ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

„Americký prezident Joe Biden navrhl o včerejší noci společný postup, spojenecký postup. Pokud by kdokoliv měl být připuštěn k tomuto postupu, vyžadovalo by to oboustrannou shodu. Jedině tak na to můžeme hledět,“ vysvětlil polsý prezident Andrzej Duda podle serveru Onet na tiskové konferenci.

Výcvik ukrajinských vojáků v ČR bude v pěti turnusech, na každém může být až 800 vojáků, schválila dnes vláda. První se uskuteční letos.

Česko není v bezpečnostním ohrožení, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v souvislosti s dopadem rakety na polské území. Polsku premiér vyjádřil upřímnou soustrast.

Spojené státy v roce 2023 umístí na své základně v bavorském Ansbachu dodatečných 500 vojáků. Oznámila to dnes bavorská vláda, která to označila za jasné posílení bezpečnosti celé Evropy. Vyslání dodatečných 500 amerických vojáků do Německa již loni v dubnu ohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin a závazek letos v červnu na summitu NATO zopakoval prezident USA Joe Biden.

Rusko zakázalo vstup do země irskému premiérovi Micheálu Martinovi a 51 dalším irským politikům. Dublin podle Moskvy vede „agresivní protiruskou propagandistickou kampaň“, informovala agentura Reuters.

Zákaz, který zahrnuje také místopředsedu vlády Lea Varadkara, ministry zahraničí, spravedlnosti a financí a řadu poslanců, je posledním z řady převážně symbolických kroků Ruska namířeným proti významným osobnostem západních zemí, které odsoudily jeho válku na Ukrajině.

Ropovodem Družba do Maďarska znovu proudí ruská ropa. Řekl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Potrubí ale po odstávce funguje zatím se sníženým tlakem. Družba přivádí ruskou ropu přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky, kvůli raketovému útoku ale byla na ukrajinském území od úterního večera mimo provoz.

Ukrajina žádá Polsko, aby ji zahrnulo do vyšetřování úterního incidentu, kdy v obci ve východní části Polska po zásahu rakety ruské výroby zahynuli dva lidé. Kyjev také požaduje, aby mu Polsko neprodleně poskytlo na místo, kam střela dopadla, přístup. S odvoláním na vyjádření tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova o tom informovala agentura Unian.

Pohřeb padlého ukrajinského vojáka Jevhena Kolesničenka.

Ministři by na dnešním jednání vlády měli probrat úterní zásah rakety na východě Polska. Na zasedání dorazil náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dopoledne ve Sněmovně řekl, že kabinet dostane na schůzi informaci o incidentu.

Spolkový kancléř Olaf Scholz, ministryně obrany Christine Lambrechtová a šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková vyjádřili Varšavě podporu již v prvních hodinách po incidentu, který si vyžádal dva mrtvé. Podporu dnes přislíbili i mluvčí německé vlády a ministerstev.

„Jako okamžitou reakci na události v Polsku nabízíme Polsku posílení vzdušné ochrany leteckým hlídkováním. To se může uskutečnit již od zítřka, pokud si to bude Polsko přát,“ řekl mluvčí německého ministerstva obrany o možnosti, že by německé stroje Eurofighter pomáhaly hlídat polský vzdušný prostor. Doplnil, že taková mise může začít okamžitě, neboť německé stroje nemusí být přemístěny do Polska, ale mohou vzlétat z německých základen. Ještě dnes o tom chce Lambrechtová hovořit se svým polským kolegou Mariuszem Blaszczakem.

„Není to chyba Ukrajiny, konečnou odpovědnost nese Rusko, neboť pokračuje ve své nelegální válce proti Ukrajině,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg o výbuchu rakety na polském území. Připomněl, že výbuch nastal ve chvíli, kdy Rusko vyslalo další vlnu raket na ukrajinská města zaměřenou na kritickou infrastrukturu a civilní cíle.

Třicítka aliančních zemí je podle Stoltenberga připravena na to, že konflikt na Ukrajině může mít přímé důsledky i pro území členských států. Spojenci budou podle něj nadále situaci blízce monitorovat a koordinovat svůj postup. O konkrétním posilování protivzdušné obrany na východě aliance však podle něj dnes nebyla řeč. Například slovenský premiér Eduard Heger přitom dnes hovořil o tom, že incident vyvolá debatu právě o této otázce.

Švédsko poskytne Ukrajině další vojenskou podporu ve výši tří miliard švédských korun (6,7 miliardy Kč). Je to největší balík obranné pomoci od únorové ruské invaze na Ukrajinu, uvedl dnes podle agentury Reuters švédský premiér Ulf Kristersson. Předchozí pomoc Švédska Ukrajině obsahovala kromě jiného protitankové zbraně, ochranné prostředky pro vojáky, jako jsou helmy a neprůstřelné vesty, či vybavení pro odminování. 

Švédský ministr obrany Paal Jonson dnes uvedl, že součástí nové zásilky je systém protivzdušné obrany a munice ze zásob švédských ozbrojených sil. Je to výzbroj, kterou Ukrajina v posledních týdnech velmi potřebuje na obranu proti ruským raketovým útokům, dodal. V balíčku pomoci je i zimní vybavení, jako jsou stany či oblečení.

Dodávky ruské ropy ropovodem Družba do Česka pokračují, uvedlo Mero. Využívané jsou operativní zásoby na Slovensku, ropovod je odstavený na Ukrajině.

Na polský Przewodów v úterý dopadly podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dvě střely. Řekl to na závěr summitu G20 na Bali, informovala agentura DPA.

Také belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová na twitteru napsala, že podle dostupných informací do vesnice poblíž ukrajinských hranic nejspíš dopadly zbytky ruské střely i ukrajinská protivzdušná střela.

EU připravuje 9. balíček sankcí proti Rusku a Bělorusku. Hotovo by mělo být do konce měsíce a schváleno začátkem prosince.

Požárníci bojují s následky včerejšího ruského raketového útoku na Kyjev.

„Střela, která dopadla na polské území, byla pravděpodobně ruským výrobkem ze 70. let. Nemáme ale žádné důkazy, že byla vypálena z Ruska. Je vysoce pravděpodobné, že patřila ukrajinským obranným silám,“ citovala dnes polského prezidenta tamní tisková agentura PAP. Duda podle agentury Reuters dodal, že patrně šlo o protiletadlovou raketu S-300.

Varšava stále zvažuje možnost aktivování článku 4 Severoatlantické smlouvy, ale zdá se, že to nakonec možná nebude potřeba, sdělil polský premiér Morawiecki, který vystoupil na stejné tiskové konferenci jako Duda. Aktivace článku by znamenala, že členové NATO by zahájili formální konzultace, na nichž by projednali, zda existuje pro Polsko hrozba a jakým způsobem jí lze čelit.

Německo po úterním dopadu rakety na polské území nabídlo Varšavě pomoc s protivzdušnou obranou země. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně řekl mluvčí německého ministerstva obrany. Ten také oznámil, že německé systémy protivzdušné obrany Patriot na Slovensku zůstanou nejméně do konce roku 2023.

Polský prezident Andrzej Duda dnes prohlásil, že raketu zřejmě vypálila ukrajinská protivzdušná obrana a že incident nebyl záměrný. Mluvčí německé vlády řekl, že je třeba událost plně objasnit a že je nutné vyvarovat se rychlých soudů na adresu Kyjeva.

Náčelníci generálních štábů armád zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) se na společném jednání dohodli na užší spolupráci s ozbrojenými silami Ukrajiny. ČTK o tom dnes informoval mluvčí slovenské armády Štefan Zemanovič.

„Jsem rád, že kolegové podpořili novou iniciativu slovenského předsednictví V4, kterou chceme podpořit sdílení poznatků a praktických zkušeností z probíhajících vojenských operací včetně užší spolupráce našich ozbrojených sil s ozbrojenými silami Ukrajiny,“ uvedl po třídenním jednání náčelník generálního štábu slovenské armády Daniel Zmeko.

Raketu, která v úterý zasáhla Polsko, patrně vypálila ukrajinská protivzdušná obrana. Nešlo o úmyslný útok, sdělil podle Reuters prezident Duda.

Stažení ruských sil z ukrajinského Chersonu bylo podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany racionální rozhodnutí. Část sil mohou Rusové využít jinde. Osvobození Chersonu pak podle Stojara pro ukrajinskou stranu představuje nesporně výrazný úspěch. Stojar to dnes napsal ve vyjádření pro ČTK.

Ropovod Družba, který přepravuje ropu z Ruska do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a který je od úterního večera odstaven, patrně půjde velmi brzy znovu zprovoznit. Řekl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a podobně se vyjádřil i slovenský premiér Eduard Heger. Zařízení bylo na ukrajinském území odstaveno z provozu kvůli zásahu transformátoru, který je pro fungování ropovodu nezbytný. Podle Ukrajinců zasáhla transformátor ruská raketa, samotné potrubí poškozeno není.

"Předpokládáme, že v průběhu hodin nebo dní bude tato záležitost opravena a spustí se tok. Nejsme nijak ohroženi, zásoby máme dostatečné. V této chvíli to nepovažujeme za riziko," řekl novinářům Heger.

Americký prezident Joe Biden a britský premiér Rishi Sunak dnes po setkání na okraj summitu skupiny G20 na indonéském ostrově Bali vyjádřili silnou podporu Ukrajině. Na své schůzce jednali o úterní explozi rakety na východě Polska, která si vyžádala dvě oběti. Věnovali se také výzvě, kterou představuje Čína. Schůzka britského premiéra Sunaka s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem byla podle mluvčí Downing Street zrušena z časových důvodů, píše agentura Reuters.

Sunak a Biden se podle vyjádření Bílého domu shodli, že plně podpoří vyšetřování úterního výbuchu. Biden dříve prohlásil, že je nepravděpodobné, že by raketa byla odpálena z Ruska, ale incident se ještě vyšetřuje. Agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele napsala, že podle předběžných zjištění zřejmě raketu vypálily ukrajinské ozbrojené síly, které snažily sestřelit ruskou střelu.

Úlomky z místa výbuchu u polské obce Przewodów jsou z ukrajinské protiletecké rakety S-300, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany, podle kterého to zjistili jeho experti ze zveřejněných snímků. Ministerstvo rovněž tvrdí, že na Ukrajinu v úterý udeřilo přesně naváděnými střelami, které zasáhly pouze ukrajinské území a k ukrajinsko-polské hranici se dostaly nejblíže na 35 kilometrů, napsala agentura RIA Novosti.

Zničený Antonivský most u Chersonu.