ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Ukrajinští uprchlíci nově musejí hlásit změnu adresy pobytu v ČR do tří dnů. Stejná lhůta platí pro nahlášení na cizinecké policii po vstupu do ČR.

Kybernetické útoky na web NÚKIB trvají už týden. Úřad pro kyberbezpečnost je ale zmírňuje, aby obsah webu byl pro uživatele přístupný.

„Útoky na naše webové stránky začaly minulou středu a stále pokračují. Útoky ale zmírňujeme takovým způsobem, že pro uživatele je obsah webu dostupný,“ uvedla mluvčí Alena Minxová. NÚKIB podle ní stále neeviduje žádné závažné dopady útoků.

Ministerstvo zemědělství dostalo připomínky Evropské komise (EK) k návrhu pravidel vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027, který ČR odeslala koncem ledna. Podle komise by státy EU měly své strategické plány přehodnotit, aby posílily odolnost zemědělského sektoru i s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu a snížit například závislost na syntetických hnojivech nebo zvýšit výrobu obnovitelné energie. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

Komora i svaz dnes ve společném prohlášení uvedly, že nejpodstatnější považují výzvu EK směrem k členským k zemí k přehodnocení návrhů zemědělské politiky kvůli dopadům války na Ukrajině. "Původní návrhy byly připravovány ještě před ruskou invazí a dostatečně nereflektují otázky potravinové bezpečnosti a soběstačnosti," stojí v jejich prohlášení.

Podnikatelé potřebují, aby vláda srozumitelně informovala o dopadech případného zastavení dodávek plynu, uvedla Hospodářská komora ČR. Svolá jednání.

Dodávky plynu do ČR jsou stabilní, plynárenská soustava funguje bez omezení. Většina plynu se do ČR dostává z východní části Německa, uvedl Net4Gas. Přerušení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska by podle Net4Gas nemělo mít vliv na dodávky plynu do ČR. Plyn lze přepravovat různými směry.

Při kritickém nedostatku plynu by se dodávky zachovaly jen domácnostem a kritické infrastruktuře, například nemocnicím. Existuje deset takzvaných odběrových stupňů pro omezování spotřeby. V prvním stupni by se omezily dodávky zákazníkům, kteří mají možnost přejít na jiné palivo. ČTK o tom dnes informoval Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

„Pokud by se situace dlouhodobě a prudce zhoršila, postupovalo by se dle platné energetické legislativy – případným vyhlašovatelem stavu nouze je v takovém případě provozovatel přepravní soustavy, společnost Net4Gas, která by za stavu nouze tuzemskou plynárenskou soustavu řídila,“ uvedl Vošáhlík.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek se dnes setkal s eurokomisařem Didierem Reyndersem. „Hovořili jsme také např. o zmrazování majetku oligarchů a válečných zločinech na Ukrajině či o digitalizaci justice,“ napsal Blažek na twitteru.

Ministerstvo školství (MŠMT) v současnosti připravuje opatření, která by od září měla podpořit integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny do českých škol. K opatřením chystá také financování. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo tiskové oddělení úřadu. Kdy další postup pro začleňování utečenců představí, ministerstvo neupřesnilo.

Podle vládního dokumentu o prioritách pro řešení uprchlické krize počítá kabinet s nutností integrace asi 125 000 dětí, jejichž začlenění do škol vyčíslil na 12,3 miliardy korun. „Financování, stejně jako další opatření vztahující se k novému školnímu roku, MŠMT v současnosti zpracovává,“ uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Česko za půl roku opustí postsovětské mezinárodní banky, jimiž jsou Mezinárodní investiční banka (MIB) a Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS). Prezident Miloš Zeman dnes podepsal výpovědi obou dohod o vzniku těchto institucí, které navrhla vláda. Na hradním webu to uvedl jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Česko se pokusí během půlroční lhůty vyjednat finanční vypořádání, aby od obou institucí získalo celkem zhruba 82 milionů eur (dvě miliardy korun), uvedl již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Je ale skeptický k tomu, že se to v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině podaří.

Fond IFIS začal jako první odkupovat pohledávky za českou Sberbank, které Česká národní banka nepravomocně odebrala licenci. Pohledávky klientů vznikly hlavně z vkladů na účtech, kde byly zůstatky nad pojištěným limitem 2,5 milionu Kč. Aktuálně IFIS věřitelům nabízí odkup za polovinu nominální hodnoty. ČTK to dnes řekl majoritní akcionář fondu IFIS Marek Indra. Ve hře jsou podle něj pohledávky v objemu okolo 50 miliard korun.

„Už dříve nás klienti Sberbank individuálně oslovovali ohledně možnosti nám pohledávky prodat, nebo jim pomoci zrealizovat započtení jejich vzájemných závazků a pohledávek. IFIS si nejdřív vyřešil vlastní úvěrovou angažovanost, když docílil vydání kvitance o zániku úvěrových závazků. Nyní je správná doba, abychom jako pohledávkový fond nabídli řešení i dalším bývalým klientům Sberbank,“ uvedl Indra.

Městská společnost Tepelné hospodářství Hradec Králové eviduje od vypuknutí války na Ukrajině zvýšený zájem o připojení na dálkově dodávané teplo z uhlí místo vytápění zemním plynem. „Jen za poslední měsíc máme asi deset žádostí,“ řekl dnes ČTK ředitel Tepelného hospodářství Jiří Seidler. Zájemci o připojení na dálkové teplo podle něj mají obavu, že by kvůli válce mohly skončit dodávky plynu z Ruska do ČR. Obavu mají i ze stále rostoucí ceny plynu.

Brno poskytne skoro tři miliony korun pro vybavení tříd pro vzdělávání žáků z Ukrajiny, kteří prchají před válkou s Ruskem. Peníze poslouží například na lavice, židle, ale i tabule nebo počítače, řekl dnes novinářům radní pro školství Jaroslav Suchý (KDU-ČSL). Kromě toho Waldorfská škola Brno požádá ministerstvo školství o dotaci 300.000 korun v souvislosti s dětmi ukrajinských uprchlíků. Do brněnských základních škol chodí podle Suchého kolem 1200 ukrajinských dětí.

Město uvolní peníze z rozpočtu. „Celkem poskytneme na vybavení tříd 2,84 milionu. Základní a mateřská škola na náměstí Republiky získá 1,9 milionu, do Základní školy Arménská poputuje 697.000 a do Základní a mateřské školy Merhautova 240.000,“ uvedl primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL).

V Plzeňské fakultní nemocnici postupně klesají počty ukrajinských uprchlíků, kteří hledají lékařskou pomoc v takzvaném UA pointu. Nízkoprahové ambulance zajišťující zdravotní péči pro ukrajinské uprchlíky zřídilo ministerstvo zdravotnictví v březnu ve všech fakultních nemocnicích. Když se UA point v polovině března otevřel ve FN Plzeň, chodilo do něj denně 40 až 45 uprchlíků, dnes je jich do 15 denně, řekl dnes ČTK ředitel nemocnice Václav Šimánek.

„Vesměs jsou to migranti, kteří přicházejí s respiračními infekty, s dehydratací, případně přicházejí ti, kteří jsou už rozléčeni a chtějí pokračovat v léčbě. Ty potom už automaticky odkazujeme na jednotlivé odborné ambulance. Máme například jedno hematoonkologické dítě, které bylo na Ukrajině rozléčeno,“ uvedl ředitel.

Odborníci očekávají další růst ceny plynu kvůli obavám ze zastavení dodávek plynu do dalších zemí. ČR je závislá na dodávkách plynu z Německa, uvedli.

Česká republika se „odstřihla od Ruska“, psaly v březnu 1997 české i některé zahraniční deníky. Narážely tak na výsledek jednání o diverzifikaci dodávek zemního plynu do ČR, kdy vláda vybrala norskou státní společnost Statoil. Norský plyn začal do ČR proudit 1. května 1997. Nyní, 25 let poté, je však Česko stále téměř stoprocentně závislé na ruském plynu a politici marně hledají řešení, jak se z této závislosti vymanit v době, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu a chová se nepřátelsky i k dalším evropským zemím včetně Česka. Předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek dnes řekl, že Česko by nemohlo rychle nahradit výpadek dodávek ruského plynu do EU a nedostatek plynu by ohrozil výrobu tepla i dodávky plynu do domácností a firem.

Lékaři onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc zatím poskytli pomoc 13 pacientům z Ukrajiny, kteří utekli do Česka před ruskou agresí. Patří mezi ně například devětapadesátiletá učitelka literatury Natalija ze středoukrajinského města Vinnycja, které se stalo terčem bombardování. Lékaři u ní odhalili onkologické onemocnění ještě na Ukrajině, kde by však nyní neměla naději na odpovídající lékařskou péči. ČTK to dnes sdělil přednosta onkologické kliniky FN Olomouc Bohuslav Melichar.

„Většina našich ukrajinských pacientů pochází z východně ležících částí země zasažených válkou a pro nás je samozřejmé, že se jim snažíme v jejich těžké situaci pomoct,“ uvedl Melichar. Lékaři podle Melichara museli oprášit své znalosti ruštiny a začít používat ukrajinské slovníky. „Ukázalo se, že zejména u nás starších to není až takový problém. S pacienty jsme schopni normálně komunikovat. Dokumentace je z velké části v ukrajinštině, ale s pomocí slovníků, a to zejména kvůli odborným výrazům, není problém získat potřebné informace. A z vyprávění pacientů se dozvídáme, že situace u nich doma je ještě daleko horší, než u nás vidíme třeba v médiích,“ uvedl Melichar.

Prodejní ceny nových bytů v Praze dál rostou. V letošním prvním čtvrtletí se meziročně v metropoli vyšplhaly skoro o 30 procent na průměrných 145.749 korun za metr čtvereční. Od konce loňského roku zdražily o 5,7 procenta. Vyplynulo to z analýzy developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group, podle níž je důvodem nárůstu ceny bytů nižší nabídka způsobená nejen inflací a výší hypoték, ale i zdražením stavebních prací, materiálů a energií. Do cen se promítá i nejistota způsobená válkou na Ukrajině.

V případě zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie, o kterém se hovoří v souvislosti s dalšími sankcemi proti Rusku kvůli jeho vojenskému útoku na Ukrajinu, by Česká republika nemohla rychle nahradit obrovský výpadek z jiných zdrojů a ocitla by se bez této důležité energetické suroviny. Nedostatek plynu by ohrozil výrobu tepla, dodávky plynu do domácností a firem, jelikož Česko je téměř ze 100 procent závislé na ruském plynu. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky to dnes v Olomouci řekl předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.

U pražského Michelského lesa funguje komunitní centrum pro ukrajinské matky s dětmi. Ve spolupráci s Nadačním fondem Help Ukraine a Prahou 11 jej na svých pozemcích z modulárních buněk vybudovala developerská skupina Passerinvest. Centrum nabízí hlídání až 100 dětí všech věkových kategorií a nabídne i sociální a volnočasové aktivity nebo vzdělávací semináře.

Centrum se nachází mezi lesem a křižovatkou Jižní spojky a 5. května asi kilometr pěšky od stanice metra C Roztyly. Passerinvest plánuje na místě bývalých jatek Interlov stavět byty, podle zakladatele a ředitele skupiny Radima Passera však stavba ještě dva roky nezačne. Skupina už začala s přeměnou přilehlé zeleně na lesopark, který mohou klienti centra také využívat.

Městská nemocnice Ostrava (MNO) dosud zaměstnala 22 lidí z Ukrajiny. Jsou mezi nimi lékaři, nelékařští zdravotničtí pracovníci i dělníci. Zdravotníci zatím působí na administrativních pozicích nebo jako pomocný zdravotnický personál. Nemocnice se snaží těmto lidem pomoci s vyřízením odborné způsobilosti tak, aby se v budoucnu mohli věnovat svým původním profesím. Největším problémem při jejich adaptaci je jazyková bariéra, řekla dnes ČTK náměstkyně ředitele pro řízení lidských zdrojů a správu MNO Kateřina Kyselá.

Zdravotnické zařízení by zaměstnání chtělo nabídnout 30 ukrajinským pracovníkům. „Zatím ministerstvo nezkrátilo lhůtu pro vyřízení odborné způsobilosti. Předpokládám, že u zdravotních sester by se nám to mohlo podařit v řádu dvou měsíců, u lékařů je to ale na delší dobu,“ uvedla Kyselá.

Česká republika v současné době zažívá největší migrační krizi v 21. století a možná největší migrační krizi ve své historii vůbec. Při řešení ubytovacích kapacit a další pomoci v nouzi se ale zapomnělo na zajištění zaručené komunikace s uprchlíky. V současné chvíli stát nemá již zaregistrované uprchlíky jak oslovit, protože naprostá většina z nich nezískala v České republice trvalé bydliště. Chybí tak způsob, jak je vyzvat například k registraci svých aut nebo domácích mazlíčků. Možné řešení by přitom mohlo být snadné, a to ve formě datové schránky.

„Zcela správně se snažíme o všechny válečné uprchlíky co nejlépe postarat. Bohužel jim ale se zařízeným ubytováním stát nedává trvalou adresu. A to je velký problém, který se začíná objevovat. Pokud uprchlíci něco budou chtít, přijdou na úřad. Stát je ale nemá jak formálně oslovit. Je prostě zvyklý na určité formy komunikace se svými občany, a oni budou po dobu platnosti víz našimi občany také,“ říká odborník na eGovernment Aleš Kučera, který je jedním z technických realizátorů Informačního systému datových schránek a informačního systému Kontaktních míst veřejné správy Czech POINT a majitel společnosti NEWPS.

Developeři by mohli být v budoucnu povinni při výstavbě v Praze zajistit vytápění svých bytových a komerčních projektů bezemisními zdroji tepla na bázi obnovitelných zdrojů energie. Povinnost by měla vycházet z klimatického plánu Prahy, který chce primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) aktualizovat. Motivovat k přechodu na bezemisní zdroje tepla chce Praha i majitele už postavených objektů. Cílem Prahy je snížit závislost hlavního města na ruském plynu a posílit energetickou soběstačnost. Hlubuček to dnes řekl novinářům. Návrh bude projednávat městská rada a zastupitelstvo.

„Zvýšení energetické bezpečnosti důrazem na energetickou soběstačnost se ve světle počínání Ruska na Ukrajině stává pro nás absolutní politickou prioritou. Proto jsem zadal pracovní skupině pro klimatickou změnu, aby připravila aktualizaci klimatického plánu hlavního města Prahy,“ uvedl Hlubuček.

Pražská Všeobecná fakultní nemocnice otevře ve středu 4. května v poliklinice na Karlově náměstí ordinaci praktického lékaře pro Ukrajince. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Pacientům s akutními potížemi, dětem nebo těhotným nadále slouží UA Pointy na dalších klinikách. Podobná místa, kde je uprchlíkům k dispozici i tlumočení, zřídily všechny pražské nemocnice.

„Pacienti zde mohou využít standardní služby praktického lékaře, jako jsou například preventivní prohlídky, předoperační vyšetření, diagnostická péče, pracovně lékařské prohlídky, posudky o zdravotní způsobilosti či ambulantní péče u běžných nachlazení,“ uvedla mluvčí nemocnice Marie Heřmánková.

Asi 6000 žádostí o solidární příspěvek musí lidé opravit. Úřady vyřídily zatím 4000 žádostí, prvním žadatelům mají peníze dorazit dnes, uvedlo MPSV.

Z daňového základu bude zřejmě možné odečíst dary Ukrajině na její obranu. Zákon s dalšími úlevami ve prospěch Ukrajiny schválila Sněmovna.