ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Západ nectí slib, že usnadní přístup ruských potravinářských výrobků na světové trhy. Prohlásil to dnes podle agentury RIA Novosti ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě rovněž kritizoval nastupující britskou premiérku Liz Trussovou, která podle něj není ochotna ke kompromisům.

Lavrov řekl, že Západ neuvolnil sankce proti Rusku tak, aby umožnil snadnější přístup ruských zemědělských výrobků na zahraniční trhy. Moskva tento závazek považuje za klíčovou součást dohody, kterou zprostředkovaly OSN a Turecko a která především pomohla odblokovat vývoz ukrajinského oblí. Zástupci Ruska a Ukrajiny v červenci podepsali v Istanbulu dohody, které umožnily vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů.

I generální tajemník OSN António Guterres v srpnu prohlásil, že ruská hnojiva a zemědělské produkty musí získat přístup na světové trhy, jinak podle něj hrozí globální potravinová krize. Země, které na Rusko uvalily sankce kvůli jeho invazi na Ukrajinu, daly podle šéfa OSN jasně najevo, že se tato opatření nevztahují na potraviny a hnojiva. Přesto však sankce měly "mrazivý účinek" na ruský vývoz hnojiv a zemědělských produktů.

Den poté, co ruský soud v pondělí zneplatnil licenci opozičnímu listu Novaja gazeta, přišel o registraci i jeho sesterský časopis No (Ale), který začal vycházet teprve před dvěma měsíci. Soud dnes podle agentury Reuters vyhověl žádosti cenzurního úřadu Roskomnadzor a rozhodl, že licence časopisu je neplatná. Důvodem je podle něj to, že vydavatelé jej začali tisknout až nyní, i když povolení k vydávání získali už v roce 2009.

„Proč se Roskomnadzor obrátil na soud až nyní, kdy začal časopis vycházet? Je zcela jasné, že soud se tou věcí nezabýval proto, že magazín tak dlouho nevycházel, ale proto že vycházet začal,“ komentoval rozsudek právní zástupce listu Novaja gazeta Jaroslav Kožeurov.

Od července vyšla v papírovém vydání tři čísla časopisu No, jeho internetové stránky Roskomnadzor zablokoval už týden poté, co médium začalo fungovat, napsal Reuters.

Cena plynu pro evropský trh klesá, klíčový kontrakt ztrácí asi deset procent na 220 eur/MWh. Pozornost se zaměřila na vysokou úroveň zásob v Evropě.

V Bělorusku po dvou letech vězení pustili na svobodu novinářku televizní stanice Belsat, která byla odsouzena za natáčení protivládní demonstrace v roce 2020. Informovala o tom na svém webu Běloruská asociace novinářů (BAJ). Darju Čulcovovou a její kolegyni soud poslal do vězení na základě obžaloby, že demonstrace řídily. Profesní sdružení i EU pak verdikt označily za součást tažení režimu proti novinářům, kteří se snažili o dění v zemi informovat.

Čulcovovou zadržela policie v listopadu 2020 v bytě, odkud společně s kolegyní Kacjarynou Andrejevovou natáčely v přímém přenosu protesty proti zabití demonstranta, který přišel o život několik dní před tím. Obě pak byly v loni v únoru odsouzeny a skončily v trestanecké kolonii. Tvrzení prokuratury, že se podílely na organizaci protestů, novinářky odmítly.

Andrejevová, která je známá rovněž pod příjmením Bachvalavová, letos v červenci dostala v dalším procesu osmiletý trest za velezradu.

Mimořádná evropská rada pro energetiku, kterou ČR jako předsednická země svolala na pátek, bude řešit dva návrhy možných řešení vysokých cen energií. Česko nyní jako předsednická země zjišťuje názory jednotlivých členských zemí na dané návrhy, ve středu chce zveřejnit takzvaný předsednický souhrn, který postoje jednotlivých zemí shrnuje. Rada v pátek přijde s řešením, řekl dnes novinářům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Proti sobě nyní podle Síkely stojí dva návrhy. Jeden počítá s oddělením ceny plynu od ceny závěrné elektrárny, která určuje ceny elektřiny. „To znamená, aby ty vysoké ceny plynu, které jsou právě předmětem energetické války, neovlivňovaly ceny elektřiny,“ uvedl Síkela. Druhý návrh chce stanovit maximální ceny všech jiných výrob elektřiny kromě plynové. ČR zároveň podle Síkely pokračuje v jednáních o řešení energetické krize na národní úrovni.

Po ostřelování Charkova zemřela žena (73).

Při ruském ostřelování Charkovské oblasti zemřeli za poslední den tři lidé. Na sociální síti telegram o tom informoval gubernátor Oleh Syněhubov. Pod troskami obytného domu, který se v noci v Charkově zřítil po zásahu ruskou střelou, zahynula podle něj starší žena.

Podle gubernátora se exploze v Charkově ozývaly i dnes ráno, obyvatelé dostali pokyn, aby zůstali v krytech. Starosta města Ihor Těrechov uvedl, že jedna z raket poškodila několikapatrovou obytnou budovu v centru, zatím není jasné, zda jsou na místě oběti.

„V průmyslové zóně byla poškozena dvoupatrová budova a zničen byl také obytný dům, kde bydlela 73letá žena. Bohužel zemřela,“ napsal Syněhubov. Další dva muži zemřeli při ostřelování obce Zoločiv u Charkova.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes dorazil na střelnici Sergejevskij na Dálném východě, aby osobně sledoval závěr vojenského cvičení Vostok 2022 (Východ 2022), do kterého se podle Moskvy zapojilo na 50.000 vojáků. Informoval o tom mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Manévry začaly 1. září a zapojily se do nich i síly z Běloruska, Sýrie, Indie nebo Číny.

Podle Peskova se Putin nejdříve sejde s ministrem obrany Sergejem Šojguem a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, všichni pak společně budou sledovat závěrečnou fázi cvičení, které se má uzavřít ve středu.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že do manévrů se kromě desítek tisíc mužů ve zbrani zapojilo rovněž 140 letounů a 60 válečných lodí. Peking do Ruska vyslal přes 2000 vojáků s více než 300 vojenskými vozidly, asi dvaceti bojovými letouny a třemi válečnými loděmi, ruské a čínské námořnictvo společně cvičilo v Japonském moři.

Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Informuje o tom agentura Bloomberg.

Rusko za poslední den na Ukrajině provedlo 27 operací s drony, denní průměr za srpen byl 50, upozornila dnes ve své pravidelné zprávě o situaci na Ukrajině britská vojenská rozvědka. Ruská armáda má podle Londýna problém doplňovat zásoby ničených bezpilotních strojů. Obě strany v noci na dnešek provedly desítky leteckých i dělostřeleckých útoků. Ukrajinský generální štáb dnes informoval, že ruské ztráty na Ukrajině překročily 50.000 vojáků.

Ruská vojenská doktrína v posledních letech kladla velký důraz na využití bezpilotních letadel, především jako průzkumných nástrojů ve spolupráci s dělostřelectvem. Rusko jich ale nyní i kvůli západním sankcím omezujícím dovoz některých součástek nedokáže vyrábět dostatek, což zhoršuje strategické povědomí, které mají ruští velitelé o situaci na bojišti, míní britská rozvědka.

Rusko podle Ukrajinského generálního štábu přišlo na Ukrajině už o 50.000 vojáků, dále například přes 2000 tanků, 443 letadel a helikoptér, 3305 vozidel pěchoty a 15 lodí. Čísla publikovaná oběma stranami konfliktu se značně liší a informace nelze nezávisle ověřit.

Za poslední den na Ukrajině místní vojáci zabili 350 Rusů, dosáhli tak počtu 50 000 zabitých ruských vojáků. 

Rusové zaútočili na Nikopol z raket Grad, dva lidé byli středně těžce zranění a museli do nemocnice. Ve svém telegramu to oznámil šéf dněpropetrovské oblastní vojenské správy Valentin Rezničenko .

„Jeden dům zničili. Nepřátelské střely zasáhly mateřskou školu, dvě lycea, centrum technické kreativity a sportovní klub. Ve městě bylo poškozeno několik plynovodů a aut. Více než 2000 rodin je bez elektřiny. Pohotovostní týmy již pracují,“uvedl.

Ukrajinští vojáci zasáhli Rusy a jejich techniku, uvedl Institut pro studium války. „Ukrajinská protiofenzíva výrazně zhoršuje logistický a administrativní potenciál Ruska na okupovaném jihu Ukrajiny,“ uvedli analytici.

„Ukrajinské jednotky hodlají pomalu snižovat schopnosti ruské taktické a operační úrovně v Chersonské oblasti, a to bude mít pravděpodobně významný dopad na administrativní a byrokratické schopnosti okupantů,“ poznamenali.

Rusko vypovědělo dohodu s Japonskem o usnadnění návštěv Kurilských ostrovů japonskými občany, kteří dříve obývali tyto ostrovy. Uvedl to dnes na svém webu list Kommersant s odvoláním na příslušné nařízení ruské vlády.

Vypovězená dohoda byla podepsána v roce 1999 během jednání o uzavření mírové smlouvy, která by mezi oběma státy formálně udělala tečku za druhou světovou válku.

Od roku 1991 platila také dohoda o bezvízovém styku mezi Kurilskými ostrovy a Japonskem. Tu vypovědělo Rusko letos v březnu v rámci odvetných opatření za uvalení protiruských sankcí. Tehdy také Rusko oznámilo, že opouští jednání o mírové smlouvě.

Rusko a Japonsko vedou spor o souostroví Kurily od druhé světové války, kdy je obsadila sovětská vojska. Spor oběma zemím brání, aby oficiálně podepsaly mírovou dohodu. Japonsko jižní část nehostinného souostroví se subarktickým klimatem označuje za "severní teritorium" a tvrdí, že je Rusko okupuje. Z Moskvy naopak zaznívá, že tím Tokio zpochybňuje výsledky druhé světové války.

Vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov oznámil, že nehodlá opustit svou funkci, ani v nejbližší době neodejde na časově neomezenou dovolenou, uvedla dnes agentura Interfax. Stalo se tak poté, co v neděli dal Kreml najevo, že s Kadyrovem dál počítá.

„Samozřejmě nemám právo jen tak odejít. Lid mi svěřil vedení regionu. Je mou svatou povinností tuto důvěru naplnit. Rozhovory o dovolené nechám na jindy,“ napsal Kadyrov v sociální síti.

V sobotu Kadyrov v aplikaci Telegram psal, že si zaslouží od své funkce „pauzu na dobu neurčitou“.. „Myslím, že nadešel čas, abych (odstoupil od moci),“ prohlásil Kadyrov v přednahraném videu.

„Jsem ohledně toho skeptický. Podobné věci (Kadyrov) říkal už v minulosti,“ uvedl Ivan Klyszcz, odborník na Kavkaz z Institutu politických studií v Estonsku. „Taková prohlášení většinou přicházejí, když chce něco od (ruského prezidenta Vladimira) Putina, třeba jen to nejmenší vyjádření podpory,“ dodal Klyszcz.

Americký prezident Joe Biden soudí, že Rusko by nemělo být označeno za stát sponzorující terorismus, uvedla dnes agentura Reuters. Na udělení nálepky naléhá Ukrajina, která čelí ruské invazi, a také někteří američtí zákonodárci, zatímco Moskva hrozí, že v takovém případě by přerušila diplomatické vztahy se Spojenými státy.

„Ne,“ odpověděl Biden reportérům v Bílém domu na otázku, zda by Rusko mělo být označeno za státního sponzora terorismu.

Rusko minulý měsíc znovu varovalo Spojené státy před kroky, které by mohly vést k přerušení diplomatických vztahů. „Pokud k tomu dojde (označení Ruska za sponzora terorismu), bude to znamenat, že se Washington dostal do bodu, ze kterého není návratu,“ řekl státní agentuře TASS Alexander Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Moskva na to již americkou stranu upozornila, dodal diplomat.

Ruské ministerstvo obrany se snaží nakoupit v Severní Koreji miliony raket a dělostřeleckých granátů pro pokračující válku proti Ukrajině, uvedla dnes agentura AP s odvoláním na poznatky americké rozvědky.

Americký představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, pokládá skutečnost, že Rusko se obrátilo na izolovaný severokorejský stát, za známku, že "ruská armáda nadále trpí nedostatkem dodávek na Ukrajinu v důsledku kontroly vývozu a sankcí".

Američtí zpravodajci si myslí, že Rusko by se mohlo v budoucnu pokusit si obstarat další severokorejské vojenské vybavení. O těchto poznatcích jako první informoval list The New York Times.

Poznatky o nákupech v KLDR přicházejí poté, co Bidenova vláda nedávno potvrdila, že ruská armáda převzala dodávku íránských bezpilotních letounů určených pro nasazení na ukrajinském bojišti. Bílý dům ale minulý týden uvedl, že první dodané íránské drony jsou poruchové. Moskva přitom plánovala nakoupit stovky dronů.

Valeryj Sachaščyk, který se minulý měsíc stal „ministrem obrany“ v prozatímní vládě zřízené běloruskou opozicí v exilu, má zdravotní potíže. „Podivné příznaky“, kvůli kterým musel být dvakrát hospitalizován, vedou k tomu, že politikovo okolí připouští, že „příčinou může být otrava“, uvedl dnes opoziční list Naša Niva.

List uvedl, že Sachaščyka vyšetří v berlínské klinice Charité, kde vyléčili ruského opozičního politika Alexeje Navalného, otráveného podle západních expertů bojovou látkou novičok.

„To neznamená, že tam (v Charité) léčí jen otravy novičokem a že všechny pacienty otrávili,“ řekl serveru Zerkalo Sachaščykův syn Oleh. Uvedl, že otec měl potíže se srdcem, ale nebyly až tak vážné. „(Otec) nyní ani není v nemocnici, ale je na rehabilitaci,“ dodal.