ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

I dnes se konají protesty proti ruské agresi na Ukrajině. Jeden takový se v neděli konal i v Německu. 

Rusové ostřelovali nejen vojenské objekty, ale i kulturní místa a civilní domy. Tyto snímky pochází z divadla v Mariupolu. 

Na Donbase významně zesílilo ostřelování: Jeden mrtvý po zásahu nemocnice v Luhansku

Doněcká a Luhanská oblast na východě Ukrajiny hlásí zesílené ostřelování ruskými silami, které se naopak stáhly z okolí Kyjeva. Gubernátor Doněcké oblasti označil situaci v regionu jako turbulentní, uvedla dnes agentura Reuters. Podle oblastní správy dnes ruský útok zasáhl mimo jiné nemocnici ve městě Rubižne v Luhanské oblasti. Zemřel při tom jeden člověk. 

Ukrajinské armádě se povedlo sestřelit jedno z ruských letadel. 

V ukrajinském těžce ostřelovaném Mariupolu si místní našli chvíli, aby pohřbili některé vojáky a své blízké, kteří zahynuli při ruském útoku. 

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj opět navštívil nemocnici, kde se léčí vojáci. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí CBS obvinil Rusko, že se v jeho zemi dopouští genocidy.

Na zvěrstva, která ruská armáda konala na civilistech v Buči, reagují i zahraniční politici. Například podle německého ministra zahraničí je navýsost jasné, že za takové násilí a válečné zločiny musí Rusko zaplatit. Jako první se nabízí přijetí dalších tvrdých sankcí. 

„Obrazy z Buči jsou nesnesitelné, Putinovo neomezené násilí ničí nevinné rodiny a nezná hranic,“ napsal Baerbock na twitteru.

„Jsme mírumilovná země,“ prohlásil patriarcha Moskvy Kirill během bohoslužby. Při svém kázání vyzval ruský lid, aby bránili svou zemi, a zmínil, že Rusko nemá žádnou touhu vést válku a ubližovat druhým. 

Ukrajinští uprchlíci ve velkém míří i do USA. Zde se musí kolikrát ubytovat i v tělocvičnách na matracích. 

Na zvěrstva objevená v Buči reagoval na twitteru i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Podle něj se jedná o „barbarství a nelidskou krutost“. 

„Děsivé záběry z ukrajinských měst vydávají jasná svědectví o tom, že Putin je válečný zločinec, který patří před soud. Jsem hrdý, že od první chvíle stojí ČR za Ukrajinou a jejími hrdiny. Naše pomoc musí a bude pokračovat,“ uvedl s tím, že takováto jednání nesmí mít v Evropě místo. 

Ukrajinští vojáci pokračují v prohledávání osvobozené Buči.

Další svědectví z Buči. „Našli jsme tam 18 těl,“ řekl 53letý voják územní obrany Serhij Torovyk. „Mučili je. Někteří měli uřezané uši, jiní vytrhané zuby. Byly tam i děti staré 14, 16 let a nějací dospělí,“ dodal. „Ruští vojáci jsou horší než zvířata. Zvířata takové věci nedělají. Neměli bychom brát zajatce. Musí zemřít. Musí být zničeni,“ prohlásil.

Ukrajinský voják ukázal ukrajinskou vlajku, která opět zavlála nad Černobylem. 

Kritiku ze strany ANO nechápe ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj Česko s uprchlíky nakládá nejlépe z Evropy. Uvedl například, že se stačí podívat na čísla. Evropa má registrováno 900 tisíc lidí a zrovna Česko už zvládlo registrovat přes 250 tisíc lidí. Migrační krize pak ministerstvo vnitra stála již asi deset miliard. 

Exministr vnitra František Bublan nicméně podotknul, že prostě chybí nadřazený a jednotný systém, což Rakušan uznal. Nevyloučil, že nevznikne speciální pozice člověka, který by za migrační krizi zodpovídal. 

Právě nevládní organizace, jako je Člověk v tísni, se ve velké míře podílela na ubytovávání a integraci uprchlíků na samém počátku krize. Nyní je ale otázkou, co dál a to má podle místopředsedkyně Sněmovny Jany Mračkové Vildumetzové vyřešit současná vláda. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce kritizovala, že například není jednotná registrace a není vyřešena lékařská pomoc ani zapojení ukrajinských dětí do škol. 

Strategický plán pro přijímání uprchlíků vychází z plánů, které se připravovaly už před řádkou let, podotknul exministr vnitra František Bublan (nestraník). Dodal ale, že v roce 2015 šlo „doslova všechno do háje“ poté, co přišel zlom napříč politickým spektrem a panovala spíše protimigrační nálada. 

„Mám zkušenost z roku 2015, kdy jsme v Senátu vyvinuli iniciativu a pozvali jsme nevládky a církve a snažili jsme se připravit na migraci. Ukázalo se, že jsou organizace schopny ubytovat, schopny zaplnit školy. Připraveny. Pak ale přišel zlom a to bylo napříč politickým spektrem, to nebyla záležitost jedné strany a najednou se všichni odklonili a nejvyšší hlava státu řekla, tato země je naše, a bylo všechno doslova v háji,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.

„Ony ztratily chuť do toho jít, ale připraveni všichni byli a toto jsme si prostě zavinili sami,“ dodal.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že se tak strategie kolem migrační krize dělá tak trochu odznovu. 

Místopředsedkyně Sněmovny a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO) kritizovala v pořadu ČT Otázky Václava Moravce současnou vládu, že stále nepřipravila jednotnou metodiku pro kraje. Podle ní se již třikrát měnila a hejtmané tak doposud nemají přesné nástroje, jak například vyřešit financování ubytování uprchlíků z Ukrajiny u soukromých subjektů. 

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se se scénáři 300 tisíc, 500-600 tisíc a pracuje se i s variantou, že bude krize trvat více jak rok.

„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotknul Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí. V současnosti má Česko registrováno přes 252 tisíc lidí, uvedl vicepremiér. 

„Šílenost,“ uvedl exministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v pořadu Partie na TV Prima k tématu dovozu plynu do ČR. Komentoval tím kroky současné vlády. Podle něj měla vláda nakoupit zásoby před měsícem, kdy jsme měli v zásobních 15 %. Podle Havlíčka se může lehce stát, že budou domácnosti bez plynu, pokud by Vladimir Putin vypnul plynovody. 

Podle současného ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by se ale v tomto případě Česko zařídilo a jednalo by s ostatními státy o náhradních dodávkách. „Nic vám nedají, také by měly málo,“ reagoval Havlíček. 

Kupka se ale nadále bránil, podle něj už se nyní chystají státy i na tento případný problém a řeší se alternativní dodávky. Dodal, že se domácnosti nemusí bát, že budou bez plynu - ty by totiž byly vypnuté mezi posledními. 

V Mariupolu na východě Ukrajiny při ruském útoku zahynul litevský filmový dokumentarista Mantas Kvedaravičius. Zprávu nelze ověřit. O Kvedaravičiusově smrti píší i litevská a ukrajinská média. Režisér se v poslední době věnoval natáčení právě v Mariupolu - přístavu u Azovského moře, na který útočí ruská armáda a kde jsou podle úřadů desetitisíce lidí vystaveny humanitární katastrofě.

„Náš přítel a účastník Artdocfestu, litevský dokumentarista Mantas Kvedaravičius, byl v Mariupolu zavražděn s kamerou v ruce v této za*rané válce zla proti celému světu,“ napsal na facebooku ruský filmový režisér Vitalij Manskij, který je zakladatelem festivalu dokumentárních filmů Artdocfest.

Dalším ruským cílem byla dnes večer Oděsa. Místní úřady ohlásily řadu výbuchů, ke kterým došlo brzy ráno. Část raket se povedlo zničit protivzdušnou obranou. 

„Oděsa. Válka pokračuje. Nepřítel bude poražen. Nepropadejte panice a řiďte se poplašnou signalizací,“ uvedl na facebooku mluvčí oděské vojenské oblastní správy.

V některých částech Oděsy, přístavu na pobřeží Černého moře, propukly požáry a nad městem je vidět dým. V Oděské oblasti byl v noci vyhlášen letecký poplach. Úřady obyvatelům doporučily, aby zavřeli okna a skryli se na bezpečném místě, napsala agentura Unian.

Na pražské Letenské pláni se dnes od 15 hodin uskuteční benefiční koncert Společně pro Ukrajinu. Vystoupí řada interpretů, osobnosti z řad herců, sportovců či promluví lidé, kteří válku na Ukrajině zažili osobně, přežili a podařilo se jim utéct. Na facebooku mají o událost zájem tisíce lidí, koncert se bude přenášet on-line prostřednictvím streamu. Více zde. 

Miny, které po sobě nechali Rusové v osvobozené městě Buča.

Šokující fotografii z Buči, na níž jsou údajně zastřelení civilisté ležící na zemi se svázanýma rukama, zveřejnil v sobotu večer na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Tito lidé nebyli vojáci. Neměli zbraně. Nepředstavovali hrozbu. Ke kolika dalším takovým případům nyní dochází na okupovaných územích?“ okomentoval Podoljak snímek.