ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Ruské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo nizozemského velvyslance v Moskvě. Moskva se ohradila proti údajné snaze západních tajných služeb získat pro spolupráci ruské diplomaty působící v Nizozemsku. S odkazem na ruskou diplomacii o tom informovala agentura AFP.

Ukrajina dělá jasné kroky v naplňování podmínek cesty do Evropské unie a české předsednictví EU bude usilovat, aby výsledky byly zaznamenány ještě letos. Český premiér Petr Fiala to uvedl po dnešním společném zasedání české a ukrajinské vlády v Kyjevě. Jeho ukrajinský protějšek Denys Šmyhal na tiskové konferenci oznámil, že do konce roku ukrajinský parlament chystá přijetí stovky zákonů potřebných pro další postup v integračním procesu.

„Byl jsem pozitivně překvapen, jak ukrajinští přátelé pracují na doporučeních Evropské komise a na splnění podmínek, které jsou nezbytné,“ poznamenal Fiala s tím, že Ukrajina dělá jasné kroky ať už jde o právní oblast, boj proti korupci a další. „To vše by se mělo promítnout i v reakci EU, proto české předsednictví bude usilovat o to, aby v závěrech rady pro rozšíření byl oceněn pokrok a výsledky, kterých Ukrajina dosáhla, a to ještě letos,“ konstatoval.

Členové české a ukrajinské vlády po dnešním společném zasedání v Kyjevě podepsali memoranda o další spolupráci v ekonomické i politické spolupráci. Novinářům to po zasedání řekli premiéři Petr Fiala a Denis Šmyhal. Oba ocenili dnešní zasedání, na které předsedu české vlády doprovodili tři vicepremiéři a čtyři ministři. Fiala pozval ukrajinskou vládu na příští rok do Prahy.

Mluvčí vojenské správy v Oděse oznámil, že na lodích, které dnes vypluly z ukrajinských přístavů, bylo 354.500 tun zemědělských produktů. To je podle Reuters dosud největší množství, jaké se z přístavů od uzavření dohody povedlo během jednoho dne vyvézt.

Aktuální zprávy z fronty na Ukrajině vyvolávají naděje ohledně blížící se porážky ruských vojsk, ovšem ani po jejich vytlačení by krize spojená s válkou zdaleka nebyla u konce. V komentáři pro bruselský web Politico to dnes napsal český premiér Petr Fiala. Západ se podle něj musí ve věci angažovat roky, ve snaze odvrátit vznik „permanentní hrozby“ na hranici Evropy.

„Bez svobodné Ukrajiny není svobodné Evropy,“ uvedl předseda vlády. Osud Ukrajiny je podle něj úzce spjatý s „mezinárodním řádem“, a Evropská unie proto musí stát po jejím boku v boji proti ruské okupaci. „Zničí-li Rusko Ukrajinu, jsme to my, střední a východní Evropa, kdo je hned za ní a čeká, že bude dalším terčem útoku,“ napsal Fiala.

Zájem podílet na poválečné obnově Ukrajiny projevilo u Hospodářské komory ČR přes sto českých firem z různých odvětví a s různou specializací. Souhrn nabídky přeložený do ukrajinštiny dnes do Kyjeva dovezl na česko-ukrajinské mezivládní jednání ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro ČTK sdělil, že mezi zájemci jsou nejčastěji zastoupenými obory těžba a zpracování nerostných surovin, strojírenství, stavebnictví a energetika. Firmy z těchto oborů tvoří dohromady 57 procent z celkového počtu zájemců, uvedl mluvčí. Ve většině případů (61 procent) se jedná o střední firmy, které zaměstnávají 50 až 250 zaměstnanců.

Hospodářská komora podle mluvčího usiluje o to, aby se české firmy podílely na poválečné obnově Ukrajiny. „K tomu ale bude nutné, aby Ukrajina pro české firmy vytvořila vhodné podmínky. Tedy jaké podmínky Ukrajina vytvoří pro zahraniční kapitál, pro stavební firmy ze zahraničí, které budou pomáhat s obnovou země, i jak bude vypadat financování těchto projektů,“ konstatoval s tím, že české firmy se na tuto poptávku připravují.

Předseda Evropské komise Charles Michel „co nejdůrazněji“ odsoudil dnešní ruské útoky na klíčovou infrastrukturu v Kyjevě a jiných regionech Ukrajiny. „Strategie Moskvy spočívající v zasévání strachu nebude fungovat. Budeme i nadále stát na straně Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné,“ napsal na twitteru.

Norská armáda v reakci na ruskou válku na Ukrajině od úterý zvýší úroveň vojenské pohotovosti. Oznámil to dnes podle agentury AFP premiér skandinávské země Jonas Gahr Störe. Ubezpečil však, že žádná přímá bezpečnostní hrozba vůči Norsku odhalena nebyla.

„Toto je nejvážnější bezpečnostní situace za několik desetiletí,“ řekl dnes Störe na tiskové konferenci. Nic nenaznačuje tomu, že Rusko chce do své války zatáhnout Norsko či jiné země, ale zvýšené napětí „nás více vystavuje hrozbám, operacím tajných služeb a ovlivňovacím kampaním“, upozornil norský premiér.

Zdravotní péče o uprchlíky z Ukrajiny stála VZP do konce srpna 952 mil. Kč. Čerpalo ji asi 130 000 z nich, většina za méně než 5 000 korun.

Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla. V České republice byl růst největší, činil 62 procent. Za Českou republikou následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 pct.). Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Nižší ceny měli odběratelé v Nizozemsku, Slovinsku, Polsku, Portugalsku a Maďarsku.

Zvyšovaly se i ceny plynu v EU. Vyšší ceny energií významně ovlivňuje ruská vojenská agrese na Ukrajině.

Ukrajinské letectvo dnes ráno sestřelilo 44 z 50 raket, které ruské jednotky vypálily na objekty kritické infrastruktury na Ukrajině, informuje deník Kyiv Independent. Podle informací ukrajinské armády Rusko použilo řízené střely Kh-101/Kh-555 a odpálilo je ze severu Kaspického moře a z Rostovské oblasti.

Do Kyjeva česká delegace přijela zhruba s hodinovým zpožděním oproti plánům, důvodem byly dnešní výbuchy v oblasti. Ruské rakety totiž podle kyjevských úřadů ráno opět mířily na civilní infrastrukturu metropole. Návštěvu zahájili ministři zastávkou u historického domu, který byl cílem ruského ostřelování Kyjeva před dvěma týdny, informovala ukrajinská ambasáda v Praze na twitteru.

V Kyjevě začalo společné jednání české a ukrajinské vlády, oznámil krátce před 11:00 náměstek ukrajinského ministra zahraničí Perebyjnis.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) přivezl do Kyjeva, kde se účastní společných česko-ukrajinských mezivládních konzultací, nabídku českých firem, které by se chtěly podílet na obnově Ukrajiny napadené Ruskem. Konkrétní pomoc nabízí železnici. ČTK Kupka sdělil, že svým protějškům předá do ukrajinštiny přeloženou nabídku firem, které se přihlásily Hospodářské komoře na výzvu k možného podílu na obnově Ukrajiny.

V oblasti železnice je podle Kupky možnost spolupráce rozsáhlá, ať už se týče modernizace lokomotiv, případně dodávek nových lokomotiv, zejména pro posun, nebo i dalších technologických částí, například zabezpečení výhybek. „Třinecké železárny v seznamu figurují také jako dodavatel kolejnic,“ uvedl a dodal, že Česko je v tuto chvíli schopno poskytnout Ruskem poškozované ukrajinské infrastruktuře množství konkrétní pomoci.

Ráno v Moldavsku podle informací ministerstva vnitra dopadla jedna z raket okupantů v obci Naslavcea v okrese Ocnita. Záběry zveřejnila Nexta.

Na Ukrajině bude dnes zavedeno nouzové přerušení dodávky elektřiny, informuje deník Kyiv Independent. Jedná se o opatření po masovém útoku Ruska na zařízení energetické soustavy, uvedl zástupce vedoucího kanceláře prezidenta Kyrylo Tymošenko.

Na Slovensku minulý týden požádalo o dočasné útočiště o téměř šest procent více uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny než v předchozím týdnu. Vyplývá to z údajů, které dnes ČTK poskytlo slovenské ministerstvo vnitra. Podle úřadu je ovšem situace ohledně příchodu a odchodu migrantů z válkou postižené země delší dobu stabilní. Od března Slovensko udělilo dočasné útočiště 99.105 osobám.

„Čeká nás řada jednání s ukrajinskými přáteli. Věřím, že přinesou konkrétní výsledky. Ukrajinci bojují nejen za svoji zemi, ale za celou Evropu. Naše podpora musí vytrvat,“ uvedl premiér Petr Fiala na twitteru.

Delegace českých ministrů bude dnes v Kyjevě jednat se členy ukrajinské vlády, prezidentem Zelenským či předsedou Nejvyšší rady Štefančukem. Cesta ministrů do Kyjeva má podle Úřadu vlády vyjádřit jasnou podporu Ukrajině. Mluvit se bude o další pomoci či poválečné obnově země.

Podle dnešní zprávy britského ministerstva obrany Rusko od poloviny října poslalo na frontu několik tisíc nově mobilizovaných rezervistů. V minulosti přitom někteří ruští činitelé upozorňovali, že někteří čerstvě mobilizovaní vojáci dorazili na Ukrajinu beze zbraní a prakticky bez výcviku.

Dostupné zdroje přitom naznačují, že mobilizovaným vojákům bývají vydávány pušky, která se poprvé objevily v roce 1959. Mnoho z nich je kvůli špatnému skladování v sotva použitelném stavu a navíc potřebují jiné střelivo než další ruční zbraně ve výzbroji ruské armády. To může komplikovat už nyní těžce zkoušenou logistiku, dodalo britské ministerstvo obrany.

Z ukrajinských přístavů vyplulo dnes v rámci dohody o vývozu obilí 12 lodí, uvedl podle Reuters ukrajinský ministr pro infrastrukturu Oleksandr Kubrakov. Rusko v sobotu pozastavilo svoji účast na této dohodě umožňující vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Organizace Spojených národů, Turecko a Ukrajina se ale v neděli dohodly na plánu přesunu 16 plavidel.

„Dnes opustilo ukrajinské přístavy 12 lodí. OSN a Turecko zajistí 10 kontrolních týmů, které provedou inspekci 40 lodí zapojených do černomořské obilné iniciativy. Tento plán byl přijat ukrajinskou delegací a ruská delegace o něm byla informována,“ oznámil Kubrakov na twitteru.

Zástupci české vlády v čele s premiérem Petrem Fialou přijeli do Kyjeva. Schůzky s ukrajinskou vládou se vedle Fialy zúčastní tři vicepremiéři a čtyři ministři, uvedla Česká televize. Podle fotografií zpravodaje Radiožurnálu zveřejněných na twitteru je součástí české delegace například ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr vnitra Vít Rakušan. Přítomen je i poradce premiéra pro evropské záležitost Tomáš Pojar. Ministři české vlády mají v Kyjevě se svými ukrajinskými protějšky jednat o poválečné obnově Ukrajiny či ukrajinských uprchlících na českém území.

Rusko zasáhlo energetickou infrastrukturu v Černivské, Kirovohradské a Záporožské oblasti, píše deník Kyiv Independent. Ruské síly zaútočily dnes ráno na objekt kritické infrastruktury v Záporoží, což způsobilo výpadky elektřiny ve městě, uvedl úřadující starosta Záporoží Anatolij Kurtiev.

Gubernátor Kirovohradské oblasti Andrij Raikovyč a gubernátor Černivské oblasti Ruslan Zaparaniuk rovněž informovali o útocích na energetická zařízení ve svých regionech. Informace o obětech a škodách se upřesňují, dodává deník.

Světové dodávky potravin jsou v ohrožení poté, co Rusko o víkendu vypovědělo obilnou dohodu s Ukrajinou. Podnítí to globální potravinovou krizi a povede k růstu cen. Podle agentury Reuters to uvádějí singapurští obchodníci s obilím.

Další várka ruských raket zasáhla kritickou infrastrukturu Ukrajiny, informuje na twitteru ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba. „Místo na bojišti bojuje Rusko proti civilistům. Neospravedlňujte tyto útoky tím, že je nazýváte ‚odpovědí‘. Rusko to dělá, protože má stále rakety a vůli zabíjet Ukrajince,“ píše ministr.