ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Práci v ČR má 107 000 lidí z Ukrajiny s vízem k ochraně, sdělilo MPSV. Podle Jurečky je počet zaměstnaných uprchlíků vysoký, označil to za úspěch.

V okupovaném Mariupolu psi při hledání potravy ničí hroby obyvatel města, oznámila městská rada. Může to vést i k propuknutí infekce, varuje město. 

Mariupol je v současné době bez normálních dodávek elektřiny, vody nebo plynu. Od začátku ruské invaze tam zemřelo asi 22 000 civilistů. Více než 50 000 lidí deportovali do Ruska a na dočasně okupovaná území Doněcké oblasti.

Za vraždou Darji Duginové je ruská tajná služba FSB, ukrajinské zpravodajské služby takto nepracují, uvedl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Devětadvacetiletá dcera ultranacionalistického ruského ideologa Alexandra Dugina zemřela v sobotu při explozi auta nedaleko Moskvy. FSB v pondělí z její vraždy obvinila ukrajinské zpravodajské služby, Kyjev už dříve kategoricky odmítl, že by byl za její smrtí.

Danilov v ukrajinské televizi prohlásil, že Kyjevu na Duginové nikterak nezáleželo. „Udělala to FSB a teď budou říkat, že to byl někdo z naší strany. My takhle nepracujeme. Máme důležitější úkoly... S odpálením té dámy nemáme nic společného - je to práce ruských zpravodajských služeb,“ uvedl šéf ukrajinské bezpečnostní rady.

Prohlásil, že otec a dcera Duginovi kritizovali to, že ruská „zvláštní vojenská operace“ na Ukrajině trvá dlouho, přičemž použil termín, kterým Moskva označuje ruskou invazi v zemi. Ruské zpravodajské služby začínají odklízet lidi, kteří kritizují „úspěchy“ ruské armády ve válce, tvrdil Danilov. „Naše zpravodajské služby s tím nemají nic společného,“ dodal.

V různých částech Dnipra jsou slyšet výbuchy. Úlomky raket dopadly na soukromé domy, potvrdil to starosta města Boris Filatov. Na podrobnější informace se čeká, lidé mají zůstat v úkrytech. 

Češi od začátku ruské invaze poslali na pomoc Ukrajině víc než čtyři miliardy korun a přispívají dál. Vyplývá to z informací největších organizátorů sbírek. Peníze slouží k pomoci obětem války a uprchlíkům i k nákupu zbraní pro ukrajinskou armádu.

Nejvíce peněz darovali jednotlivci, organizace a firmy hned po útoku, jen během prvních 14 dní se sešly dvě miliardy. I když podobně jako při jiných mimořádných situacích podpora časem opadá, nemalé částky přibývají ve sbírkách i nyní, půl roku od zahájení bojů. Impulzem pro zaslání peněz bylo třeba nedávné výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Za vybrané peníze české nevládní organizace zajišťují pro lidi trpící válkou potraviny, pitnou vodu, hygienické potřeby, zdravotnický materiál, nouzové i trvalé ubytování a další potřeby. Pomáhají také s adaptací ukrajinských uprchlíků v Česku, nezapomínají ani na psychologickou, právní či sociální pomoc, vzdělávání nebo aktivity pro děti. Výtěžek ze sbírky ukrajinského velvyslanectví v Praze zase výhradně směřuje na nákup zbraní, vojenského materiálu a dalšího vybavení pro ukrajinskou armádu a domobranu.

Ruský Rosatom požaduje po finském konsorciu tři miliardy USD jako náhradu škody za vypovězení smlouvy na výstavbu jaderné elektrárny ve Finsku.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) je na návštěvě Ruskem napadené Ukrajiny, kde bude dnes jednat o pomoci ukrajinským žákům a studentům v Česku a možnostech další spolupráce. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Balaš se podle ní sejde se svým ukrajinským protějškem Serhijem Škarletem. Podrobnosti chce sdělit po návratu na briefingu ve čtvrtek.

Na cestě do Kyjeva navštívil Balaš podle Lednové Lvovskou národní univerzitu Ivana Franka, kde hovořil s vedením univerzity o spolupráci s českými vysokými školami. Dále se chystá setkat také se zástupci kyjevské univerzity nebo Ukrajinským centrem pro hodnocení kvality vzdělávání, se kterým spolupracuje Česká školní inspekce.

V tiskové zprávě ministerstva Balaš připomněl, že na univerzitě ve Lvově studoval mimo jiné autor Mezinárodní listiny lidských práv, termínu „zločiny proti lidskosti“ a zakladatel moderního mezinárodního práva týkající ho se lidských práv Hersch Lauterpacht. „I proto, že si vážím zdejší kvality výuky, jsem s rektorem Volodymyrem Melnykem hovořil především o možných variantách spolupráce s českými vysokými školami,“ uvedl. Balaš sám má z dřívějška zkušenosti jako vysokoškolský pedagog i děkan, je odborníkem na ústavní a mezinárodní právo.

Rusové hromadí vybavení na území Záporožské jaderné elektrárny, na stanici navýšili počet vojáků. Na Telegramu o tom informuje Energoatom. 

„Včera, 22. srpna, okupanti dodatečně přivezli dva obrněné transportéry a šest speciálních nákladních automobilů. Celkem je nyní na území stanice rozmístěno více než 40 jednotek vojenské techniky,“ píše se ve zprávě.

Alexandr Dugin pronesl slova na rozloučení se svou dcerou Darjou: „Jedny z jejích prvních slov, která jsme ji samozřejmě naučili, byla Rusko, náš stát, naši lidé a naše impérium,“ uvedl. 

ČR vyplatila na humanitárních dávkách uprchlíkům dosud 5,9 mld. Kč. Domácnosti za ubytování příchozích dostaly od státu 846 mil. Kč, sdělilo MPSV.

Vývoz klíčových zemědělských komodit z Ukrajiny klesl od začátku ruské invaze téměř o polovinu ve srovnání se stejným obdobím loni. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na data ukrajinského ministerstva zemědělství. Export zemědělských produktů podle něj od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi, do 15. srpna klesl na deset milionů tun z přibližně 19,5 milionu tun ve stejném období loni.

Ministerstvo zemědělství předpokládá, že sklizeň obilovin letos na Ukrajině klesne přibližně na 50 milionů tun z rekordních 86 milionů tun loni.

Od 24. února do 15. srpna Kyjev vyvezl mimo jiné 3,8 milionu tun kukuřice, 1,4 milionu tun slunečnicových semen, téměř jeden milion tun slunečnicového oleje a přibližně 640 000 tun pšenice, ukázaly údaje ministerstva. Země, jejíž produkce potravin je podle ukrajinské vlády schopna nasytit až 400 milionů lidí, vyvezla také ječmen, sójové boby a olej, stejně jako slunečnicový a sójový šrot.

Rusové chtějí podle britské rozvědky postavit přes Dněpr masivní plovoucí most, přesouvají tam kvůli tomu čluny. Vyroste u poškozeného silničního Antonivského mostu. 

Přechod je klíčovým spojením mezi Ruskem okupovaným Chersonem a východní Ukrajinou. Několik týdnů se ruské jednotky spoléhaly na trajekt, pak se rozhodly dokončit provizorní most. Okupanti doufají, že plovoucí most zvýší jejich kapacitu přejetí.

Odborníci se ale přiklánějí k jinému názoru: myslí si, že most bude vůči ukrajinským útokům zranitelný. 

Na majáku v Oděse byla roztažená 18 metrů dlouhá a 5 metrů široká vlajka Ukrajiny. Dnes země slaví Den státní vlajky. Oděsa dnes vztyčila vlajku jako první město. 

Z iniciativy Bezpečnostní služby Ukrajiny byla zablokovaná virtuální kryptopeněženka ruského občana, který sponzoroval ruskou válku na Ukrajině. Muž o sobě tvrdil, že je dobrovolník, od začátku invaze ale sbíral peníze pro okupanty. Když mu účet zablokovali, nacházelo se na něm asi půl milionu korun. 

Důkazy shromáždila SBU za pomoci zahraničních krypro společností. Muž použil významnou část peněz na nákup vojenského vybavení pro teroristy z Doněcké a Luhanské lidové republiky.

Ukrajina dnes slaví Den státní vlajky.

V Libereckém kraji není zatím jasné, kolik ukrajinských dětí nastoupí 1. září do mateřských, základních a středních škol. V červenci jich bylo v kraji přihlášeno 2390, stále se ale hlásí další, jiné naopak odjely, zjistila ČTK. Podle předběžných odhadů by ale kapacity základních a středních škol měly pro zájemce stačit, někde jsou připraveni kapacitu v případě potřeby navýšit.

O něco horší je to s místy pro předškoláky, kde už před uprchlickou krizí místa pro děti často chyběla. Podle náměstka libereckého primátora pro školství Ivana Langra (Starostové pro Liberecký kraj) je to stále velký otazník.

„Máme nějakých 560 dětí zapsaných ke konci června, ale ta čísla budou 1. září úplně jiná, to jsem si naprosto jist - část dětí už tady nebude přítomných a nově dorazí děti, které k zápisu dorazit nemohly, buď proto, že tu nebyly nebo zapomněly nebo nemohly. Teď ještě probíhají v rámci poradny diagnostické dny, kde budou děti, které ještě nejsou dostatečně zralé, buď přeřazeny do přípravné třídy, nebo zpátky do mateřské školy,“ dodal Langr.

Velvyslanectví USA vyzvalo své občany, aby opustili Ukrajinu. Důvodem je hrozba raketových útoků na Den nezávislosti, který bude Ukrajina slavit zítra 24. srpna. Informovala o tom Nexta. 

V Libereckém kraji našlo do konce července práci 3775 ukrajinských uprchlíků. Nejčastěji pracují jako obsluha stacionárních strojů a zařízení a jako montážní dělníci. Jejich příchod pracovní trh výrazně neovlivnil.

Nastupují zpravidla na dlouhodobě neobsazené pozice, odpověděla na dotaz ČTK mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. Do Česka většinou přicházely ženy, což v praxi znamená, že většinou vykonávají fyzicky méně náročné činnosti. Navíc dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu.

Dobré zkušenosti s uprchlíky má liberecká firma Webasto, která jich už ve své výrobě dílů pro automobily zaměstnala 140. „Vyřešili jsme jimi nedostatek lokálních zaměstnanců především v březnu až červnu, stále jich u nás pracuje 126. Někteří se vrátili domů nebo odjeli do jiných měst či zemí Evropské unie,“ řekla ČTK personální ředitelka liberecké firmy Webasto Radka Jindřichová. Webasto má v libereckém závodě poměrně silnou ukrajinskou komunitu, firma zaměstnancům platí i jazykové kurzy, aby podpořila jejich integraci.

Nástup na česká gymnázia a případné dokončení studia bude ukrajinským studentům, kteří do ČR utekli před válkou ve své zemi, komplikovat hlavně čeština. Vyplývá to z vyjádření ředitelů poděbradského a nymburského gymnázia a také patnáctiletého ukrajinského studenta Svjatoslava, který od září nastoupí na gymnázium v Poděbradech na Nymbursku, kde nyní s rodiči žije.

Od září by mělo podle Josefa Holka z hejtmanství do středočeských středních škol nastoupit přes 500 studentů z Ukrajiny. Část z nich je na středních školách už od jara, část zvládla přijímací zkoušky a v září nastoupí do prvních ročníků.

Svjatoslav měl v září nastoupit do desáté třídy v ukrajinském městě Kerč na Krymu, baví ho matematika, fyzika a práce s počítačem. Kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu si bude muset znalosti ve svých oblíbených předmětech brzy prohlubovat v češtině, která mu dělá potíže i po pěti měsících v Česku. Ke čtyřletému studiu na poděbradském gymnáziu nastoupí s dalšími třemi ukrajinskými studenty.

V Moravskoslezském kraji bylo na konci července zaměstnáno 3869 občanů Ukrajiny, kteří utekli před válečným konfliktem a v Česku získali dočasnou ochranu. V evidenci úřadu práce bylo téměř 700 Ukrajinců. ČTK to řekla vedoucí oddělení zaměstnanosti ostravské pobočky Úřadu práce ČR Vladana Purdeková. V kraji se dosud zaregistrovalo zhruba 23 000 uprchlíků z Ukrajiny.

Ukrajinští uprchlíci podle Purdekové pracují spíše na nekvalifikovaných pozicích, v získání kvalifikovanějších pozic jim brání hlavně jazyková bariéra. Mnozí z nich proto chtějí chodit do kurzů češtiny nebo do rekvalifikačních kurzů.

Možnost umístění do rekvalifikačních kurzů je ale pro ně právě kvůli jazykové bariéře také omezená. Purdeková řekla, že mezi kurzy, které Ukrajinci od února nejčastěji navštěvovali, byli pracovník v sociálních službách, sanitář, účetní a výrobce zákusků a dortů.

Odvaha a mobilizace ukrajinské společnosti jí umožní válku proti Rusku vyhrát, říká ukrajinský básník a spisovatel Serhij Žadan. Je přesvědčen, že se právě rodí transformovaná země. Spisovatel, který právě oslavil 48. narozeniny, je nepominutelná postava ukrajinské kultury. Má pronikavé modré oči, blond vlasy sčesané dozadu a vyholené po stranách a drží se své image punkového básníka.

„Jsem ohromen schopností Ukrajinců bránit svou svobodu, svou vlast, své území. To mi dává sílu a sebevědomí,“ řekl agentuře AFP Žadan několik minut před recitálem svých básní v jednom kyjevském divadle.

Serhij Žadan, kterého americký časopis The New Yorker označil za „barda východní Ukrajiny“, je symbolem druhého největšího ukrajinského města Charkova. Žije tam od doby, kdy v 90. letech přijel studovat z rodného Donbasu. Právě do tohoto převážně rusky mluvícího regionu severovýchodní Ukrajiny, který se na několik týdnů stal epicentrem bojů, zasadil své romány psané v ukrajinštině. S něhou vyprávějí o někdejší postsovětské Ukrajině.

K výuce do základních škol ve Středočeském kraji by mělo od září nastoupit přes 6200 ukrajinských žáků. Podle Zuzany Žídkové ze středočeského hejtmanství zahrnuje počet děti, které budou pokračovat ve výuce z minulého školního roku, i nově přijaté po červnových zápisech.

Skutečný počet ale bude přesnější až po začátku školního roku. V některých městech kvůli naplněným kapacitám vyčlenili pro ukrajinské děti samostatné třídy v jiných budovách, než kde sídlí běžné základní školy. Vyplývá to z odpovědí mluvčích měst, které ČTK oslovila.

V Mladé Boleslavi, kam se podle údajů ministerstva vnitra od začátku války přihlásilo k pobytu přes 3600 ukrajinských běženců, přišlo v červnu k zápisu bezmála 350 ukrajinských dětí. „Je možné, že jich přijde o 100 více nebo méně, v tuhle chvíli nemáme možnost to jakkoli zjistit,“ řekla ČTK mluvčí magistrátu Šárka Charousková. Město si pronajalo objekt bývalé střední soukromé školy Hermes, který momentálně vybavuje nábytkem a připravuje na nový školní rok.

„Vznikne tam škola pouze pro ukrajinské děti, půjde o deset tříd pro 300 dětí, od čtvrtého po devátý ročník,“ řekla Charousková. Pro zbývajících 50 dětí vzniknou samostatné třídy v mladoboleslavských základních školách, kde je volná kapacita. „Nadto byla na sklonku minulého školního roku už zhruba stovka dětí, které uměly nebo se naučily česky, postupně zařazena do klasických českých tříd, kde budou pokračovat,“ doplnila mluvčí.

Polský prezident Andrzej Duda je v Kyjevě, kde bude jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, mimo jiné o vojenské pomoci.

Na Ukrajině se zvýšil počet mrtvých dětí, při ostřelování Toretska zemřela 15letá dívka. Okupanti už zabili 374 dětí, více než 723 jich zranili. Čísla nejsou konečná. 

V Doněcké oblasti ruské jednotky zabily během posledního dne jednoho civilistu, zranily dalších sedm. Oznámil to šéf doněcké regionální vojenské správy Pavlo Kyrylenko.