ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Rozruch vzbudily v posledních dnech na sociálních sítích ukrajinské diskotéky, pořádané v plzeňském klubu Aréna pod názvem Bandera party. Řada lidí kritizuje název, který odkazuje na vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války Stepana Banderu. Věcí se zabývá i policie, proti pořádání akce s takovým názvem se ohradil i plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO). Na případ upozornily servery Plzeňská drbna nebo Manipulátoři.cz.

Podle pozvánek na facebokové stránce se Bandera party konaly v Plzni několikrát, například v listopadu, v lednu či v únoru. Řada lidí na sociálních sítích kritizuje, že akce svým názvem vyznává nacismus. Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů jednostranně vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Byl ale zatčen gestapem a uvězněn. Jeho přívrženci mezitím na některých místech spolupracovali s Němci, jinde proti nim bojovali. Poté brutálně vyháněli Poláky z dnešní západní Ukrajiny a podle polských odhadů zabili přes 100.000 lidí. Na svědomí měli také vyvražďování Židů a volyňských Čechů. Bandera je považován za jednu z nejkontroverznějších postav evropských dějin. V říjnu 1959 jej v Německu zavraždil sovětský agent.

Pořadatelé akce na internetu uvedli, že akce je především podporou ozbrojených sil Ukrajiny. „Z diskotéky, která se konala 14. ledna, pro potřebu armády bylo zakoupeno: termoprádlo, spacáky, taktické rukavice, karimatky. Darovali jsme také prostředky osobní hygieny a léky na první pomoc,“ uvádí se na facebooku akce. Všechny podle tohoto oznámení šly do Doněcku.

 Vyplácení solidárního příspěvku pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se má o čtvrt roku prodloužit. Podpora by se tak měla poskytovat do konce června. Pravidla pro její získání a její výše se měnit nemají. Vyplývá to z návrhu nařízení, které na svém webu zveřejnila vláda. Předpis bude schvalovat. Výdaje na dalšího čtvrt roku by podle podkladů k nařízení mohly při ubytování 48.000 příchozích činit půl miliardy korun.

"Z důvodu přetrvávající potřeby zajištění bydlení pro osoby s dočasnou ochranou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace se prolonguje účinnost nařízení vlády o druhé čtvrtletí roku 2023," uvedlo v podkladech k nařízení ministerstvo práce.

V Česku je zhruba 30.000 dětských uprchlíků z Ukrajiny, kteří se sem dostali sami bez dospělých. Část z příchozích dětí a mladých zůstává v dětských domovech. Úřady i organizace by se měly na podporu a začlenění této zranitelné skupiny víc zaměřit. ČTK to řekla zmocněnkyně pro lidská práva a národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků Klára Šimáčková Laurenčíková. 

Pokud by válka na Ukrajině trvala i příští rok, většina Čechů by nepodpořila start ruských a běloruských sportovců na olympiádě v Paříži. Vyplývá to z bleskového výzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. Pro stopku se vyslovilo 54 procent dotázaných. Účast sportovců z Ruska a Běloruska v Paříži by naopak podpořilo 37 procent dotázaných.

Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat.

Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14.500 lidí. Ukázal také, že téměř 38 procent žen a 45 procent ukrajinských uprchlíků v Česku mělo v době průzkumu placenou práci, což je mírně nad průměrem průzkumu. Problémy vyjít s penězi mělo 78 procent dotázaných v Česku.