ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protiletecká obrana u pobřeží Krymu sestřelila ukrajinskou protilodní střelu Neptun. Moskvou dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvozžajev informoval, že trosky ze zneškodněného ukrajinského dronu poškodily obytný dům. Několik oken se rozbilo, nikomu se ale nic nestalo. Razvozžajev také napsal, že na místo vyjeli specializovaní záchranáři, aby rozhodli, jak z místa odstranit výbušná zařízení.

Evropská unie se chystá formálně zahájit přístupové rozhovory s Ukrajinou již před koncem roku. S odvoláním na své diplomatické zdroje to dnes napsal bruselský web Politico, podle něhož by krok měli schválit lídři unijních zemí na prosincovém summitu.

EU udělila Ukrajině postavení kandidátské země loni v červnu. Kvůli ruské agresi tak učinila nezvykle rychle, jen několik měsíců po podání žádosti. Dalším formálním krokem má být zahájení přístupových rozhovorů, které by Kyjev rád otevřel ještě letos. Zatímco velká část unijních států včetně Česka jejich rychlý start podporuje, některé země nabádají k opatrnosti.

„Cílem je v prosinci dosáhnout politické shody na otevření rozhovorů,“ řekl Politiku jeden z diplomatických zdrojů. Základem pro to má být hodnocení pokroku uchazečských zemí včetně Ukrajiny, které Evropská komise zveřejní v listopadu. Pokud Kyjev docílí posunu v sedmi sledovaných kritériích včetně posilování právního státu či boje proti korupci, komise podle diplomatů doporučí zahájení rozhovorů. Zdroje serveru tvrdí, že pro členské země pak bude složité hledat důvody, proč rozhovory nezahájit.

Ruská prokuratura žádá devět a půl roku vězení pro bývalou novinářku státní televize; Marina Ovsjannikovová se loni proslavila svým protestem proti ruské invazi na Ukrajinu v živém televizním vysílání. Podle serveru Mediazona prokuratura chce Ovsjannikovovou poslat v nepřítomnost před soud kvůli šíření lživých zpráv, což je termín, který se vztahuje na jakékoliv informace o ruské válce proti Ukrajině, jež jsou v rozporu s narativem prosazovaným Kremlem.

Ovsjannikovové, která loni v březnu vtrhla během vysílání do televizního studia s transparentem s nápisem „Zastavte válku“ a „Lžou vám“, se později podařilo dostat se s dcerou z domácího vězení a utéct do jisté evropské země.

Svoji první protestní akci provedla loni v březnu. Obžaloba z šíření lživých zpráv se týká protestu z loňského července, kdy stála na nábřeží naproti Kremlu s transparentem, na kterém ruského prezidenta Vladimira Putina označila za vraha a jeho vojáky za fašisty, píše agentura Reuters.

„Cyren-Dorži Cyrenžapov v roce 2019 uškrtil a rozřezal 18letou Jekatěrinu Skvorcovou a její tělo utopil v řece. Byl za to odsouzen ke 14 letům vězení,“ tweetuje kanál Nexta. „Ale Cyren-Dorži se dostal z vězení mnohem dříve - byl omilostněn za účast ve válce jako součást soukromé vojenské společnosti Wagner. Po zářijovém návratu domů spáchal další vraždu, podrobnosti zatím nejsou k dispozici.“

Americký prezident Joe Biden se dnes spojil s několika evropskými a světovými lídry při telefonátu, jehož tématem bylo pokračování podpory Ukrajiny. Jednání přišlo poté, co o víkendu Kongres USA nevyčlenil další miliardy dolarů na zbraně pro Kyjev v návaznosti na spory ohledně nového amerického rozpočtu.

Detaily o obsahu hovoru nebyly ihned k dispozici a Bílý dům uvedl, že vydá podrobnější prohlášení. Podle prvotního vyjádření se jednání účastnili lídři Británie, Francie, Japonska, Kanady, Německa, Polska a Rumunska a také šéfové NATO a orgánů Evropské unie.

Biden mezitím v prohlášení na síti X opět vyzval republikánskou většinu ve Sněmovně reprezentantů, aby neblokovala přidělení dalších financí na podporu Ukrajiny. USA jsou klíčovým spojencem země napadené ruskou armádou a na různé formy pomoci od loňské invaze vyčlenily 113 miliard dolarů (přes 2,5 bilionu Kč). Nyní Bílý dům požaduje dalších 24 miliard.

Spojené státy stále silněji naléhají na Ukrajinu, aby přidala v boji proti korupci, píše na svých internetových stránkách americká televize CNN s odvoláním na vícero nejmenovaných zdrojů. Washington v posledních týdnech vyslal do Kyjeva několik nót, v nichž naznačil, že určité formy americké hospodářské pomoci budou spojovány s pokrokem Ukrajiny v reformách jejích institucí.

Podle CNN se nic nemění na vojenské podpoře, kterou zemi čelící 19 měsíců ruské agresi poskytuje administrativa prezidenta Joea Bidena. Nejmenovaní američtí činitelé ale dávají jasně najevo, že další formy pomoci pro Ukrajinu by mohly být ohroženy, pokud Kyjev neudělá více pro potírání korupce. Americký Kongres ještě neschválil žádost Bidenovy administrativy o dalších 24 miliard dolarů (zhruba 562 miliardy korun) pro Ukrajinu. Někteří republikáni odrazují od poskytnutí takové částky, aniž by s tím byla spojena důkladná kontrola a aniž by to bylo vázáno na určité podmínky.

„Vzkaz Ukrajincům byl vždy takový, že když některé z těchto peněz budou zpronevěřeny, pak to ohrožuje celou americkou pomoc pro jejich zemi,“ řekl CNN jistý činitel.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor plánuje zablokovat používání virtuálních privátních sítí (VPN). Uvedl to dnes Arťom Šejkin, senátor vládnoucí strany Jednotné Rusko. Poptávka po službách VPN v Rusku prudce vzrostla po vpádu vojsk Moskvy na Ukrajinu, kdy země zároveň omezila přístup k některým západním sociálním sítím, píše agentura Reuters.

„Od 1. března 2024 vstoupí v platnost nařízení, podle kterého bude Roskomnadzor blokovat veškeré služby VPN, které poskytují přístup na stránky zakázané v Rusku,“ citovala Šejkina agentura RIA Novosti. Zákaz se podle ní bude týkat například obchodů s aplikacemi, jako je App Store.

Šejkin zdůraznil, že se nařízení bude vztahovat zejména na ty služby, které umožňují přístup k sociální síti Instagram, která je v Rusku zakázaná. „Je zásadní, abychom omezili občanům přístup k produktům společnosti Meta, která je na seznamu extremistických organizací,“ dodal senátor.

„Převahu nad ukrajinskými tanky získal T-72B3 díky komponentům ze zemí NATO,“ ukazuje ukrajinská televize. „Klíčovým elementem modernizace tanku je termální zobrazovací komplex Sosna-U. Umožňuje nepříteli spatřit nás v noci na pět kilometrů,“ popisuje ukrajijnský voják, který zkoumal ukořistěný tank takto modernizovaný. „Sosna-U je systém ruské výroby, ale nefungoval by bez západních součástek.“ V kabině je mezi nápisy v azubce znát logo francouzské firmy Thales. Přitom na takové dodávky do Ruska mělo být už několik let embargo.

„Tank ukořistila 15. brigáda Národní gardy při záporožské protiofenzivě,“ vysvětluje v Tweetu Anton Heraščenko z ukrajinského ministerstva vnitra.

Česko chce mít v Rusku diplomatické zastoupení, které nejlépe odpovídá českým zájmům, tedy obdobně, jak ho mají nastavené spojenci. Na dotaz ČTK ohledně možného vyslání nového velvyslance do Moskvy to dnes uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) minulý týden řekl, že pro prosazování zájmů ČR v Rusku je důležité mít diplomatickou přítomnost v Moskvě i na úrovni velvyslance. Prezident Petr Pavel tehdy v rozhovoru pro Lidové noviny uvedl, že si v tuto chvíli nedokáže obnovení postu velvyslance představit.

Americká armáda je již připravena poslat na Ukrajinu několik raket dlouhého doletu ATACMS vyzbrojených kazetovou municí, jakmile to schválí prezident Joe Biden, uvedla dnes agentura Bloomberg s odvoláním na předního nákupčího zbraní Pentagonu.

Armáda „je na tuto možnost nachystána už nějakou dobu“, uvedl náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. „Jsme připraveni postupovat rychle.“

Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti. Ukrajina, ale i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“. V projevu při zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to dnes řekl český prezident Petr Pavel.

Patronkou ročníku na prestižní akademické instituci je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí a česká rodačka Madeleine Albrightová, kterou Pavel vyzdvihl jako vizionářku - s ohledem na její podporu rozšíření EU a NATO směrem na východ. Prezident také citoval českého exprezidenta Václava Havla a vyjádřil úmysl uspořádat v Praze konferenci na téma odolnosti demokracií.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil vojáky bojující na frontě na severovýchodě země a s veliteli jednal o situaci na bojišti, informovala agentura Reuters. Zelenskyj nezveřejnil, kde přesně byl, uvedl ale, že se setkal s brigádami bojujícími v kupjansko-lymanském úseku, kde ukrajinské jednotky čelí ruským útokům.

„Sešli jsme se s veliteli brigád a praporů, abychom s nimi probrali situaci na bojišti, naléhavé záležitosti a potřeby,“ napsal ukrajinský prezident na sociální síti X. „Každá naše bojová brigáda, každý voják, který ničí okupanty, každým svým krokem potvrzuje, že ukrajinské vítězství určitě přijde,“ uvedl také a vojákům poděkoval a rozdal jim vyznamenání. Vyzval je, aby neztráceli motivaci, díky které tak tvrdě brání suverenitu Ukrajiny a budoucnost pro další generace.

V ruské armádě existují trestné oddíly, které velitelé nasazují na nejhorší úseky fronty. Tato uskupení přezdívaná jako Štorm Z (Bouře Z) tvoří částečně vězni a částečně vojáci, kteří se dopustili disciplinárních prohřešků. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na výpovědi 13 lidí obeznámených s existencí těchto oddílů.

„Bojovníci z oddílů Štorm slouží jenom jako maso,“ řekl Reuters jeden z vojáků pravidelné armády nasazený u Bachmutu. Popsal, že šesti z nich přímo v terénu poskytoval zdravotnickou pomoc. Velitel mu přitom nařídil, aby je nechal napospas osudu, protože ruští důstojníci mají za to, že členové trestných oddílů mají menší cenu než obyčejní vojáci. Podle tohoto vojáka, který sdílel s Reuters svoji zkušenost, se člověk může v řadách trestného oddílu ocitnout například kvůli konzumaci alkoholu.

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová oznámila přípravu nového balíčku vojenské pomoci Ukrajině. Celkem Finsko podle Valtonenové přidělilo Ukrajině dvě miliardy eur.

Japonská vláda dnes kritizovala osobní iniciativu japonského proruského senátora Munea Suzukiho, který v pondělí jednal v Moskvě s ruským diplomatem Andrejem Ruděnkem. Senátorova cesta do Ruska byla první japonskou návštěvou Moskvy na podobné úrovni od doby, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu. Dnes o tom informovala agentura AFP.

Evropa nemá dostatek zemního plynu a může čelit problémům. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský plynárenský gigant Gazprom. Velkoobchodní ceny plynu v Evropě se přitom v posledních dnech díky teplému počasí a růstu dodávek z Norska snižují a zásobníky plynu v Evropské unii jsou téměř plné.

Varšava a Kyjev dosáhly nové dohody o přepravě ukrajinského obilí přes Polsko. Dnes to uvedla agentura AFP, podle níž jde o první takovou dohodu mezi oběma zeměmi od doby, kdy se v září dostaly do sporu kvůli prodloužení polského embarga na dovoz obilí z Ukrajiny.

Arménský parlament dnes ratifikoval Římský statut, na jehož základě vznikl Mezinárodní trestní soud (ICC), což znamená, že země bude podléhat jeho jurisdikci. Informovaly o tom dnes tiskové agentury. Plán Jerevanu přistoupit k ICC, jenž před časem vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, už dopředu kritizovala Moskva.

Na druhém ročníku mezinárodního parlamentního summitu Krymské platformy v Praze vystoupí s online proslovem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Summitu se podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) zúčastní na pět desítek předsedkyň a předsedů parlamentů a dalších vysokých představitelů, začne 23. října. Platforma, která vznikla v roce 2021, usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny.

„Chceme vyslat jednoznačný signál, že Krym je součástí Ukrajiny, a že v civilizovaném světě nelze připustit změny hranic za použití síly,“ uvedla k summitu Pekarová Adamová na sociální síti X.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k 3. říjnu, podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Řetězec s rychlým občerstvením Burger King na rozdíl od řady jiných podobných zahraničních firem dál podniká v Rusku, upozornil dnes server BBC News. Kanadsko-americká společnost Restaurant Brands International (RBI), která vlastní 15procentní podíl v ruském Burger Kingu, přitom před více než rokem přislíbila stažení z tamního trhu.

Ukrajinská divadla připravila na tento měsíc řadu premiér, mezi nimi i zpracování humoristického románu Osudy dobrého vojáka Švejka od českého spisovatele Jaroslava Haška. Informovala o tom agentura Ukrinform. Inscenace s ozvěnami mezi první světovou a rusko-ukrajinskou válkou bude na repertoáru loutkového oblastního divadla ve městě Černivci na západě země, napsala ukrajinská tisková agentura.

Česko udělilo od loňského startu programu Občanská společnost nižší stovky víz odpůrcům běloruského a ruského režimu, jde například o lidskoprávní aktivisty. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Program na pomoc například nezávislým novinářům či akademikům, kteří čelí v rodné zemi perzekuci, ministerstvo připravilo loni v květnu.

Ukrajinské síly protivzdušné obrany přes noc zničily 29 dronů okupantů a jednu řízenou střelu.

Požár soukromého podniku podle šéfa regionální správy Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka způsobily trosky jednoho ze 13 dronů, které dnes ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v okolí města Pavlohrad v Dněpropetrovské oblasti. Zprávy o obětech nejsou, napsala ruská verze serveru BBC. Letecké útoky podle ranního vyjádření jižního velitelství ukrajinských sil měly několik vln a trvaly více než tři hodiny.