ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

Spojené státy se podle prezidenta Joea Bidena svou pomocí nesnaží útočit na Moskvu, ale podpořit Kyjev. Biden odmítl, že by válka na Ukrajině přerůstala ve větší zástupný konflikt mezi Moskvou na jedné straně a Washingtonem a NATO na straně druhé, který by mohl přivést svět blíže k jaderné válce. Výhrůžky použití jaderných zbraní od ruského prezidenta Vladimira Putina považuje Biden za nezodpovědné a jsou podle něj výrazem beznaděje Moskvy kvůli tomu, že se jí nepodařilo dosáhnout svých původních cílů na Ukrajině.

Nové finance, tedy v přepočtu 700 milionů korun, by měly vystačit na podporu Ukrajiny po dobu pěti měsíců, řekl již před prezidentovým oficiálním oznámením Bílý dům. 

„Bojím se o svůj život. Nechci být zavražděná někde a někým,“ uvedla pro Reuters Natálie, která se stále nachází v Doněcké oblasti. Novinář ukázala i bunkr, kde se schovávala 8 dní, když se ostřelovalo okolí jejího ubytování. 

Rusko tvrdí, že od 24. února deportovalo na své území více než milion Ukrajinců. 183 168 z těch, kteří byli údajně deportováni do Ruska, jsou děti, stojí v prohlášení zveřejněném na webu ruského ministerstva obrany. Informaci přinesl na twitteru zpravodajský server The Kyiv Independent. 

Americký prezident Joe Biden dnes požádal Kongres o vyčlenění dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Asi 20 miliard dolarů (468 miliard korun) má směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (187 miliard korun) na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy. Biden rovněž požádal Kongres o udělení nových sankčních pravomocí, jež by mu například umožnily zabavit nyní zmrazený majetek ruských oligarchů uložený v USA a předat ho Ukrajině.

„Potřebujeme tento balík, abychom podpořili Ukrajinu v jejím boji za svobodu,“ řekl Biden a dodal, že USA již poskytly ukrajinské armádě „deset protitankových střel na každý ruský tank“. Vyzval také Kongres, aby jeho návrh co nejrychleji schválil. „Cena tohoto boje není nízká, ale ustoupit agresi by bylo ještě nákladnější,“ dodal s tím, že USA nenechají Rusko uspět v jeho snaze o podmanění Ukrajiny.

Německá spolková vláda bude pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině, uvedl německý kancléř Olaf Scholz. „Poskytli jsme zbraně, které umožnily obranu Ukrajiny, a federální vláda v tomto kurzu bude pokračovat,“ napsal Scholz Twitteru.

Bundestag podpořil poskytnutí těžkých zbraní Ukrajině, rozhodnutí podpořilo 586 poslanců.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že svět by neměl být ohrožován jadernými zbraněmi.

„Nikdo by neměl dělat prázdné komentáře o jaderných zbraních, vyhrožovat použitím jaderných zbraní,“ řekl v reakci na žádosti novinářů, aby se vyjádřili k prohlášením ruských představitelů na toto téma.

„Taková prohlášení jsou nezodpovědná,“ dodal Biden.

V ruském Belgorodu nedaleko hranic s Ukrajinou se dnes ozvaly dva silné výbuchy, informovala agentura Reuters s odvoláním na dva svědky z místa. V Belgorodské oblasti dnes zafungoval systém protivzdušné obrany, píše ruská agentura RIA Novosti.

Švédská vláda neplánuje uspořádat referendum o případném vstupu této nyní neutrální země do Severoatlantické aliance, řekla dnes premiérka Magdalena Anderssonová. „Je tam mnoho informací týkajících se národní bezpečnosti, které jsou důvěrné, takže při takovém referendu by nešlo diskutovat o důležitých věcech,“ poznamenala podle agentury Reuters.

Ruská invaze na Ukrajinu zesílila ve Švédsku a v sousedním - rovněž neutrálním - Finsku debaty o národní bezpečnosti. Očekává se, že obě země svůj záměr vstoupit do NATO oznámí v nejbližších týdnech. „Nemyslím si, že je to věc vhodná pro referendum,“ řekla Anderssonová.

V důsledku ruského ostřelování může zůstat 180 000 obyvatel Kremenčuku v příští topné sezóně bez tepla a teplé vody, uvedl šéf místní regionální státní správy Dmitrij Lunin.

V polském Gdaňsku přejmenovali jedno náměstí na "Náměstí hrdinského Mariupolu". 

Hospodyni Viktora Medvedčuka, poslance blízkého Putinovi, bylo při prohlídce zabaveno téměř 470 tisíc dolarů a 87 tisíc eur.

Shell zpřísnil omezení na nákup ruské ropy. Již nebude přijímat rafinované produkty s jakýmkoliv ruským obsahem, včetně palivových směsí.

V Mariupolu Rusové pokračují v útocích na Azovstal, píše Ukrinform. 

Ukrajina a Japonsko podepsaly smlouvu o půjčce ve výši 100 milionů dolarů na dobu 30 let za 1 % ročně s dobou odkladu 10 let, uvedlo ministerstvo financí.

„Dnes, 28. dubna 2022, byla podepsána dohoda mezi vládou Ukrajiny a vládou Japonska o půjčce od Japonské agentury pro mezinárodní spolupráci na rozvojovou politiku v oblasti nouzové hospodářské obnovy a grantu na posílení zdravotnictví a medicíny v Ukrajinu,“ uvedlo ve čtvrtek ministerstvo ve zprávě.

USA zaznamenaly náznaky, že některé ruské jednotky opouštějí Mariupol a přesouvají se na severozápad, i když boje o ukrajinské přístavní město pokračují, uvedl vysoký představitel americké obrany.

Podle agentury Reuters tento úředník, který hovořil pod podmínkou anonymity, uvedl, že kromě výcviku ukrajinských sil na houfnice probíhá mimo Ukrajinu výcvik mobilního radarového systému a obrněného transportéru M113.

Ropa se dnes pohybuje bez větších změn, odpoledne mírně roste. Investoři proti sobě zvažují dopady poklesu ruské těžby a výhled na zpomalení čínské poptávky.

Cena severomořské ropy Brent krátce po 17:00 SELČ vykazovala nárůst o 1,4 procenta na 106,84 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu přidávala 1,7 procenta na 103,72 dolaru za barel.

Ruská těžba ropy by mohla v roce 2022 klesnout kvůli západním sankcím až o 17 procent. Podle agentury Reuters to vyplývá to z dokumentů ruského ministerstva hospodářství.

Ukrajinský státní úřad pro vyšetřování při razii u bývalého ukrajinského poslance blízkého prezidentovi Viktoru Janukovyčovi zabavil přes 192 000 dolarů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po schůzce s bulharským premiérem Kirillem Petkovem oznámil, že uzavřeli dohody o opravách ukrajinské vojenské techniky v Bulharsku.

Snímky škod ve vesnici Mosčun u Kyjeva.

Nizozemsko vyšle na Ukrajinu „velmi brzy“ tým forenzních specialistů, aby shromáždili důkazy o možných válečných zločinech spáchaných od začátku ruské invaze. Proběhne to v rámci vyšetřování zahájeného Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu. Informovala o tom nizozemská tisková agentura ANP s odkazem na několik zdrojů blízkých této záležitosti.

Jedna budova univerzitních kolejí v Pardubicích se stane od pondělí ubytovnou pro uprchlíky z Ukrajiny. Kapacitu má 200 lůžek, uvedla radnice v tiskové zprávě. Budova F je připravená asi o měsíc později, než radnice původně avizovala, bylo třeba zajistit například protipožární opatření.

„Je dobře, že se nová možnost ubytování otevírá v tuto chvíli. Příliv uprchlíků sice momentálně slábne, ale čím dál častěji hledají ubytování ti migranti, kteří do této doby našli azyl v českých rodinách,“ řekl primátor Martin Charvát (ANO).

Podle Potravinářské komory může výpadek dodávek ruského plynu ohrozit výrobu potravin v Česku. Problémy mohou mít hlavně pekárny a zpracovatelé masa.

„Bez plynu bychom byli nuceni zastavit výrobu stejně jako řada dalších potravinářských podniků, což je z hlediska zabezpečení zásobování obyvatelstva nemyslitelné. Proto je nezbytné, aby byli potravináři zařazeni mezi prioritní odběratele, aby v případě krize mohli odebírat nezbytné minimum plynu na zajištění výroby a dodávek potravin obyvatelům,“ sdělil ČTK ředitel společnosti Nestlé pro korporátní záležitosti Vratislav Janda.

Ruský plynárenský gigant Gazprom loni zvýšil čistý zisk na 2,09 bilionu rublů (0,67 bilionu Kč) ze 135 miliard. Oproti roku 2020, který poznamenala koronavirová pandemie, těžila společnost z růstu cen ropy a plynu. Firma to podle agentury Reuters uvedla ve svém dnešním sdělení. Tržby Gazpromu v roce 2021 stouply na 10,2 bilionu rublů ze 6,3 bilionu o rok dříve.

Zásobníky plynu v České republice budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent. Mimořádným opatřením o tom rozhodl ministr průmyslu a obchodu (MPO) Jozef Síkela (za STAN). Dosud měly být před zimou zásobníky naplněné nejméně z 30 procent. Síkela to dnes řekl v České televizi. Stát podle něj připraví kompenzace pro obchodníky, které budou krýt rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou.

Celkem 80 procent kapacity bude představovat asi 2,8 miliardy metrů krychlových plynu. Zároveň stát bude spolurozhodovat a kontrolovat, jakým způsobem a kdy se ze zásobníků bude plyn těžit. Na zimní období se připravují pravidelné kontroly stavu zásob. Účelem je zabezpečit dostatečné množství plynu před topnou sezonou a zabránit ekonomickým škodám, pokud by se zastavil tok plynu z Ruska.

„Trh s plynem v České republice byl v minulosti plně liberalizován. Český stát nenakupuje plyn, ten plyn nakupují obchodníci, nakupují ho především od zahraničních obchodníků a na západoevropských burzách a oni se chovají podle tržních principů,“ uvedl Síkela. Když jsou ceny nízké, nakupují obchodníci plyn do zásobníků, pokud jsou vysoké, využívají plyn ze zásobníků.

Podle Síkely v tuto chvíli jsou letní ceny plynu vyšší než zimní na příští sezonu. „Takže ti obchodníci by mohli mít tendenci zatím ten plyn nenakupovat a čekat, že ho nakoupí výhodněji až těsně před začátkem té topné sezony,“ uvedl Síkela. Stát proto bude kompenzovat případné rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou, zároveň ale stát získá nad zásobami kontrolu. Síkela chce, aby zásobníky zůstaly plné celou zimu, kontroly zásob se plánují na 1. listopadu, 1. prosince a 1. ledna.

Pražský magistrát půjčí své firmě Pražská plynárenská (PPAS) dvě miliardy korun na nákup plynu na další zimu. Úvěr dnes schválili pražští zastupitelé. Rozhodli také o tom, že se město za firmu zaručí u bank, u kterých společnost úvěruje.

Důvodem podpory jsou ceny plynu, které od loňska prudce rostou. Podle zástupců PPAS vzrostly meziročně desetinásobně. Výrazně vyšší jsou i další náklady, jako jsou garance u operátora trhu OTE, které firma ze schválené půjčky hradit nebude. Zajištění zásob plynu pro další zimní období tak bude výrazně dražší.