ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Britský premiér Boris Johnson přijel do ukrajinského Kyjeva, kde se sejde s prezidentem Volodymyrem Zelenským, informovala agentura Reuters.

Policie odložila případ výroků bývalého poslance Lubomíra Volného (Volný blok) ohledně ruské invaze na Ukrajinu. Podle kriminalistů nebyly trestné. Informovala o tom Česká televize (ČT). Volný na sociálních sítích mimo jiné obdivoval ruského prezidenta Vladimira Putina, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pak označil za masového vraha.

Policie Volného výroky řešila od března, upozornil na to Deník N. „Ve věci bylo policejním orgánem (po prostudování a vyhodnocení obstaraných podkladů) rozhodnuto o založení věci, neboť nebylo shledáno důvodné podezření ze spáchání konkrétního trestného činu,“ sdělil ČT mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Státní zástupce podle něj rozhodnutí akceptoval.

Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle ruského vůdce Putina přesáhla 20 procent a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard USD (9,4 bilionu Kč) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.

„Jejich množství a rychlost přijímání nemají žádný precedens. Spoléhali na to, že ruskou ekonomiku smetou,“ řekl Putin. Zdůraznil, že Rusko se dokáže vypořádat s jakýmikoliv problémy. „Jsme silní lidé a dokážeme se vypořádat s jakoukoliv výzvou, jako naši předkové, vyřešíme jakékoliv úkoly. O tom vypovídá celá tisíciletá historie naší země,“ řekl.

„Krok za krokem normalizujeme ekonomickou situaci. Nejprve jsme stabilizovali finanční trhy, bankovní systém a obchodní síť, pak jsme začali saturovat ekonomiku hotovostí a provozním kapitálem, abychom zachovali firmy, zaměstnanost a pracovní místa. Chmurné předpovědi ohledně perspektiv ruské ekonomiky, které zněly ještě na jaře, se nenaplnily. Přitom je jasné, proč se rozjela tato propagandistická kampaň, odkud přicházelo zaklínání, že dolar bude stát 200 rublů, a o krachu celé naší ekonomiky. To bylo a je zbraní v informační válce,“ prohlásil ruský prezident.

„Traktorová brigáda opět koná svou práci, táhne ruské BMP-1,“ tweetuje kanál Trucha.

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámila, že hodlá ukončit veškerou spolupráci s Ruskem a Běloruskem kvůli jejich roli ve válce na Ukrajině. V březnu CERN pozastavil Rusku status pozorovatelské země, který má od roku 1993, a zastavil i spolupráci s Ruskem a Běloruskem kvůli válce na Ukrajině. 

„Včerejší rozhodnutí rady potvrzuje důrazné odsouzení invaze Ruské federace na Ukrajinu za pomoci Běloruska a zároveň ponechává otevřené dveře pro pokračování vědecké spolupráce, pokud to podmínky v budoucnu umožní,“ uvedla v prohlášení generální ředitelka CERNu Fabiola Gianottiová.

Ukrajina dostala za zvýhodněných podmínek půjčku jedné miliardy kanadských dolarů. Jde o první finance z účtu, který na pomoc Ukrajině zřídil Mezinárodní měnový fond.

Výroky exposlance Volného na sociálních sítích ohledně ruské invaze na Ukrajinu nebyly trestné, rozhodla policie. Případ odložila, uvedla ČT.

„Ruské válečné plavidlo dvakrát narušilo dánské výsostné vody. Hluboce nezodpovědná, hrubá a zcela nepřijatelná ruská provokace uprostřed Folkemödetu,“ uvedl na twitteru dánský ministr zahraničí Jeppe Kofod. „Metody šikany proti Dánsku nefungují,“ dodal. Předvolal si ruského velvyslance, aby podal vysvětlení.

Podle prohlášení dánského námořnictva vplula v dnešních ranních hodinách dvakrát do dánských výsostných vod ruská korveta. Krátce nato je pokaždé opustila. Na Bornholmu se v těchto dnech koná každoroční debatní setkání politiků s občany, takzvaný Folkemödet.

„V ruském městě Čeboksary, už podruhé, místní rozbili 'vlasteneckou' instalaci Putinovy svastiky v podobě písmene Z,“ tweetuje kanál Nexta. 

Vladimir Putin na ekonomickém fóru kritizoval sankce a snahy Západu izolovat Rusko a prohlásil, že ekonomika země se dokázala s tímto tlakem vyrovnat. „Ekonomický blitzkrieg neměl šanci uspět,“ uvedl.

Lysyčansk: Následky bombardování.

„Národní garda Ukrajiny střílí na ruský muniční sklad,“ tweetuje video kanál Trucha.

„Gruzie je na tom z těch tří zemí ekonomicky nejlépe, zároveň je tam poměrně vysoká míra politické nestability a nestability institucí,“ zdůvodnila eurokomisařka Věra Jourová, proč na rozdíl od Ukrajiny a Moldavska Komise nedoporučuje udělit jí status kandidátské země členství EU.

Pokud Gruzie ukáže zlepšení v těchto směrech, postavení kandidáta podle ní pravděpodobně získá.

Následky ruského úderu v Charkově na východě Ukrajiny.

„Ukrajina obdržela první peníze skrze administrativní účet Mezinárodního měnového fondu, státní rozpočet obdržel půjčku miliardy kanadských dolarů,“ tweetuje premiér Denys Šmyhal a děkuje zvláště kanadské ministryni financí Chrystii Freelandové.

„Podle rozhodnutí plánovaného kabinetem ministrů zavede Ukrajina od 1. července 2022 vízový režim pro ruské občany,“ uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf jeho kanceláře Andrij Jermak později upřesnil, že vláda už rozhodnutí přijala. „Bezpečnost je dnes prioritou,“ doplnil Jermak a prohlásil, že po zavedení vízové povinnosti pro ruské občany je na Ukrajině společenská poptávka.

Ukrajinský kabinet by měl dnes také přijmout rozhodnutí o vypovězení některých smluv uzavřených mezi Ukrajinou a Ruskem, dodal Zelenskyj.

Snížení objemu dodávek ruského plynu přes plynovod Nord Stream 1 se podle odborníků odráží na plnění zásobníků, jehož tempo zpomalilo. Současné situaci nahrává letní sezona, se kterou je spojená výrazně nižší spotřeba plynu. „Kritickou situaci jednoznačně zmírňuje období, ve kterém se nacházíme. Letní spotřeba v ČR je několikanásobně nižší než v zimě,“ řekl ČTK řídící konzultant EGÚ Brno Michal Kocůrek.

„Byla obdržena detailní technická dokumentace Krymského mostu,“ chlubí se na Twitteru vojenská rozvědka Ukrajiny – a dává materiál online k dispozici. Snad kdyby se někdo rozhodl střežený most na vlastní pěst odpálit? 

Most Rusko postavilo, aby spojilo anektovaný Krym se svou pevninou. Ani po dobytí dalších oblastí Donbasu tato cesta není bezpečná a most je nadále strategicky důležitý.

Energetická Skupina ČEZ se stane stoprocentním vlastníkem české firmy působící v jaderné energetice Škoda JS. Ta se před několika lety stala součástí ruské strojírenské skupiny OMZ ovládané Gazprombankou. Kvůli tomu se společnost v současné době ocitla v ohrožení sankcí, což má potenciální dopad i na zajištění stávajících klíčových dodávek pro jaderné elektrárny ČEZ. 

Spolu se společností Škoda JS získá ČEZ i další podíl ve vědecko-výzkumném pracovišti ÚJV Řež, který Škoda JS dnes vlastní. Podíl ČEZ v ÚJV Řež tak stoupne z 52,46 procenta na 69,85 procenta. Škoda JS je původní českou společností s tuzemskými zaměstnanci, se kterou ČEZ dlouhodobě spolupracuje, zejména v oblasti jaderného paliva a údržby primárního okruhu jaderných elektráren.

Moskva vývoj kolem ukrajinské kandidatury sleduje se „zvýšenou pozorností“, zejména v souvislosti s očekávaným posilováním společných vojenských kapacit EU, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

V Belgorodské oblasti u ukrajinských hranic havarovalo ruské bitevní letadlo Su-25. „Pilot se katapultoval, byl evakuován na základnu,“ cituje agentura TASS tiskové oddělení armády. „Pilotovi nejde o zdraví.“

Šlo prý o plánovaný cvičný let a nehoda se odehrála nad neobydleným územím, pád letounu nezpůsobil škody. Předběžně to vypadá na technické selhání.

Za poslední den Ukrajinci zlikvidovali dalších 200 nepřátelských vojáků, celkem od vpádu už 33150, uvádí v každodenní bilanci generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Také o sedm zvýšili bilanci zlikvidovaných tanků.

Bilance ranního ruského raketového útoku na Mykolajiv se zhoršuje: gubernátor Vitalij Kim ohlásil už druhé úmrtí, raněných je nejméně 20, informuje Kyiv Independent.

„Rozdělování rodin, zabavování dokumentů, deportace na Dálný východ. Filtrační koncentrační tábory, brutální mučení, perzekuce etnicity,“ tweetuje Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře. „Ve 21. století Rusko deportuje stovky tisíc Ukrajinců, pokračuje v genocidě ukrajinského lidu. Svět se o tom musí bavit.“

Česko vydalo ve čtvrtek uprchlíkům z Ukrajiny 581 víz dočasné ochrany, což je zhruba o třetinu méně než před týdnem. Od únorového začátku ruské invaze na Ukrajinu dostalo víza v Česku přes 377 000 uprchlíků. Někteří uprchlíci ze země odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí na Ukrajinu, podle odhadu úřadů tak nyní pobývá v Česku asi 280 000 až 300 000 uprchlíků.

Nejvíce uprchlíků zůstává v Praze, kde podle ministerstva vnitra ohlásilo pobyt zhruba 88.000 běženců. Od čtvrtka je v hlavním městě uzavřeno Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině. Vedení města o uzavření rozhodlo kvůli přeplněnosti Prahy a nedostatečným kapacitám, někteří hejtmani rozhodnutí Prahy kritizují.