ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Do přípravy fotbalistů Liberce na soustředění v rakouském Aigenu se zapojil střední obránce nebo záložník Maksym Talovjerov. Dvaadvacetiletý Ukrajinec bude na severu Čech hostovat z pražské Slavie. Oba kluby na twitteru uvedly, že finalizují podmínky dohody.

Talovjerov přišel do Slavie v zimě z Českých Budějovic a nastoupil do 11 ligových utkání. Zahrál si také Evropskou konferenční ligu. Do základní sestavy se ale natrvalo neprobojoval a kouč Jindřich Trpišovský na čtvrteční tiskové konferenci avizoval, že odchovanec Šachtaru Doněck zamíří na hostování.

Ukrajinští uprchlíci nepracují za nižší mzdy ani za horších podmínek než Češi, zjistila inspekce práce. V Česku pracuje podle Jurečky 90.000 běženců.

Pardubický výrobce výbušnin a střeliva, společnost Explosia letos očekává, že zisk před zdaněním překročí hodnotu 100 milionů korun. Byl by to nejlepší výsledek v historii firmy jako samostatné akciové společnosti. Zčásti se na něm podílejí i dodávky na Ukrajinu, řekl ČTK mluvčí společnost Martin Vencl. Dosud nejvyšší zisk, 99,7 milionu korun, dosáhla firma v roce 2017.

„Válečný konflikt vyvolal zvýšený zájem o výbušniny z Pardubic, přičemž na obranu Ukrajiny dodala Explosia produkty ve výši dosahující více než 150 milionů korun,“ uvedl Vencl.

Produkce Explosie většinou míří do zahraničí. Výrobky dodává hlavně firmám z odvětví trhavin a střelivin.

Vízum dočasné ochrany získalo ve čtvrtek 409 ukrajinských uprchlíků. Před týdnem jich bylo třikrát více. Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu dostalo vízum v Česku 393 934 běženců. Na Twitteru o tom dnes informovalo ministerstvo vnitra. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Expert Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany okomentoval válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle něj mají obě strany potíže s pokračováním v bojích a se získáním taktické a strategické inciativy. 

„Tyto střety však ani jedné straně prozatím nepřinášejí územní zisky strategického významu. Tento způsob vedení konfliktu zcela jistě není záměrem ze strany Ruska a může být i známkou slabosti či nedostatku schopností ruské armády a pochopitelně i armády ukrajinské,“ uvedl Petráš.

„Je překvapující, že ruská armáda poté, co na počátku července dobyla ukrajinský Lysyčansk, dosáhla hranice Luhanské oblasti a získala tak vojenskou kontrolu nad většinovou částí této oblasti, paradoxně nepokračuje v úspěšné ofenzivní činnosti, ale naopak přistoupila k takzvané operační přestávce. Ruská armáda tak organizuje přeskupování sil, stahování prvosledových jednotek a jejich odpočinek a mezitím provádějí i omezené průzkumné útoky a dál bombardují kritické oblasti, aby vytvořily podmínky pro budoucí pozemní ofenzivy, jejichž načasování zůstává nejasné,“ uvedl odborník.

Dnes se koná jednání ministrů pro evropské záležitosti členských států EU v Praze, kterého se zúčastní i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) a Věra Jourová. Jedním z hlavních tématů dnešního zasedání bude také Ukrajina. 

Jourová ocenila, že mezi priority českého předsednictví patří poválečná obnova Ukrajiny a pomoc této zemi, která čelí ruské agresi. Jednání se dnes účastní i ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Jourová zmínila, že s ní intenzivně spolupracuje. Ukrajina podala žádost o přijetí do EU v březnu krátce poté, co na ni 24. února zaútočila ruská vojska. „Ujistila mě, že i v extrémních válečných podmínkách experti ukrajinské vlády pracují na jednotlivých kapitolách,“ uvedla Jourová.

Jourová je Ukrajině připravena pomáhat s potřebnými reformami v oblasti justice, protikorupčního boje či střetu zájmů. Ukrajina podle Jourové stojí o to, aby při nejbližším prosincovém hodnocení Evropské komise vykázala pokrok. „Je naší povinností Ukrajině pomáhat v reformách, které by vedly k dřívějšímu vstupu do unie, ale i s přípravou rekonstrukce Ukrajiny,“ dodala.

Dnes končí v Česku možnost zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do mateřských a základních škol pro nadcházející školní rok. Podle neuzavřených dat, která ve čtvrtek sdělil šéf Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS), se zatím přihlásilo asi 40 000 dětí z Ukrajiny. Je to o 30 000 méně, než kolik jich podle statistik po vypuknutí války na Ukrajině do České republiky přišlo. Podle Kuby je pravděpodobné, že část rodin se s dětmi už vrátila do vlasti nebo to má v brzké době v plánu.