ONLINE: Ruský útok poničil hotel v Mykolajivu. A drony mířily i na Kyjev

Na Letné začal v 15:00 koncert Společně pro Ukrajinu. Podle odhadu ČTK se ho zatím účastní stovky lidí. Během koncertu se koná tzv. tržiště pomoci. Koncert pro Vás monitorují i Blesk Zprávy. Více se dočtete zde. 

Česká diplomacie i čeští politici odsoudili vraždění ukrajinských civilistů ruskými vojáky. Podle MZV jde o válečný zločin Putinova režimu.

Podle mluvčího policejního prezidia Ondřeje Moravčíka policie k pátku evidovala téměř 600 podnětů, které mají souvislost s děním na Ukrajině. Potvrdil, že trestní řízení bylo zahájeno ve 138 případech. Z toho čtyři desítky tvoří trestné činy z nenávisti, tedy například adorování postupu ruských vojsk nebo písemné útoky proti Ukrajincům. Zbývající případy se týkají majetkových trestných činů nebo třeba sprejerství. Dalšími případy z podnětů se policie zabývá. Ministr vnitra Vit Rakušan zmínil podvody s vízy, krádeže nebo kuplířství.

Ukrajinští vojáci pokračují v prohledávání osvobozené Buči.

Ukrajinští studenti středních a vysokých škol mohou v Česku získat jednorázová či dlouhodobá stipendia z fondu vzdělání Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. Přihlášky o podporu mohou podávat do konce dubna. Připraveno je pro ně půl milionu korun. Kolika studentům mohou peníze pomoci, není možné odhadnout. Za Výbor dobré vůle to dnes ČTK sdělila Barbora Sehnalová. Stipendijní program je součástí podpory pro uprchlíky z Ukrajiny, která čelí ruské vojenské agresi.

Z ruského města Belgorod se ozvaly dvě exploze, popsali pro agenturu Reuters dva svědci. V tomto městě došlo k útoku už v pátek, začal zde hořet ropný sklad. Ukrajina podíl na incidentu tehdy popřela. 

Two explosions erupted near #Belgorod, Russia, near the border with Ukraine - Reuters
According to eyewitnesses, the explosions were so powerful that the windows in the houses in Belgorod swelled. pic.twitter.com/eRLE97CDJz

— Ukrainian Media_Truth about war in Ukraine (@truth_about_war) April 3, 2022

Mluvčí oděské oblastní vojenské správy Sergej Bratčuk uvedl, že ranní útok na přístav byl proveden z ruských lodí v Černém moři, píše kanál Nexta.

❗️The spokesman for the #Odessa military administration, Sergey Bratchuk, said that the strikes on the Odessa region were carried out from #Russian ships in the Black Sea. pic.twitter.com/U4erLFoaTT

— NEXTA (@nexta_tv) April 3, 2022

Rusko bude žádat platbu v rublech i za další zboží, řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Součástí válečného stavu, který platí na Ukrajině, je i „suchý zákon“, který znemožnil provoz pivovaru ve Lvově. Ten však přeměnil své aktivity, aby pomohl válečnému úsilí od prvního dne ruské invaze, píše agentura EFE.

Další svědectví z Buči. „Našli jsme tam 18 těl,“ řekl 53letý voják územní obrany Serhij Torovyk. „Mučili je. Někteří měli uřezané uši, jiní vytrhané zuby. Byly tam i děti staré 14, 16 let a nějací dospělí,“ dodal. „Ruští vojáci jsou horší než zvířata. Zvířata takové věci nedělají. Neměli bychom brát zajatce. Musí zemřít. Musí být zničeni,“ prohlásil.

„V tuto chvíli nám chybí zákon na národní sankce,“ řekl k tématu majetku Rusů v Česku Senátor Václav Láska (SEN 21) v pořádu Otázky Václava Moravce na ČT. Podle něj navíc není jisté, co komu patří. Tvorba zákona je každopádně podle jeho slov v rukou vlády.

Předseda Evropské rady Charles Michel slíbil Ukrajině, že Evropská unie jí pomůže shromáždit důkazy o masakru civilistů v Buči. 

Shocked by haunting images of atrocities committed by Russian army in Kyiv liberated region #BuchaMassacre

EU is assisting #Ukraine & NGO’s in gathering of necessary evidence for pursuit in international courts.

Further EU sanctions & support are on their way.

Слава Україні!

— Charles Michel (@eucopresident) April 3, 2022

„Buča se stala symbolem toho nejhoršího, čeho jsou lidské bytosti schopny, čistého zla. Musíme to zastavit přijetím přísnějších sankcí vůči Rusku a pokračováním v podpoře Ukrajiny. Všechny válečné zločiny musí být vyšetřeny; pachatelé musí být postaveni před soud,“ reagovala na zprávy o masakru v Buče slovenská prezidenta Zuzana Čaputová.

#Bucha has become the symbol of the worst that human beings are capable of, of pure evil. We have to stop it by adopting stronger sanctions on #Russia & continuing our support for #Ukraine. All war crimes must be investigated; the perpetrators must be brought to justice.

— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) April 3, 2022

Ukrajinský voják ukázal ukrajinskou vlajku, která opět zavlála nad Černobylem. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle kanálu Nexta posmrtně ocenil zavražděného válečného fotografa Makse Levina řádem za odvahu.

Volodymyr Zelensky posthumously awarded photojournalist Maksim Levin the Order "For Courage" pic.twitter.com/kStPgoY6nW

— NEXTA (@nexta_tv) April 3, 2022

Papež František dnes, během druhého dne své návštěvy na Maltě, sloužil mši před tisíci věřících. Vyzval přitom k modlitbám za válkou zasaženou Ukrajinu, informovaly agentury AP a DPA.

„Modleme se za mír a vzpomeňme na humanitární tragédii mučené Ukrajiny,“ řekla hlava katolické církve ve Florianě, předměstí hlavního města Valletty. Ukrajina čelí stálému bombardování v této „svatokrádežné válce“, dodal papež.

V pořadu Otázky Václava Moravce se vedla diskuze i o prodloužení nouzového stavu o více jak 30 dní, což je v nesouladu s běžným řádem. Exministr vnitra František Bublan podotknul, že sice rozhodnutí chápe, on by se ale rozhodl jinak a nechal by nouzový stav prodloužit o klasických 30 dní a nechal by ve Sněmovně prostor pro diskuzi i pro kontrolu. 

Zdali potáhne opozice prodloužení k Ústavnímu soudu, ještě není jasné, dodala v České televizi místopředsedkyně dolní komory Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Uvedla, že se o tom ještě na klubu ani nebavili. 

Místostarosta města Izjum Volodymyr Matsokin uvedl, že 80 procent města je zcela zničeno. Není tam elektřina, topení ani tekoucí voda. Rusům se město, které se nachází kousek od Charkova, podařilo ovládnout 1. dubna. Informoval o tom deník Kyiv Independent.  

⚡️ Deputy Mayor: 80% of Izyum destroyed during Russian assault.

Izyum Deputy Mayor Volodymyr Matsokin said the city lacks electricity, heating and water.

Izyum, a city east of Kharkiv with a pre-war population of 45,000, had been captured by Russian troops on April 1.

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) April 3, 2022

Do 14. 4. vznikne podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jednotný plán na migrační krizi. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce. 

Kritiku ze strany ANO nechápe ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj Česko s uprchlíky nakládá nejlépe z Evropy. Uvedl například, že se stačí podívat na čísla. Evropa má registrováno 900 tisíc lidí a zrovna Česko už zvládlo registrovat přes 250 tisíc lidí. Migrační krize pak ministerstvo vnitra stála již asi deset miliard. 

Exministr vnitra František Bublan nicméně podotknul, že prostě chybí nadřazený a jednotný systém, což Rakušan uznal. Nevyloučil, že nevznikne speciální pozice člověka, který by za migrační krizi zodpovídal. 

Právě nevládní organizace, jako je Člověk v tísni, se ve velké míře podílela na ubytovávání a integraci uprchlíků na samém počátku krize. Nyní je ale otázkou, co dál a to má podle místopředsedkyně Sněmovny Jany Mračkové Vildumetzové vyřešit současná vláda. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce kritizovala, že například není jednotná registrace a není vyřešena lékařská pomoc ani zapojení ukrajinských dětí do škol. 

Strategický plán pro přijímání uprchlíků vychází z plánů, které se připravovaly už před řádkou let, podotknul exministr vnitra František Bublan (nestraník). Dodal ale, že v roce 2015 šlo „doslova všechno do háje“ poté, co přišel zlom napříč politickým spektrem a panovala spíše protimigrační nálada. 

„Mám zkušenost z roku 2015, kdy jsme v Senátu vyvinuli iniciativu a pozvali jsme nevládky a církve a snažili jsme se připravit na migraci. Ukázalo se, že jsou organizace schopny ubytovat, schopny zaplnit školy. Připraveny. Pak ale přišel zlom a to bylo napříč politickým spektrem, to nebyla záležitost jedné strany a najednou se všichni odklonili a nejvyšší hlava státu řekla, tato země je naše, a bylo všechno doslova v háji,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.

„Ony ztratily chuť do toho jít, ale připraveni všichni byli a toto jsme si prostě zavinili sami,“ dodal.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že se tak strategie kolem migrační krize dělá tak trochu odznovu. 

Místopředsedkyně Sněmovny a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO) kritizovala v pořadu ČT Otázky Václava Moravce současnou vládu, že stále nepřipravila jednotnou metodiku pro kraje. Podle ní se již třikrát měnila a hejtmané tak doposud nemají přesné nástroje, jak například vyřešit financování ubytování uprchlíků z Ukrajiny u soukromých subjektů. 

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se se scénáři 300 tisíc, 500-600 tisíc a pracuje se i s variantou, že bude krize trvat více jak rok.

„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotknul Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí. V současnosti má Česko registrováno přes 252 tisíc lidí, uvedl vicepremiér. 

„Ženete 20 % lidí do chudoby a arogantním způsobem se jim vysmíváte!“ opřel se do nové vlády exministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v pořadu TV Prima Partie. Uvedl to v souvislosti s tématem rozdělení Česka. Mnoho lidí se totiž ozývá s tím, že Česko pomáhá uprchlíkům z Ukrajiny, ale s tím zapomíná na Čechy, kteří pociťují vysokou inflaci a zdražování energií i potravin. 

Podle Havlíčka bude vina ve vládě, pokud se bude atmosféra ve společnosti nadále stupňovat. „Otočí se proti uprchlíkům a bude to vše vina,“ uvedl. 

Současný ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se bránil a zmínil, že tomu tak není a že se navíc nový kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) musí vyrovnávat s tím, co zbylo po vládě předchozí - například s velkým deficitem.