ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin předložil jeden z požadavků k obnově dohody o vývozu ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře. Požaduje, aby Ukrajina umožnila obnovení provozu na potrubí používaném k přepravě čpavku a dalších chemikálií, které vede mezi Toljatti a Oděsou.

Šéf běloruského Červeného kříže Dzmitryj Šaucov řekl, že se jím vedená organizace podílí na odvážení dětí z Ruskem okupovaných ukrajinských území do Běloruska. Vyvolal tím mezinárodní pobouření, napsala dnes agenura AP, podle níž Ukrajina i běloruská opozice odsuzují převoz dětí z obsazených ukrajinských oblastí jako nezákonnou deportaci. Postup běloruského Červeného kříže vyvolal kritiku z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC).

Ukrajinští piloti bitevních letounů Su-25 často musejí létat velmi nízko při zemi, aby se vyhli ruské protivzdušné obraně. Na videu sdíleném na twitteru je zachyceno pilotní umění příslušníků 299. brigády taktického letectva.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na twitteru poděkovala všem, kteří stále pomáhají Ukrajině. „Děkuji všem, kteří pomohli a nadále pomáhají Ukrajině, která to naléhavě potřebuje. Má to smysl, a pokud v tom jako demokratický svět neustaneme, Vladimira Putina porazíme,“ napsala v příspěvku.

Rovněž se během dneška vyjádřila k obranné smluvě ČR s USA. „Smlouva s USA je paktem obranným. Má chránit před možným nebezpečím. Země, která v současné době útočí a zabíjí nevinné, je Rusko,“ uvedla.

Mezinárodní gymnastická federace (FIG) přijme zpět do soutěží jako neutrální sportovce reprezentanty Ruska a Běloruska, které vyloučila vloni v březnu po invazi na Ukrajinu. Zástupci obou zemí budou muset o neutrální status zažádat a k jeho získání musejí splnit dané podmínky. Jejich přesnou podobu FIG zveřejní v příštích týdnech, uvedla na svém webu. Pokud jim bude status udělen, mohou se zapojit do soutěží od 1. ledna příštího roku.

Vasyl Zvarych, ukrajinský velvyslanec v Polsku, uvedl, že Poláci možná chystají rozhodnutí o vyslání dalších 20 stíhaček MiG-29 na Ukrajinu. Polský prezident Duda tvrzení nerozporoval. Dodal však, že bude potřeba souhlas USA, jelikož letouny byly modernizovány americkou technologií.

Před odesláním letadel by Polsko muselo také začít ve velkém měřítku přijímat jejich náhradu, již dříve objednané letouny F-35 z USA a FA-50 z Jižní Koreje. Další možností by bylo, kdyby některá země mezitím poslala do Polska náhradní letouny.

Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková dnes nevyloučila reciproční opatření ze strany Kyjeva proti pěti evropským zemím, které požadují zákaz dovozu ukrajinského obilí alespoň do konce letoška, píše agentura Interfax-Ukrajina.

Kyjevu se možnost prodloužení zákazu nelíbí, místopředsedkyně ukrajinské vlády Svyrydenková zákaz dovozu ukrajinských plodin do pětice zemí označila za diskriminační, a to ze „strany nejbližších sousedů, zejména, když má Ukrajina nepřítele na moři“. „Prezident, premiér a my všichni (vláda) jsme toho názoru, že 15. září je konečné kritické datum. Poté už nemohou být tato omezení prodloužena,“ uvedla Svyrydenková na setkání se zástupci asociace podnikatelů. 

Obrazem: Na Ukrajině se i přes zuřící válečný konflikt a konec dohody o transportu zemědělských produktů přes Černomoří naplno rozjela sklizeň obilí. Snímky pocházejí z Doněcké oblasti.

Kyrgyzské společnosti dodávají do Ruska zařízení a elektroniku, na které se vztahuje zákaz dovozu. Obcházejí tak západní sankce, uvedl 19. července deník Washington Post.

Volodymyr Zelenskyj označil dnešní ruské ostřelování přístavního města Oděsa za teroristický útok, který ublíží nejen ukrajinské populaci, ale i obyvatelům afrických a asijských zemí.

„Dnešní útok na Oděsu dokazuje, že jejich cílem není jen Ukrajina a nejen životy našich lidí. V přístavech, které byly dnes napadeny, je uskladněno asi milion tun potravin. Jedná se o objem, který měl být již dávno dodán do spotřebitelských zemí v Africe a Asii. V přístavním terminálu, který včera večer nejvíce utrpěl ruským terorem, bylo uskladněno 60 000 tun zemědělských produktů, které měly být odeslány do Číny. To znamená, že tímto ruským terorem jsou postiženi všichni. Každý na světě by měl mít zájem na tom, aby bylo Rusko za svůj teror pohnáno k odpovědnosti,“ uvedl ukrajinský prezident.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj skrze twitter poděkoval svému americkému protějšku Joeu Bidenovi za další díl vojenské podpory. „Protiletadlové raketové systémy NASAMS s municí, dělostřelecké granáty, odminovací zařízení a další tolik potřebná pomoc zachrání ukrajinské životy a přiblíží naše společné vítězství. Vážíme si neutuchající podpory ze strany přátelského amerického lidu,“ napsal.

Spojenými státy dnes oznámený balík vojenské pomoci Ukrajině obsahuje systémy protivzdušné obrany NASAMS, vybavení na odminování nebo několik stovek vojenských užitkových vozidel různých typů. Kompletní výčet vybavení uvádí Pentagon na svém webu.

Vojenský materiál obsažený v dnes oznámeném balíku nepůjde přímo ze zásob americké armády. Pomoc je součástí americké iniciativy na podporu Ukrajiny, která počítá s postupným uzavíráním kontraktů o výrobě potřebného vybavení. USA díky tomu nemusejí opakovaně ukrajovat z vlastních zásob.

Podle vojenské správy Chersonské oblasti ruské síly 19. července ostřelovaly vesnici Darivka. Na pozemku, kde místní obyvatelé pěstují zemědělské produkty, byla údajně zraněna jedna žena.

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil západní země, které podle něj „zcela zkreslily“ situaci okolo ukončené dohody o dodávkách obilí z černomořské oblasti. Prohlásil, že Rusko se k dohodě „okamžitě“ vrátí, pokud budou splněny všechny jeho podmínky, napsala agentura Reuters.

Obrazem: Ukrajinští dělostřelci na frontové linii u Kupjansku

USA oznámily další bezpečnostní pomoc Ukrajině v celkové výši přibližně 1,3 miliardy dolarů, která zahrnuje i prostředky protivzdušné obrany a munici. „Toto oznámení představuje začátek procesu uzavírání smluv o poskytnutí další důležité techniky Ukrajině,“ uvedl Pentagon ve středečním prohlášení.

Sněmovna dnes schválila česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci, proti byli prakticky jen poslanci opozičního hnutí SPD. Protože horní komora souhlasila s dohodou už minulý týden, prezident Petr Pavel ji může podepsat, a završit tak ratifikační proces v Česku.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že obranná smlouva se Spojenými státy dává Česku další bezpečnostní záruku. Cenná je podle ní i kvůli nynější bezpečnostní situaci související s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. „V této situaci se bez silného spojenectví s dalšími demokratickými zeměmi neobejdeme,“ zdůraznila.

Ministři zemědělství Polska, Bulharska, Maďarska, Rumunska a Slovenska ve společné deklaraci ujišťují, že podporují pokračování tranzitu ukrajinského obilí přes hranice svých zemí do konečných destinací po silnici, železnici i řekách. „Tato koalice není proti nikomu, není proti Ukrajině nebo EU, je to v zájmu našich farmářů,“ citovala polského ministra zemědělství Roberta Teluse agentura AP. „EU by dnes měla vytvořit náležité zákonné a infrastrukturní nástroje k regulaci transportu ukrajinského obilí z dlouhodobého hlediska,“ dodal Telus.

Podle agentury Reuters probíhají rozhovory o repatriaci tisíců ukrajinských dětí, které byly od začátku invaze odvlečeny do Ruska. Jejich návrat se údajně snaží zprostředkovat Saúdové a Turci minimálně od letošního dubna, uvedl ve středu zdroj obeznámený s problematikou.

Nejmenovaný zdroj potvrdil listu Financial Times, že Rijád a Istanbul se snaží zprostředkovat dohodu o návratu dětí, které byly odvezeny do Ruska a umístěny do dětských domovů nebo adoptovány ruskými rodinami. Kyjev odhaduje, že od loňské invaze bylo do Ruska nebo na Ruskem okupovaný Krym odvezeno téměř 19 500 dětí. Podle ukrajinských oficiálních údajů bylo dosud repatriováno 385 dětí.

Ruské ministerstvo obrany dříve během dne uvedlo, že při masivním vzdušném útoku z dnešní noci zasáhlo vojenské cíle v Oděse a jejím okolí, včetně průmyslových objektů a skladů paliv a munice. O den dříve Moskva tvrdila, že její tehdejší útoky na Oděsu a Mykolajiv byly odvetou za pondělní poškození Krymského mostu. Mluvčí Kremlu zároveň bez bližších detailů obvinil Ukrajinu, že bezpečné koridory určené pro přepravu zemědělských produktů v Černém moři využívala pro vojenské účely.

Ředitelka USAID (Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj) Samantha Powerová se ve středu setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zelenskyj na Twitteru uvedl, že dvojice jednala o další podpoře Ukrajiny a hovořila do podrobna o důsledcích ruského pokusu „shodit ze stolu“ černomořskou obilnou iniciativu.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) loni evidoval několik incidentů souvisejících s ruskou invazí na Ukrajinu. „Nejvíc incidentů evidoval v rámci veřejného sektoru, následovalo zdravotnictví a soukromý sektor. Úřad zaznamenal také téměř dvojnásobný nárůst incidentů v rámci kritické informační infrastruktury, většinu tvořily útoky na dostupnost služeb,“ uvedl ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Jevgenij Prigožin promluvil k žoldnéřům organizace Wagner v Bělorusku. „To, co se teď děje na frontě, je ostuda, na které se nemusíme podílet. Počkejme si na okamžik, kdy se budeme moci naplno projevit. Proto bylo rozhodnuto, že nějakou dobu zůstaneme tady v Bělorusku,“ nechal se slyšet vůdce soukromé armády.

Prigožin podle svých slov plánuje z běloruské armády udělat „druhou nejschopnější na světě“. V plánu mají wagnerovci i další působení v Africe. „Až si budeme jisti, že nebudeme nuceni dělat ostudu sami sobě a svým zkušenostem,“ uvedl Prigožin k možnému návratu na Ukrajinu.

Chorvatsko nabídlo svou železniční síť a přístavy na Jadranu jako alternativní vývozní trasu pro ukrajinské obilí poté, co Rusko odstoupilo od černomořské obilné iniciativy.