Ukrajinu v obraně proti Rusku tak, jak každá země uzná za vhodné. Sdílejí například pomoc Ukrajině při odminování, ve zdravotnické podpoře nebo humanitární pomoci. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to dnes řekla na tiskové konferenci po jednání ministrů obrany V4, Středoevropské obranné spolupráce (CEDC) a zemí západního Balkánu. Země V4 na jednání schválili společnou deklaraci.

Evropská unie dá členským státům pravomoc blokovat dovoz plynu z Ruska a Běloruska. S odkazem na návrh textu, který vzniká v Bruselu, to dnes napsal britský ekonomický list Financial Times (FT). Znamená to, že kterákoliv členská země by měla možnost zakázat firmám z Ruska a Běloruska přístup k síti svých plynovodů i k terminálům na zkapalněný zemní plyn (LNG).

Vladimir Putin dnes uvedl, že ve volbách v březnu 2024 se bude opět ucházet o prezidentský úřad. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle nich to novinářům sdělili účastníci rozhovoru s hlavou státu, který se uskutečnil po ceremonii v Kremlu při příležitosti Dne hrdinů vlasti.

Prezidentské volby v Rusku, vyhlášené na 17. března, budou třídenní. Volit se bude už od 15. března, rozhodla ústřední volební komise podle médií.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat v televizi uvedl, že devět ruských strategických bombardérů Tu-95 ráno vypustilo celkem 19 střel s plochou dráhou letu a řízených leteckých střel na Ukrajinu. Protivzdušné obraně se 14 střel podařilo sestřelit nad Kyjevskou a Dněpropetrovskou oblastí, napsala Ukrajinska pravda. Střely zprvu mířily na Dnipro, odkud část z nich směřovala na Kyjev. „Bohužel se nepodařilo sestřelit všechny,“ dodal mluvčí.

O další oběti na životě z řad ukrajinských civilistů a dalším zraněném, tentokrát při nočním ostřelování vsi Kurylivka u Kupjanska v Charkovské oblasti, informoval ukrajinský ministr vnitra Klymenko. Terčem ruských raket se následně stalo i druhé největší ukrajinské město. V Charkově si toto ostřelování podle ministra vyžádalo dva zraněné, poškodilo sedm domů a dvě desítky aut.

Zraněním, která utrpěl na frontě, podlehl ukrajinský herec Vasyl Kucharskyj. Na facebooku to oznámilo kyjevské divadlo, ve kterém působil.

⚡️Ukrainian actor Vasyl Kukharskyi dies following severe injuries on front lines.

The Kyiv-based Theater on Podil announced in a Facebook statement that Ukrainian actor Vasyl Kukharskyi died on Dec. 7. Kukharskyi was 42 years old.

Photo: Theater on Podil/Facebook pic.twitter.com/9edoo7niPM

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) December 8, 2023

Ukrajina vypravila první vlak naložený kamiony přes ukrajinsko-polskou hranici, informovala ukrajinská státní železniční společnost Ukrzaliznycja. Chystá se posílat vlaky i v opačném směru, tedy z Polska na Ukrajinu. Klíčové hraniční polsko-ukrajinské přechody už měsíc blokují polští autodopravci, kteří protestují proti ukrajinské konkurenci.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v Paříži ve čtvrtek večer sešel s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Hlavním důvodem pracovní večeře byla podle agentury AFP snaha Macrona nalézt společný postoj k další podpoře Ukrajiny.