ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Valné shromáždění OSN dnes zvolilo Českou republiku do Rady OSN pro lidská práva. V ní nahradí Rusko, jemuž bylo členství pozastaveno kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Moskva následně 47člennou Radu opustila. O zvolení Česka na uvolněné místo informovalo VS OSN na twitteru.

Zprávu vzápětí uvítal český ministr zahraničí Jan Lipavský, který v příspěvku na svém twitterovém účtu poděkoval členským státům OSN za projevenou důvěru.

Romské organizace a zástupci Romů z vládní rady pro menšinu žádají o krizové jednání kvůli přístupu k romským uprchlíkům. Zmiňují jejich diskriminaci.

Běloruské ministerstvo obrany oznámilo „speciální vojenskou operaci“ na hranicích s Ukrajinou, kam podle resortu Služba bezpečnosti Ukrajiny vyslala skupinu o 20 tisících vojáků. Událost nyní „vyžaduje pozornost ministerstva“. Na twitteru o tom informovalo ukrajinské médium InternewsUA.

Spojené státy se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině a ani ruské vítězství na Donbasu na východě země by nemuselo válku ukončit. Na brífinku zákonodárců to dnes řekla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Informovala o tom agentura Reuters.

Putin ve své strategii počítá s tím, že odhodlání Západu pomáhat Ukrajině a dodávat napadené zemi zbraně postupně zeslábne, dodala Hainesová. Ukrajina čelí ruské invazi od 24. února, Západ Kyjevu posílá zbraně a další pomoc.

U hlavního nádraží v Brně jsou opět desítky romských uprchlíků z Ukrajiny. Primátorčin náměstek Robert Kerndl (ODS) ČTK řekl, že ve veřejném prostoru nelze bivakovat, proto město řeší situaci se státem, aby vzniklo komplexní řešení. Minulý týden nechalo město ve spolupráci s policií odvézt asi stovku romských uprchlíků k náhradnímu ubytování do židenických kasáren, kde už ale dnes nikdo z nich není. Mluvčí policie Pavel Šváb uvedl, že policisté situaci u nádraží monitorují. Ukrajinci prchají ze země kvůli napadení Ruskem.

V podzemních prostorách mariupolských oceláren Azovstal dosud zůstává přes tisíc ukrajinských vojáků, informovala zdejší vicepremiérka Iryna Vereščuková. Mnozí z nich jsou těžce zranění.

Veterináři v Libereckém kraji odhalili u koťat z Ukrajiny zfalšované doklady o očkování proti vzteklině. Desítka koťat různých plemen jako mainská mývalí kočka, habešská kočka, sfynx a devon rex ve věku od čtyř do osmi měsíců byla určena na vývoz do USA. Inspektoři veterinární správy zjistili při kontrole dokladů, že razítko soukromé veterinární ordinace, která měla koťata očkovat, je zfalšované. Chovateli hrozí až stotisícová pokuta, řekl dnes ČTK mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Veterinární správa bude také posuzovat, zda se v případu obrátí na policii.

Veterinární správa v souvislosti s válkou na Ukrajině zjednodušila podmínky vstupu psů, koček a dalších mazlíčků, které si s sebou přivážejí uprchlíci z Ukrajiny.

Ukrajinští vojáci našli na poli u ruských vojenských pozic nakradené pračky, které okupanti odcizili z domů civilistů. Informovala o tom běloruská televize Nexta.

Ruské zločiny na Ukrajině jsou pro mnoho lidí tak hrozným zážitkem, že příchod ruského velvyslance na hřbitov sovětských vojáků byl jasnou provokaci, řekl dnes novinářům polský premiér Mateusz Morawiecki v odpovědi na otázky k pondělnímu incidentu. Při něm demonstranti proti válce na Ukrajině polili rudou barvou ruského velvyslance, který 9. května přišel položit věnec k pomníku na varšavském hřbitově sovětských vojáků. Premiér zdůraznil, že velvyslanec se měl řídit výstrahou polského ministerstva zahraničí, které jej odrazovalo od tohoto způsobu oslav.

Ministerstvo zahraničí v předstihu poslalo ruskému velvyslanci nótu s výzvou, aby se neúčastnil uctění 9. května způsobem, jaký avizoval, a to s ohledem na provokativní charakter takového počínání, řekl premiér Morawiecki podle rozhlasové stanice RMF. Dodal, že se měl velvyslanec podle této výstrahy chovat, ale „Rusové jsou známí tím, že se dopouštějí nejrůznějšího provokování na nejrůznějších místech po celém světě, což jsme taky zažili“.

Česká policie začala rozesílat elektronický dotazník pro identifikaci svědků válečných zločinů na Ukrajině. Chystá i online dotazník na svém webu.

Úřady práce evidovaly ke konci dubna 35.943 zaměstnaných uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně. Jejich přijetí ohlásili zaměstnavatelé. ČTK dnes o tom informovali mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková a mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač. Ukrajinky a Ukrajinci se speciálním vízem ke strpění a k dočasné ochraně mohou od 21. března v ČR pracovat bez povolení, práci mohou získat volně bez překážek. Zaměstnavatel však musí přijetí cizince úřadu ohlásit, má na to 30 dnů.

„Přestože úřad práce zaměstnavatele opakovaně informuje o tom, že pokud zaměstnají občana Ukrajiny se speciálním pobytovým vízem, musí tento fakt ohlásit, dochází v některých případech k tomu, že se tak nestane. Zaměstnavatelé tak porušují platnou legislativu,“ upozornili oba mluvčí. Zaměstnavatel musí úřad informovat i tehdy, pokud cizince přijme nejen jako zaměstnance, ale i na dohodu. Týká se to všech pracovníků ze zahraničí, tedy lidí z EU i ze třetích zemí. Roli nehraje ani druh víza a pracovního povolení, podotkli mluvčí.

Za masivním kybernetickým útokem, který na začátku války vyřadil z provozu weby ukrajinské vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí i některých bank, stojí Rusko. Vyplývá to z prohlášení Rady Evropské unie a britského ministerstva zahraničí, o kterých dnes informovala agentura Reuters.

Rozsáhlé kybernetické útoky na satelitní internetovou síť, které vyřadily v Kyjevě z provozu tisíce modemů, se odehrávaly právě ve chvíli, kdy na Ukrajinu vtrhla ruská armáda. Pomohly tak ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi usnadnit invazi do země, uvedla Rada EU ve svém prohlášení.

„Tento kybernetický útok měl významný dopad a způsobil rozsáhlé výpadky a narušení komunikace několika orgánů veřejné správy, podniků a uživatelů na Ukrajině a zasáhl i několik členských států EU,“ uvádí se v prohlášení.

Maďarsko nebude blokovat vstup Ukrajiny do Evropské unie, uvedl podle listu The Kyiv Independent maďarský velvyslanec na Ukrajině István Íjgyártó.

Šéfka německé diplomacie při návštěvě Kyjeva oznámila, že Německo znovu otevře ambasádu v ukrajinském hlavním městě. Pracovat bude v omezeném režimu.

Ruská invaze způsobila přední ukrajinské zemědělské skupině Ukrlandfarming ztráty v řádu stovek milionů dolarů. S odvoláním na dnešní sdělení firmy o tom informovala agentura Reuters. Zemědělský podnik, který produkuje obilí, maso, vejce a cukr, má zničené zemědělské stroje a ztratil kontrolu nad 40 procenty své půdy. Nemůže ji osít, protože je buďto obsazená ruskými silami, anebo se na ní bojuje. Ruská strana zatím na obvinění nereagovala.

Společnost zdůraznila, že nemá přístup ke 100.000 hektarů půdy v Chersonské oblasti na jihu země a k 6500 hektarů v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Celkový půdní fond Ukrlandfarmingu činí 500.000 hektarů.

Evropská unie bude tento měsíc na mimořádném summitu jednat o dalších důsledcích ruské invaze na Ukrajinu a také o energetické nezávislosti, tématem červnového summitu Severoatlantické aliance pak bude posílení bezpečnosti zemí NATO. V Berlíně to dnes po jednání s belgickým premiérem Alexanderem De Crooem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. De Croo uvedl, že Belgie podporuje další sankce proti Rusku, je ale nezbytné zajistit zásobování všech unijních členů.

„Ruský útok na Ukrajinu je předělem v euroatlantických vztazích. NATO proto na summitu zváží možnosti, jak za nynější situace posílit bezpečnost,“ řekl Scholz. Alianční státy se na konci června sejdou v Madridu. Již na konci tohoto měsíce se uskuteční mimořádná vrcholná schůzka zemí EU.

Kvůli válce bylo na Ukrajině vnitřně vysídleno přes osm milionů lidí, uvádí OSN. Na půl milionu lidí se za poslední tři týdny vrátilo do Kyjeva.

Dětská nemocnice v Brně za březen a duben ošetřila více než 1300 dětí uprchlíků z Ukrajiny, 40 dětí hospitalizovala. ČTK to dnes řekla Veronika Plachá, mluvčí Fakultní nemocnice Brno, pod kterou dětská nemocnice spadá. Podle Plaché jsou zdravotní problémy různé od horeček, nachlazení až po onkologické nemoci. Část dětí přišla kvůli posudkům potřebným pro nástup do škol. Zdravotní pomoc vyhledávají i dospělí z Ukrajiny, podle Plaché přijde denně v průměru šest lidí.

Ministerstvo vnitra chystá zpřísnění kontrol pasů uprchlíků přicházejících z Ukrajiny. Ministr Vít Rakušan (STAN) novinářům dnes řekl, že jedná také o změně peněžní pomoci pro uprchlíky, která nyní činí 5000 korun, na naturální. Serveru Blesk.cz později sdělil, že pro nárok na humanitární dávku bude muset mít žadatel razítko v pase o tom, že překročil ukrajinskou hranici. „To by mělo platit od příštího pondělí,“ řekl v pořadu Epicentrum serveru Blesk.

Analýza nárůstu počtu případů tuberkulózy (TBC) v posledních týdnech neukázala souvislost s uprchlíky z Ukrajiny. Meziročně zachycených případů přibylo asi o 46 procent, od začátku března do 21. dubna jich bylo 57. V tiskové zprávě o tom dnes informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). V roce 2021 bylo v ČR zachyceno 221 případů TBC u osob narozených v tuzemsku a 132 u narozených v zahraničí, z nich 35 na Ukrajině.

Karlovarský kraj bude muset zajistit v příštích měsících nové bydlení zhruba tisícovce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. Místo totiž dočasně našli v hotelech a penzionech, které se ale nyní chystají na letní turistickou sezonu. V úvahu připadají přes letní prázdniny zejména školní objekty, řekl dnes novinářům hejtman Petr Kulhánek (za STAN).

„Máme zmapováno, že na konci května nám skončí zhruba 500 lůžek k ubytování a do konce června další, to znamená, že jsme na nějaké tisícovce. Máme už vytvořenou nějakou rezervní kapacitu, kterou víme, že budeme moci po 30. červnu využít,“ řekl Kulhánek.

„Včetně toho, že oba jsme vyjádřili údiv nad tím, jak velký byl rozdíl mezi reklamou ruské armády a jejími reálnými výsledky,“ poznamenal český prezident. Podotkl rovněž, že za paradoxní pokládá to, že Rusové mluví o slovanském bratrství, přičemž zastavili dodávky zemního plynu Polsku a Bulharsku. Ruská plynárenská společnost Gazprom toto rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Prezident to dnes řekl po jednání s jeho bulharským protějškem Rumenem Radevem. 

Ukrajinský prezident vyjádřil pochopení, že pro Slovensko by bylo těžké odpojit se od dodávek ruské ropy, na jejímž dovozu je závislé. Bratislava žádá přechodné období pro případ embarga na dovoz ruské ropy.

Zelenskyj poděkoval Bratislavě za pomoc během válečného konfliktu na Ukrajině. „Každá země chce žít svobodně a vybrat si svou budoucnost,“ řekl prezident, který v projevu připomněl rok 1968, kdy se odehrála invaze vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do tehdejšího Československa. Řekl, že hlavním nástrojem, který Ukrajině pomáhá, jsou zbraně. Nepřímo vybídl západní země k dodávkám letadel a vrtulníků. Slovensko dříve předalo Ukrajině například systém protivzdušné obrany S-300.

Migrační vlna z Ukrajiny by mohla přinášet Česku výhody kolem roku 2025, řekl dnes ve Sněmovně novinářům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vyplývá to podle něj ze základní ekonomické rozvahy, která je součástí vládní strategie zvládání uprchlické vlny. Kabinet dnes představí strategické priority poslancům.

Ukrajina potřebuje, aby západní země zavedly další sankce proti Rusku, včetně opatření týkajících se energetiky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj to dnes řekl poslancům slovenského parlamentu v projevu, který byl vysílán prostřednictvím videopřenosu. Státy Evropské unie se zatím nedohodly na šestém balíčku protiruských sankcí, jehož návrh předpokládá zákaz dovozu ruské ropy. Vystoupení Zelenského přítomní slovenští poslanci a členové vlády ocenili potleskem ve stoje, část zástupců opozice jeho projev ignorovala.

„Potřebujeme další balík sankcí. Rovněž energetické sankce. Je třeba odmítnout (ruskou) ropu, protože to je otázka svobody,“ uvedl Zelenskyj, jehož země čelí od 24. února vojenské invazi Ruska.