ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Srbský prezident Aleksandar Vučić před poslanci složil přísahu, zahájil tak své druhé funkční období. Slíbil proevropské směřování země a naznačil, že se Bělehrad přidá k západním sankcím proti Rusku. Hegemon srbské politiky získal ve volbách z 3. dubna bezmála 59 procent hlasů, čímž získal druhý pětiletý mandát hned v prvním kole.

Ve svém inauguračním projevu se Vučić vyslovil pro vstup své země do Evropské unie. Balkánská země je kandidátskou zemí na členství v EU od roku 2012. Vstupu však dosud brání nedostatek reforem i nevyřešené politické otázky, jako je uznání nezávislosti Kosova. Bělehrad pod Vučičovým vedením pěstuje současně přátelské vztahy s Moskvou a Pekingem.

Kritici Vučiče viní, že za dobu jeho přibližně deset let trvající politické dominance se Srbsko vydalo cestou autoritářství a od členství v EU se ve skutečnosti spíše vzdaluje. „Musíme se zabývat novými sankcemi a věcmi, které nás mohou poškodit. Požádáme proto naše evropské partnery, aby nám pomohli,“ citovala stanice RTS z pasáže Vučičova projevu věnované válce na Ukrajině.

Ruský Gazprom kvůli sporu o platby přestane dodávat zemní plyn dánské společnosti Orsted a také do Německa britské firmě Shell Energy.

„Více než padesátidenní časová prodleva mezi pátým a šestým balíkem protiruských sankcí je pro nás nepřijatelná,“ reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na přijetí šestého balíčku sankcí proti Rusku, který zahrnuje částečné embargo na ropu. Nejdůležitější opatření proti Rusku, která by ho měla donutit ukončit válku proti Ukrajině, jsou podle něj ta namířená proti jeho energetice.

Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy usuzuje, že si Vladimir Putin není jistý svou popularitou v Rusku a obává se o svou bezpečnost. Například o tom vypovídají snímky, kterak se prezident v nemocnici setkává s údajnými raněnými vojáky. „Čím dál víc se ukazuje, že ti vojáci byli až podezřele zdraví, až podezřele podobní lidem, se kterými se setkal před čtyřmi lety, a podezřele vypadající jako jeho bodyguardi,“ uvedl politolog zaměřený na Rusko pro slovenský server HN.

„To je můj bojler!“ poznala z fotografie tanku ověšeného kořistí Alina Korenjuková, která před válkou uprchla z města Popasna v Luhanské oblasti do Británie. První si fotografie od agentury Reuters všiml její manžel – viděl, že byla pořízena pár minut od jejich domova. „Vidíš na téhle fotce něco divného?“ ptal se manželky. Poznala krabici s novým bojlerem, který se chystali nainstalovat, než je válka vyhnala. A také červenou deku, ubrus a povlečení s postavou od Walta Disneyho, svěřila se Alina BBC.

„Putin čistí kanalizaci pro obyvatele Kyjevské oblasti,“ píše kanál Nexta. „V Brovarském rajonu mají neobvyklý stroj na odsávání obsahu stok.“

Náčelník Generálního štábu Armády ČR Aleš Opata ocenil děkovnými listy čtyřicítku firem, které zaměstnávají vojáky aktivních záloh. Řekl, že není jednoduché skloubit pracovní povinnosti ve firmě a uvolnit členy aktivních záloh. Vojáci aktivních záloh absolvují ročně cvičení až 42 dní. Nemají ho v rámci dovolené, zaměstnavatelé pak mají nárok na kompenzaci. Vojáci z aktivních záloh pomáhali například při pandemii covidu, nyní se chystají poprvé do zahraničí, na Slovensko sousedící s Ukrajinou, která čelí ruské invazi.

Evakuaci Severodoněcku musely úřady zastavit kvůli ustavičnému ruskému ostřelování, napsal ruskojazyčný server BBC. „Tisíce civilistů nemohou opustit město kvůli střelbě. Nemají přístup k vodě, jídlu, lékům a elektřině,“ řekl Jan England, šéf nevládní organizace Norwegian Refugee Council. Oblastní úřady dříve uvedly, že v Severodoněcku zůstává okolo 15.000 lidí. Ruské síly postupují pomaleji, než plánovaly, ovládly už ale nejméně třetinu města.

Rusko po částečném ropném embargu EU najde jiné kupce pro svoji ropu, uvedl zástupce Ruska při mezinárodních organizacích Michail Uljanov.

Česko se ve střední a východní Evropě řadí k zemím, jejichž obyvatelé nejčastěji zastávají názor, že za konflikt na Ukrajině je odpovědné Rusko. Na opačné straně žebříčku devíti států skončilo Maďarsko, Bulharsko a Slovensko. V České republice také stoupl podíl zastánců Evropské unie a NATO, vyplývá z výsledků průzkumu, které zveřejnila slovenská nevládní organizace Globsec.

Téměř čtyři pětiny (78 procent) Čechů uvedlo, že za konflikt na Ukrajině může Rusko, které sousední zemi v únoru vojensky napadlo. Větší podíl obyvatel ze zkoumaných zemí zastává zmíněný názor pouze v Polsku (87 procent). Naopak v Maďarsku to bylo jen 48 procent, v Bulharsku polovina obyvatel a na Slovensku 51 procent.

„Očekáváme, že do konce roku 2022 Rusko přijde až o 90 procent vývozu ropy do Evropy,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí v reakci na nový balíček sankcí EU. „To znamená, že ruská válečná mašinérie nebude dostávat desítky miliard eur na boj proti Ukrajině,“ píše se také v prohlášení. Kyjev ale také výslovně kritizuje Maďarsko za to, že „kvůli jeho odporu bylo schvalování embarga příliš dlouhé a zůstaly v něm výjimky“.

Podle propočtů agentury Bloomberg připraví zákaz dovozu ropy v tankerech Rusko o deset miliard dolarů (231 mld. Kč) ročně; ještě o něco víc bude znamenat přerušení odběru z ropovodů do Německa a Polska.

Řecko pošle na Ukrajinu své obrněné trasnportéry BMP-1 sovětské konstrukce, náhradou dostane moderní německé, oznámil kancléř Olaf Scholz (podle dřívější zprávy kanálu Trucha mělo jít o tanky). Podobně to chystá Česko: Ukrajincům pošle T-72, dostane a koupí německé leopardy.

Starší stroje jsou pro ukrajinské vojáky výhodné v tom, že by je měli lépe znát.

Lídři EU ukončili summit shodou na podmínkách odstřižení od ruských energií. Chtějí rychlé investice do obnovitelných zdrojů a infrastruktury.

Plzeňský kraj přesouvá 120 ukrajinských uprchlíků z Malesic, okrajové části Plzně. Důvodem jsou spory o vlastnictví zámku. Do konce týdne budou jinde.

Ljudmila Denisovová post komisařky pro lidská práva - ombudsmanky - zastávala od března 2018. Před vypuknutím nynější války vytýkala vládě například její přístup k opozici. 

Je členkou strany Lidová fronta bývalého ministra vnitra Arsena Avakova. Ten z funkce odstoupil loni v červenci a zařadil se mezi kritiky prezidenta Zelenského a jeho spolupracovníků.

„Nebude bezpečné Evropy bez Ukrajiny, nebude Evropy bez Ukrajiny,“ vzpomněla na tři roky starý citát polského expremiéra a bývalého předsedy Evropské rady Donalda Tuska šéfka české Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Nyní probírali situaci na Ukrajině na sjezdu Evropské lidové strany.

Komisařku pro lidská práva Ljudmilu Denisovovou ukrajinský parlament vyhodil. Prý se moc věnuje znásilněním, která páchali na Ukrajině ruští vojáci, ale nelze je dokázat, informuje ukrajinská agentura Interfax. Jen to odvádí pozornost zahraničních médií od jiných důležitých problémů. Také prý selhávala v organizaci humanitárních koridorů, ochranu a výměnu zajatců či prevenci deportací lidí z okupovaných území.

Ruská banka Sberbank tvrdí, že ji evropské a americké sankce nebolí. Informované zdroje agentury Reuters však uvedly, že jedná o prodeji své kazašské dceřiné společnosti finančnímu holdingu Baiterek, jehož vlastníkem je kazašská vláda. Hodnotu transakce zdroje neuvedly.

Dceřiná společnost Sberbank v Kazachstánu byla donedávna druhou největší bankou v této bývalé sovětské republice, která má úzké hospodářské a politické vazby na Moskvu. Mateřská společnost, jejímž většinovým vlastníkem je ruský stát, poskytla své kazachstánské divizi úvěry v objemu 150 miliard rublů (téměř 55 miliard Kč). Klienti totiž v reakci na západní sankce začali vybírat hotovost, a odčerpávali tak bance potřebnou likviditu.

„Destrukce ruského tanku: Napřed vybuchly dvě miny, pak dostal zásah protitankovým systémem,“ píše na twitteru kanál Trucha.

„Je klíčové, aby ukrajinští představitelé vyčistili pobřežní vody od min,“ prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov k otázce vývozu ukrajinského obilí po Černém moři. „Pokud bude tento problém vyřešen, pak ruské námořní síly zajistí těmto lodím nerušený přístup do Středozemního moře a do jejich dalších destinací,“ řekl podle CNN na tiskové konferenci při návštěvě Bahrajnu. 

Odminovat pobřežní vody kolem Oděsy Ukrajinci nechtějí, město by bylo zranitelnější vůči potenciálnímu ruskému vylodění.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dnes oznámil, že se mu podařilo potvrdit 4074 obětí války na Ukrajině z řad civilistů. Úřad má informace také o více než 4800 zraněných. Předpokládá ale, že skutečný počet je výrazně vyšší, protože údaje z oblastí bojů přicházejí se zpožděním.

Mezi mrtvými je 1540 mužů, 1014 žen, 93 dívek, 100 chlapců a 69 malých dětí. Z mrtvých nebylo 1258 zatím identifikováno.

„Ruští dělostřelci byli odsouzeni k 11 letům a 6 měsícům ve vězení za ničení civilních objektů v Charkovské oblasti,“ tweetuje Iryna Venediktová, ukrajinská generální prokurátorka. „Stříleli z Belgorodské oblasti Ruska, po nelegální invazi stříleli i z území Ukrajiny.“

Podle CNN se Oleksandr Bobykin a Oleksandr Ivanov přiznali, že z raketometů Grad pálili hned 24. února.

Slovensko omezí bezplatnou přepravu Ukrajinců ve veřejné dopravě, kterou zavedlo v souvislosti s uprchlickou vlnou po ruské invazi na Ukrajinu. Rozhodl o tom dnes ústřední krizový štáb. Zatím mohou ukrajinští občané zdarma cestovat na Slovensku ve vlacích a také v autobusech některých dopravců.

Nově nebudou mít na Slovensku nárok na bezplatné cestování Ukrajinci, kteří opakovaně překračují slovensko-ukrajinskou hranici. „Základní přeprava bude platit buď pět dnů po vstupu na Slovensko, nebo pět dnů po získání statusu uprchlíka,“ řekl novinářům generální ředitel sekce železniční dopravy a drah ministerstva dopravy Ján Farkaš. Dodal, že bezplatně budou moci Ukrajinci cestovat i do škol nebo při hledání práce po dobu 60 dnů.

„Za poslední týdny jsme sledovali, že systém je zneužíván. Nejvíce se to zneužívalo při takzvané pendlerské přepravě. Naší snahou je umožnit bezplatnou přepravu uprchlíkům, kteří to reálně potřebují,“ řekl Farkaš.

Ukrajinské síly odrazily další ruský útok na vesnice Dovhenke nedaleko Slovjanska v Doněcké oblasti, hlásí list The Kyiv Independent s odkazem na generální štáb.

Slovensko, Lotyšsko a Estonsko se připojí k vyšetřování válečných zločinů spáchaných na Ukrajině, oznámila ukrajinská generální prokurátorka.